Římanům 10
1 Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní líbostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl.
My friends, my heart’s desire and prayer to God for my people is for their salvation.
2 Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podlé umění.
I can testify that they are zealous for the honour of God; but they are not guided by true insight,
3 Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost usilujíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.
for, in their ignorance of the divine righteousness, and in their eagerness to set up a righteousness of their own, they refused to accept with submission the divine righteousness.
4 Konec zajisté zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
For Christ has brought Law to an end, so that righteousness may be obtained by everyone who believes in him.
5 Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.
For Moses writes that, as for the righteousness which results from Law, those who practice it will find life through it.
6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti.
But the righteousness which results from faith finds expression in these words: “Do not say to yourself ‘Who will go up into heaven?’” (which means to bring Christ down)
“or ‘Who will go down into the depths below?’” (which means to bring Christ up from the dead). (Abyssos g12)
8 Ale co dí? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. Toť jest slovo to víry, kteréž kážeme:
No, but what does it say? “The message is near you, on your lips and in your heart” (which means “The message of faith” which we proclaim).
9 Vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše, a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
For, if with your lips you acknowledge the truth of the message that JESUS IS LORD, and believe in your heart that God raised him from the dead, you will be saved.
10 Srdcem se zajisté věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání se děje k spasení.
For with their hearts people believe and so attain to righteousness, while with their lips they make their profession of faith and so find salvation.
11 Nebo dí písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.
As the passage of scripture says – “No one who believes in him will have any cause for shame.”
12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všechněm vzývajícím jej.
For no distinction is made between the Jew and the Greek, for all have the same Lord, and he is bountiful to all who invoke him.
13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
For everyone who invokes the name of the Lord will be saved.
14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
But how, it may be asked, are they to invoke one in whom they have not learned to believe? And how are they to believe in one whose words they have not heard? And how are they to hear his words unless someone proclaims him?
15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.
And how is anyone to proclaim him unless they are sent as his messengers? As scripture says – “How beautiful are the feet of those who bring good news!”
16 Ale nevšickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu?
Still, it may be said, everyone did not give heed to the good news. No, for Isaiah asks – “Lord, who has believed our teaching?”
17 Tedy víra z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.
And so we gather, faith is a result of teaching, and the teaching comes in the message of Christ.
18 Ale pravímť: Zdaliž neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich, a do končin okršlku země slova jejich.
But I ask “Is it possible that people have never heard?” No, indeed, for – “Their voices spread through all the earth, and their message to the ends of the world.”
19 Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael? Ano první Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kterýž není národ; skrze národ nemoudrý k hněvu popudím vás.
But again I ask “Did not the people of Israel understand?” First there is Moses, who says – “I, the Lord, will stir you to rivalry with a nation which is no nation; against an undiscerning nation I will arouse your anger.”
20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
And Isaiah says boldly – “I was found by those who were not seeking me; I made myself known to those who were not inquiring of me.”
21 Ale proti Izraelovi dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.
But of the people of Israel he says – “All day long I have stretched out my hands to a people who disobey and contradict.”
