Skutky Apoštolů 5
1 Muž pak nějaký, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.
There was, however, a man named Ananias, who, with his wife Sapphira, sold some property,
2 A lstivě těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.
and, with her connivance, kept back some of the proceeds. He brought only a part and laid it at the apostles’ feet.
3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé, tak abys lhal Duchu svatému, a lstivě ujal peněz za to pole?
‘Ananias,’ Peter exclaimed, ‘how is it that Satan has so taken possession of your heart that you have lied to the Holy Spirit, and kept back a part of the money paid for the land?
4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
While it was unsold, was not it your own? And after it was sold, was not the money at your own disposal? How did you come to think of such a thing? You have lied, not to people, but to God!’
5 Tedy uslyšav Ananiáš ta slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.
As Ananias heard these words, he fell down and expired; and everyone who heard of it was appalled.
6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.
The young men got up, and, winding the body in a sheet, carried it out and buried it.
7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.
After an interval of about three hours his wife came in, not knowing what had happened.
8 I řekl jí Petr: Pověz mi, za tolik-li jste pole prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.
‘Is it true,’ Peter asked, addressing her, ‘that you sold your land for such a sum?’ ‘Yes,’ she answered, ‘we did.’
9 Tedy dí jí Petr: I proč jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi, a vynesouť tebe.
Then Peter said, ‘How did you come to agree to provoke the Spirit of the Lord? Listen! The footsteps of those who have buried your husband are at the door; and they will carry you out too.’
10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podlé muže jejího.
Instantly Sapphira fell down at Peter’s feet and expired. On coming in, the young men found her dead; so they carried her out and buried her by her husband’s side.
11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
The whole church and all who heard of these events were appalled.
12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové mnozí v lidu. (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
Many signs and wonders continued to occur among the people, through the instrumentality of the apostles, whose custom it was to meet all together in the Colonnade of Solomon;
13 Jiný pak žádný nesměl se připojiti k nim, ale velebil je lid.
but of the rest no one ventured to join them. On the other hand, the people were full of their praise,
14 Anobrž vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
and still larger numbers, both of men and women, as they became believers in the Lord, were added to their number.
15 Tak že i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho stínil na některé z nich.
The consequence was that people would bring out their sick even into the streets, and lay them on mattresses and mats, in the hope that, as Peter came by, at least his shadow might fall on someone of them.
16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
Besides this, the inhabitants of the towns round Jerusalem flocked into the city, bringing with them their sick and those who were troubled by foul spirits; and they were cured everyone.
17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty, ) naplněni jsou závistí.
At this the high priest was roused to action, and he and all his supporters (who formed the party of the Sadducees), moved by jealousy,
18 I vztáhli ruce na apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
arrested the apostles, and had them placed in custody.
19 Ale anděl Páně v noci otevřev dvéře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
An angel of the Lord, however, opened the prison doors at night and led them out.
20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
‘Go,’ he said, ‘and stand in the Temple Courts, and tell the people the whole message of this new life.’
21 Tedy oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Přišed pak nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby oni byli přivedeni.
When they heard this, they went at daybreak into the Temple Courts, and began to teach. The high priest and his party, on their arrival, summoned the High Council, including all the leaders of the people among the Israelites, and sent to the jail to fetch the apostles.
22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
But, when the officers got there, they did not find them in the prison; so they returned and reported that,
23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností, a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše, žádného jsme tam nenalezli.
while they had found the goal barred securely and the guards posted at the doors, yet, on opening them, they had not found anyone inside.
24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
When the officer in charge at the Temple and the chief priests heard their story, they were perplexed about the apostles and as to what all this would lead to.
25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.
Presently, however, someone came and told them, that the men whom they had put in prison were actually standing in the Temple Courts, teaching the people.
26 Tehdy odšed úředník s služebníky, přivedl je bez násilé; (nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.)
Then, the officer went with his men and fetched the apostles – without using violence, for they were afraid of being stoned by the people –
27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,
and then brought them before the Council. The high priest demanded an explanation from them.
28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.
‘We gave you strict orders,’ he said, ‘not to teach in this name. Yet you have actually flooded Jerusalem with your teaching, and you want to make us responsible for the death of this man.’
29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.
To this Peter and the apostles replied, ‘We must obey God rather than people.
30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.
The God of our ancestors raised Jesus, whom you put to death by hanging him on a cross.
31 Toho Bůh, kníže a spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.
It is this Jesus whom God has exalted to his right hand, to be a guide and a Saviour, to give Israel repentance and forgiveness of sins.
32 A my jsme svědkové toho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, kteříž jsou poslušni jeho.
And we are witness to the truth of this, and so is the Holy Spirit – the gift of God to those who obey him.’
33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.
The members of the Council became frantic with rage on hearing this, and were for putting the apostles to death.
34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, zákona učitel, vzácný u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.
But Gamaliel, a Pharisee, who was a Doctor of the Law and who was held in universal respect, rose in the Council, and directed that the men should be taken out of court for a little while.
35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.
He then said, ‘People of Israel, take care as to what you intend to do with these men.
36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se býti něčím, jehož se přídrželo mužů v počtu okolo čtyř set. Kterýž zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.
For not long ago Theudas appeared, professing to be somebody, and was joined by a body of some four hundred men. But he was killed; and all his followers scattered and dwindled away.
37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.
After him, Judas the Galilean appeared at the time of the census, and induced people to follow him; yet he, too, perished and all his followers were dispersed.
38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato aneb dílo toto, rozprchneť se;
And, in this present case, my advice to you is not to interfere with these men, but to leave them alone, for, if their designs and their work are merely of human origin, they will come to an end;
39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti. Abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.
but, if they are of divine origin, you will be powerless to put an end to them – or else you may find yourselves fighting against God!’
40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.
The Council followed his advice, and, calling the apostles in, had them flogged, and then, after cautioning them not to speak in the name of Jesus, set them free.
41 Oni pak šli z toho shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.
But the apostles left the Council, rejoicing that they had been thought worthy to suffer disgrace for that name;
42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.
and never for a single day, either in the Temple Courts or in private houses, did they cease to teach, or to tell the good news of Jesus, the Christ.
