Jan 18
1 To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
When Jesus had said this, he went out with his disciples and crossed the Kidron ravine to a place where there was a garden, into which he and his disciples went.
2 Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
The place was well known to Judas, the betrayer, for Jesus and his disciples had often met there.
3 Protož Jidáš pojav zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
So Judas, who had obtained the soldiers of the Roman garrison, and some guards from the chief priests and the Pharisees, came there with lanterns, torches, and weapons.
4 Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed, řekl jim: Koho hledáte?
Jesus, aware of all that was coming upon him, went to meet them, and said to them, ‘For whom are you looking?’
5 Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
‘Jesus of Nazareth,’ was their answer. ‘I am he,’ said Jesus. (Judas, the betrayer, was also standing with them.)
6 A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
When Jesus said “I am he,” they drew back and fell to the ground.
7 I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
So he again asked for whom they were looking, and they answered, ‘Jesus of Nazareth.’
8 Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
‘I have already told you that I am he,’ replied Jesus, ‘so, if it is for me that you are looking, let these people go.’
9 Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Z těch, kteréž jsi mi dal, neztratil jsem žádného.
This was in fulfilment of his words – “Of those whom you have given me I have not lost one.”
10 Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej, a udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal mu ucho jeho pravé. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus.
At this, Simon Peter, who had a sword with him, drew it, and struck the high priest’s servant, and cut off his right ear. The servant’s name was Malchus.
11 I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
But Jesus said to Peter, ‘Sheathe your sword. Should I not drink the cup which the Father has given me?’
12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
So the soldiers of the garrison, with their commanding officer and the Jewish guards, arrested Jesus and bound him,
13 A vedli ho k Annášovi nejprvé; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta.
and took him first of all to Annas. Annas was the father-in-law of Caiaphas, who was high priest that year.
14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
It was Caiaphas who had counselled the religious authorities, that it was best that one person should die for the people.
15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze.
Meanwhile Simon Peter followed Jesus, and so did another disciple. That disciple, being well-known to the high priest, went with Jesus into the high priest’s courtyard,
16 Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
while Peter stood outside by the door. Presently the other disciple – the one well-known to the high priest – went out and spoke to the portress, and brought Peter in.
17 Tedy řekla Petrovi děvka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
So the maidservant said to Peter, ‘Aren’t you also one of this man’s disciples?’ ‘No, I am not,’ he said.
18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje a zhřívaje se.
The servants and guards were standing round a charcoal fire (which they had made because it was cold), and were warming themselves. Peter, too, was with them, standing and warming himself.
19 Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
The high priest questioned Jesus about his disciples and about his teaching.
20 Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdež se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil.
‘For my part,’ answered Jesus, ‘I have spoken to all the world openly. I always taught in some synagogue, or in the Temple Courts, places where everyone assembles, and I never spoke of anything in secret.
21 Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
Why question me? Question those who have listened to me as to what I have spoken about to them. They must know what I said.’
22 A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal hůlkou Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?
When Jesus said this, one of the guards, who was standing near, gave him a blow with his hand. ‘Do you answer the high priest like that?’ he exclaimed.
23 Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
‘If I said anything wrong, give evidence about it,’ replied Jesus, ‘but if not, why do you strike me?’
24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.
Annas sent him bound to Caiaphas the high priest.
25 Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
Meanwhile Simon Peter was standing there, warming himself; so they said to him, ‘Aren’t you also one of his disciples?’ Peter denied it. ‘No, I am not,’ he said.
26 Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
One of the high priest’s servants, a relation of the man whose ear Peter had cut off, exclaimed, ‘Didn’t I myself see you with him in the garden?’
27 Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
Peter again denied it; and at that moment a cock crowed.
28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se nepoškvrnili, ale aby jedli beránka.
From Caiaphas they took Jesus to the Government house. It was early in the morning. But they did not enter the Government house themselves, otherwise they might become defiled, and so be unable to eat the Passover.
29 Tedy vyšel k nim Pilát a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
Therefore Pilate came outside to speak to them. ‘What charge do you bring against this man?’ he asked.
30 Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nevydali bychom ho tobě.
‘If he had not been a criminal, we should not have given him up to you,’ they answered.
31 I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podlé zákona svého suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabiti žádného.
‘Take him yourselves,’ said Pilate, ‘and try him by your own Law.’ ‘We have no power to put anyone to death,’ the authorities replied –
32 Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
in fulfilment of what Jesus had said when indicating the death that he was destined to die.
33 Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi král Židovský?
After that, Pilate went into the Government house again, and calling Jesus up, asked him, ‘Are you the king of the Jews?’
34 Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
‘Do you ask me that yourself?’ replied Jesus, ‘or did others say it to you about me?’
35 Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?
‘Do you take me for a Jew?’ was Pilate’s answer. ‘It is your own nation and the chief priests who have given you up to me. What have you done?’
36 Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
‘My kingly power,’ replied Jesus, ‘is not due to this world. If it had been so, my servants would be doing their utmost to prevent my being given up to the authorities; but my kingly power is not from the world.’
37 I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
‘So you are a king after all!’ exclaimed Pilate. ‘Yes, it is true I am a king,’ answered Jesus. ‘I was born for this, I have come into the world for this – to bear testimony to the truth. Everyone who is on the side of truth listens to my voice.’
38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A to pověděv, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
‘What is truth?’ exclaimed Pilate. After saying this, he went out to the crowd again, and said, ‘For my part, I find nothing with which he can be charged.
39 Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím toho krále Židovského?
It is, however, the custom for me to grant you the release of one man at the Passover Festival. Do you wish for the release of the king of the Jews?’
40 I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabáše. Byl pak ten Barabáš lotr.
‘No, not this man,’ they shouted again, ‘but Barabbas!’ This Barabbas was a robber.
