Psalmi 57
1 Smiluj se na me, Bože, smiluj se na me; jer se u tebe uzda duša moja, i pod sjen krila tvojih sklanjam se dok ne proðu nevolje.
Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení.
2 Prizivam Boga višnjega, Boga, koji mi dobro èini;
Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.
3 Da pošlje s neba i saèuva me, da posrami onoga koji traži da me proždre; da pošlje Bog milost svoju i istinu svoju.
Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. (Sélah) Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou.
4 Duša je moja meðu lavovima, ležim meðu onima koji dišu plamenom. Zubi su sinova ljudskih koplja i strijele, i njihov jezik maè oštar.
Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč.
5 Uzvisi se više nebesa, Bože, po svoj zemlji neka bude slava tvoja!
Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
6 Metnuše zamku nogama mojima, i stegoše dušu moju, iskopaše preda mnom jamu, i sami padoše u nju.
Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. (Sélah)
7 Utvrdilo se srce moje, Bože, utvrdilo se srce moje; pjevaæu te i slaviæu.
Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.
8 Probudi se, slavo moja, probudi se, psaltire i gusle; ustaæu rano.
Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám.
9 Hvaliæu Gospoda po narodima, pjevaæu ti po plemenima.
Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy.
10 Jer je velika do nebesa milost tvoja, i istina tvoja do oblaka.
Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
11 Uzvisi se više nebesa, Bože, po svoj zemlji neka bude slava tvoja!
Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
