Psalmi 95

1 Hodite, zapjevajmo Gospodu, pokliknimo Bogu, gradu spasenja svojega!

Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2 Izaðimo pred lice njegovo s hvalom, u pjesmama pokliknimo mu!

Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3 Jer je Gospod velik Bog i velik car nad svijem bogovima.

Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4 U njegovoj su ruci dubine zemaljske, i visine gorske njegove su.

V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5 Njegovo je more i on ga je stvorio, i suhotu ruke su njegove naèinile.

Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6 Hodite, poklonimo se, pripadnimo, kleknimo pred Gospodom tvorcem svojim.

Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7 Jer je on Bog naš, i mi narod paše njegove i ovce ruke njegove. Sad kad biste poslušali glas njegov:

Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8 “Nemojte da vam odrveni srce vaše kao u Merivi, kao u dan kušanja u pustinji,

Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9 Gdje me kušaše oci vaši, ispitaše i vidješe djelo moje.

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10 Èetrdeset godina srdih se na rod onaj, i rekoh: ovi ljudi tumaraju srcem, i ne znaju putova mojih;

Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11 I zato se zakleh u gnjevu svom da neæe uæi u mir moj.”

Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.