Job 9
1 Then Job answered and said,
Odpověděv pak Job, řekl:
2 I know of a truth that it is so: for how shall a mortal man be just before the Lord?
I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3 For if he would enter into judgment with him, [God] would not listen to him, so that he should answer to one of his charges of a thousand.
A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4 For he is wise in mind, and mighty, and great: who has hardened himself against him and endured?
Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5 Who wears out the mountains, and [men] know it not: who overturns them in anger.
On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6 Who shakes the [earth] under heaven from its foundations, and its pillars totter.
On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7 Who commands the sun, and it rises not; and he seals up the stars.
On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8 Who alone has stretched out the heavens, and walks on the sea as on firm ground.
On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9 Who makes Pleias, and Hesperus, and Arcturus, and the chambers of the south.
On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10 Who does great and unsearchable things; glorious also and excellent things, innumerable.
On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11 If ever he should go beyond me, I shall not see him: if he should pass by me, neither thus have I known [it].
Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12 If he would take away, who shall turn him back? or who shall say to him, What have you done?
Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13 For [if] he has turned away [his] anger, the whales under heaven have stooped under him.
Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14 Oh then that he would listen to me, or judge my cause.
Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15 For though I be righteous, he will not listen to me: I will entreat his judgment.
Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16 And if I should call and he should not listen, I can’t believe that he has listened to my voice.
Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17 Let him not crush me with a dark storm: but he has made by bruises many without cause.
Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18 For he suffers me not to take breath, but he has filled me with bitterness.
Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19 For indeed he is strong in power: who then shall resist his judgment?
Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20 For though I should seem righteous, my mouth will be profane: and though I should seem blameless, I shall be proved perverse.
Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21 For even if I have sinned, I know it not [in] my soul: but my life is taken away.
Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22 Therefore I said, Wrath slays the great and mighty man.
Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23 For the worthless die, but the righteous are laughed to scorn.
Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24 For they are delivered into the hands of the unrighteous [man]: he covers the faces of the judges [of the earth]: but if it be not he, who is it?
Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25 But my life is swifter than a post: [my days] have fled away, and they knew it not.
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26 Or again, is there a trace of [their] path [left] by ships? or is there one of the flying eagle as it seeks [its] prey?
Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27 And if I should say, I will forget to speak, I will bow down my face and groan;
Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28 I quake in all my limbs, for I know that you will not leave me alone [as] innocent.
Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29 But since I am ungodly, why have I not died?
Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30 For if I should wash myself with snow, and purge myself with pure hands,
Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31 you had thoroughly plunged me in filth, and my garment had abhorred me.
Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32 For you are not man like me, with whom I could contend, that we might come together to judgment.
Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33 Would that [he] our mediator were [present], and a reprover, and one who should hear [the cause] between both.
Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34 Let him remove [his] rod from me, and let not his fear terrify me:
Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35 so shall I not be afraid, but I will speak: for I am not thus conscious [of guilt].
Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
