Žalmy 80
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.
Pastire Izrailjev, èuj! koji vodiš sinove Josifove kao ovce, koji sjediš na heruvimima, javi se!
2 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.
Pred Jefremom i Venijaminom i Manasijom probudi krjepost svoju, i hodi da nam pomožeš.
3 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Bože! povrati nas, neka zasja lice tvoje da se spasemo!
4 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?
Gospode, Bože nad vojskama! dokle æeš se gnjeviti kad te moli narod tvoj?
5 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.
Hraniš ih hljebom suznijem, i pojiš ih suzama trostrukom mjerom.
6 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.
Uèinio si da se oko nas svaðaju susjedi naši, i neprijatelji se naši smiju meðu sobom.
7 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Bože nad vojskama! povrati nas, neka zasja lice tvoje da se spasemo!
8 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.
Iz Misira si prenio èokot, izagnao narode, i posadio ga.
9 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.
Okrèio si za nj, i on pusti žile, i zauze svu zemlju.
10 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.
Gore se pokriše njegovijem sjenom, i loze su mu kao kedri Božiji.
11 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Pustio je loze svoje do mora i ogranke svoje do rijeke.
12 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?
Zašto si mu razvalio ogradu, da ga kida ko god proðe?
13 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.
Gorski vepar podgriza ga, i poljska zvijer jede ga.
14 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,
Bože nad vojskama! obrati se, pogledaj s neba i vidi, i obiði vinograd ovaj,
15 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.
Sad ovaj, koji je posadila desnica tvoja, i sina, kojega si ukrijepio sebi!
16 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.
Popaljen je ognjem, isjeèen, od strašnoga pogleda tvojega propade.
17 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,
Neka bude ruka tvoja nad èovjekom desnice tvoje, nad sinom èovjeèijim kojega si utvrdio sebi!
18 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.
I neæemo otstupiti od tebe, oživi nas, i ime tvoje prizivaæemo.
19 Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Gospode, Bože nad vojskama! povrati nas, neka zasja lice tvoje, da se spasemo!
