Psalmi 34

1 Blagosiljam Gospoda u svako doba, hvala je njegova svagda u ustima mojima.

Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.

2 Gospodom se hvali duša moja; neka èuju koji stradaju, pa neka se raduju.

V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.

3 Velièajte Gospoda sa mnom, uzvišujmo ime njegovo zajedno.

Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.

4 Tražih Gospoda, i èu me, i svijeh nevolja mojih oprosti me.

Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.

5 Koji u njega gledaju prosvjetljuju se, i lica se njihova neæe postidjeti.

Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:

6 Ovaj stradalac zavika, i Gospod ga èu, i oprosti ga svijeh nevolja njegovijeh.

Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.

7 Anðeli Gospodnji stanom stoje oko onijeh koji se njega boje, i izbavljaju ih.

Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.

8 Ispitajte i vidite kako je dobar Gospod; blago èovjeku koji se uzda u nj.

Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.

9 Bojte se Gospoda, sveti njegovi; jer koji se njega boje, njima nema oskudice.

Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.

10 Lavovi su ubogi i gladni, a koji traže Gospoda, ne premièe im se nijednoga dobra.

Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.

11 Hodite, djeco, poslušajte me; nauèiæu vas strahu Gospodnjemu.

Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.

12 Koji èovjek želi života, ljubi dane da bi vidio dobro?

Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?

13 Ustavljaj jezik svoj oda zla, i usta svoja od prijevarne rijeèi.

Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.

14 Kloni se oda zla, i èini dobro, traži mira i idi za njim.

Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.

15 Oèi su Gospodnje obraæene na pravednike, i uši njegove na jauk njihov.

Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:

16 Ali je strašno lice Gospodnje za one koji èine zlo, da bi istrijebio na zemlji spomen njihov.

Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.

17 Vièu pravedni, i Gospod ih èuje, i izbavlja ih od svijeh nevolja njihovijeh.

Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.

18 Gospod je blizu onijeh koji su skrušena srca, i pomaže onima koji su smjerna duha.

Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.

19 Mnogo nevolje ima pravednik, ali ga od svijeh izbavlja Gospod.

Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.

20 Èuva Gospod sve kosti njegove, nijedna se od njih neæe slomiti.

Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.

21 Bezbožnika ubiæe zlo, i koji nenavide pravednika prevariæe se.

Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.

22 Gospod iskupljuje dušu sluga svojih, i koji se god u njega uzdaju, neæe se prevariti.

Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.