Lukáš 15
1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
The tax collectors and the outcasts were all drawing near to Jesus to listen to him;
2 I reptali farizeové a zákonníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá, a jí s nimi.
but the Pharisees and the teachers of the Law found fault. ‘This man always welcomes outcasts, and takes meals with them!’ they complained.
3 I pověděl jim podobenství toto, řka:
So Jesus told them this parable –
4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
‘Who among you who has a hundred sheep, and has lost one of them, does not leave the ninety-nine out in the open country, and go after the lost sheep until he finds it?
5 A nalezna, vložil by na ramena svá s radostí.
And, when he has found it, he puts in on his shoulders rejoicing;
6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
and, on reaching home, he calls his friends and his neighbours together, and says “Come and rejoice with me, for I have found my sheep which was lost.”
7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
So, I tell you, there will be more rejoicing in heaven over one outcast who repents, than over ninety-nine religious people, who have no need to repent.
8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
Or again, what woman who has ten silver coins, if she loses one of them, does not light a lamp, and sweep the house, and search carefully until she finds it?
9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
And, when she has found it, she calls her friends and neighbours together, and says “Come and rejoice with me, for I have found the coin which I lost.”
10 Takť, pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
So, I tell you, there is rejoicing in the presence of God’s angels over one outcast who repents.’
11 Řekl také: Člověk jeden měl dva syny.
Then Jesus continued, ‘A man had two sons;
12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
and the younger of them said to his father “Father, give me my share of the inheritance.” So the father divided the property between them.
13 A po nemnohých dnech, shromáždiv všecko mladší ten syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, byv prostopašně živ.
A few days later the younger son got together all that he had, and went away into a distant land; and there he squandered his inheritance by leading a dissolute life.
14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
After he has spent all that he had, there was a severe famine through all that country, and he began to be in actual want.
15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal na pole své, aby pásl vepře.
So he went and engaged himself to one of the people of that country, who sent him into his fields to tend pigs.
16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, ale žádný nedával jemu.
He even longed to satisfy his hunger with the bean-pods on which the pigs were feeding; and no one gave him anything.
17 Přišed pak sám k sobě, řekl: Jak mnozí nájemníci u otce mého hojnost mají chleba, a já hladem mru!
But, when he came to himself, he said “How many of my father’s hired servants have more bread than they can eat, while here am I starving to death!
18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
I will get up and go to my father, and say to him ‘Father, I sinned against heaven and against you;
19 Aniž jsem hoden více slouti synem tvým. Učiň mne jako jednoho z nájemníků svých.
I am no longer fit to be called your son; make me one of your hired servants.’”
20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím byv hnut, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
And he got up and went to his father. But, while he was still a long way off, his father saw him and was deeply moved; he ran and threw his arms round his neck and kissed him.
21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, aniž jsem hoden více slouti synem tvým.
“Father,” the son said, “I sinned against heaven and against you; I am no longer fit to be called your son; make me one of your hired servants.”
22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste to roucho první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
But the father turned to his servants and said “Be quick and fetch a robe – the very best – and put it on him; give him a ring for his finger and sandals for his feet;
23 A přivedouce to tele tučné, zabíte, a hodujíce, buďme veseli.
and bring the fattened calf and kill it, and let us eat and make merry;
24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
for here is my son who was dead, and is alive again, was lost, and is found.” So they began making merry.
25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
Meanwhile the elder son was out in the fields; but, on coming home, when he got near the house, he heard music and dancing,
26 I povolav jednoho z služebníků, otázal se, co by to bylo.
and he called one of the servants and asked what it all meant.
27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
“Your brother has come back,” the servant told him, “and your father has killed the fattened calf, because he has him back safe and sound.”
28 I rozhněval se, a nechtěl vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
This made him angry, and he would not go in. But his father came out and begged him to do so.
29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázaní tvého nepřestoupil, a však nikdy jsi mi nedal kozelce, abych s přátely svými vesel pobyl.
“No,” he said to his father, “look at all the years I have been serving you, without ever once disobeying you, and yet you have never given me even a young goat, so that I might have a party with my friends.
30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu to tele tučné.
But, no sooner has this son of yours come, who has eaten up your property in the company of prostitutes, than you have killed the fattened calf for him.”
31 A on řekl jemu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
“Child,” the father answered, “you are always with me, and everything that I have is yours.
32 Ale veseliti a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
We could but make merry and rejoice, for here is your brother who was dead, and is alive; who was lost, and is found.”’
