Jan 10
1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
In truth I tell you, whoever does not go into the sheepfold through the door, but climbs up at some other place, that person is a thief and a robber;
2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
but the person who goes in through the door is shepherd to the sheep.
3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
For him the watchman opens the door; and the sheep listen to his voice; and he calls his own sheep by name, and leads them out.
4 A jakž ovce své vlastní vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
When he has brought them all out, he walks in front of them, and his sheep follow him, because they know his voice.
5 Cizího pak nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasu cizích.
They will not follow a stranger, but will run away from him; because they do not know a stranger’s voice.’
6 To podobenství pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
This was the allegory that Jesus told them, but they did not understand of what he was speaking.
7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí.
So he continued, ‘In truth I tell you, I am the door for the sheep.
8 Všickni, kolikž jich koli přede mnou příšlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšeli jich ovce.
All who came before me were thieves and robbers; but the sheep did not listen to them.
9 Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
I am the door; he who goes in through me will be safe, and he will go in and out and find pasture.
10 Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.
The thief comes only to steal, to kill, and to destroy; I have come so that they may have life, and may have it in greater fullness.
11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
I am the good shepherd. The good shepherd lays down his life for his sheep.
12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
The hired man who is not a shepherd, and who does not own the sheep, when he sees a wolf coming, leaves them and runs away; then the wolf seizes them, and scatters the flock.
13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
He does this because he is only a hired man and does not care about the sheep.
14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť své, a znajíť mne mé.
I am the good shepherd; and I know my sheep, and my sheep know me –
15 Jakož mne zná Otec, a já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
Just as the Father knows me and I know the Father – and I lay down my life for the sheep.
16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivesti; nebo hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
I have other sheep besides, which do not belong to this fold; I must lead them also, and they will listen to my voice; and they will become one flock under one shepherd.
17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
This is why the Father loves me, because I lay down my life – to receive it again.
18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázaní vzal jsem od Otce svého.
No one took it from me, but I lay it down of myself. I have authority to lay it down, and I have authority to receive it again. This is the command which I received from my Father.’
19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
In consequence of these words a difference of opinion again arose among the people.
20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
Many of them said, ‘He is possessed by a demon and is mad; why do you listen to him?’
21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
Others said, ‘This is not the teaching of one who is possessed by a demon. Can a demon give sight to the blind?’
22 Bylo pak posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
Soon after this the Festival of the Rededication was held at Jerusalem.
23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
It was winter; and Jesus was walking in the Temple Courts, in the Colonnade of Solomon,
24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš: Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
when the people gathered round him, and said, ‘How long are you going to keep us in suspense? If you are the Christ, tell us so frankly.’
25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
‘I have told you so,’ replied Jesus, ‘and you do not believe me. The work that I am doing in my Father’s name bears testimony to me.
26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
But you do not believe me, because you are not of my flock.
27 Ovceť mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
My sheep listen to my voice; I know them, and they follow me;
29 Otec můj, kterýž mi je dal, větší jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
What my Father has entrusted to me is more than all else; and no one can snatch anything out of the Father’s hands.
30 Já a Otec jedno jsme.
The Father and I are one.’
31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
Some of the people again brought stones to throw at him;
32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
and seeing this, Jesus said, ‘I have done before your eyes many good actions, inspired by the Father; for which of them would you stone me?’
33 Odpověděli jemu Židé, řkouce. Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
‘It is not for any good action that we would stone you,’ they answered, ‘but for blasphemy; and because you, who are only a man, make yourself out to be God.’
34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
‘Are there not,’ replied Jesus, ‘these words in your Law – “I said, You are gods”?
35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimž řeč Boží stala se, a nemůže zrušeno býti písmo,
If those to whom God’s word were addressed were said to be “gods” – and scripture cannot be set aside –
36 Mně pak, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte: Rouháš se, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
do you say of one whom the Father has consecrated and sent as his messenger to the world “You are blaspheming,” because I said “I am God’s Son”?
37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
If I am not doing the work that my Father is doing, do not believe me;
38 Pakliť činím, byste pak mně nevěřili, skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
if I am doing it, even though you do not believe me, believe what that work shows; so that you may understand, and understand more and more clearly, that the Father is in union with me, and I with the Father.’
39 Tedy opět hledali ho jíti, ale vyšel z rukou jejich.
The authorities again sought to arrest him; but he escaped their hands.
40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprvé Jan křtil, a pozůstal tam.
Then Jesus again crossed the Jordan to the place where John used to baptize at first, and stayed there some time, during which many people came to see him.
41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
‘John gave no sign of his mission,’ they said. ‘But everything that he said about this man was true.’
42 A mnozí tam uvěřili v něho.
And many learned to believe in Jesus there.
