Skutky Apoštolů 25

1 Tedy Festus vládařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.

Three days after Festus had arrived in his province, he left Caesarea and went up to Jerusalem.

2 I postavili se nejvyšší kněz a přednější z Židů proti Pavlovi, a prosili ho,

There the chief priests and the leading men among the Jews laid an information before him against Paul,

3 Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivesti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby ho zabili na cestě.

and asked a favour of him, to Paul’s injury – to have Paul brought to Jerusalem. All the while they were plotting to make away with him on the road.

4 Ale Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž přijede.

But Festus answered that Paul was in prison at Caesarea, and that he himself would be leaving for that place shortly.

5 Protož (řekl, ) kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.

‘So let the influential men among you,’ he said, ‘go down with me, and if there is anything amiss in the man, charge him formally with it.’

6 A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivesti.

After staying among them some eight or ten days, Festus went down to Caesarea. The next day he took his seat on the Bench, and ordered Paul to be brought before him.

7 Kterýž když byl přiveden, obstoupili ti, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi přednášejíce, kterýchž nemohli dovesti,

On Paul’s appearance, the Jewish leaders who had come down from Jerusalem surrounded him, and made many serious charges, which they failed to establish.

8 Když on při všem mírnou zprávu dával, že ani proti zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.

Paul’s answer to the charge was – “I have not committed any offence against the Jewish Law, or the Temple, or the Emperor.”

9 Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma, a tam o to souzen býti přede mnou?

But, as Festus wished to gain popularity with the Jews, he interrupted Paul with the question, ‘Are you willing to go up to Jerusalem and be tried on these charges before me there?’

10 I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.

‘No,’ replied Paul, ‘I am standing at the Emperor’s court, where I ought to be tried. I have not wronged the Jews, as you yourself are well aware.

11 Nebo jestližeť jsem křiv, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.

If, however, I am breaking the law and have committed any offence deserving death, I do not ask to escape the penalty; but, if there is nothing in the accusations of these people, no one has the power to give me up to them. I appeal to the Emperor.’

12 Tehdy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.

Festus, after conferring with his Council, answered, ‘You have appealed to the Emperor; to the Emperor you will go.’

13 A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.

Some days later King Agrippa and Bernice came down to Caesarea, and paid a visit of congratulation to Festus;

14 A když tu za mnoho dní byli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž nějaký zanechán jest od Felixa v vězení,

and, as they were staying there for several days, Festus laid Paul’s case before the king. ‘There is a man here,’ he said, ‘left a prisoner by Felix,

15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.

about whom, when I came to Jerusalem, the Jewish chief priest and the elders laid an information, demanding judgment against him.

16 Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prvé než by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky, a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.

My answer to them was, that it was not the practice of Romans to give up anyone to their accusers until the accused had met them face to face, and had also had an opportunity of answering the charges brought against them.

17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivesti toho muže.

So they met here, and without loss of time I took my seat on the Bench the very next day, and ordered the man to be brought before me.

18 Jehož žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, o čemž jsem já se domníval.

But, when his accusers came forward, they brought no charge of wrongdoing such as I had expected;

19 Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.

but I found that there were certain questions in dispute between them about their own religion, and about some dead man called Jesus, whom Paul declared to be alive.

20 Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.

And, as I was at a loss how to enquire into questions of this kind, I asked Paul if he were willing to go up to Jerusalem, and be put on trial there.

21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.

Paul, however, appealed to have his case reserved for the consideration of his August Majesty, so I ordered him to be detained in custody, until I could send him to the Emperor.’

22 Tedy Agrippa řekl Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.

‘I should like to hear this man myself,’ Agrippa said to Festus. ‘You will hear him tomorrow,’ Festus answered.

23 Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slávou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázaní Festovu přiveden jest Pavel.

So the next day, when Agrippa and Bernice had come in full state and had entered the Audience Chamber, with the superior officers and the principal people of the city, by the order of Festus Paul was brought before them.

24 I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni muži, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějž všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.

Then Festus said, ‘King Agrippa, and all here present, you see before you the man about whom the whole Jewish people have applied to me, both at Jerusalem and here, loudly asserting that he ought not to be allowed to live.

25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej poslati.

I found, however, that he had not done anything deserving death; so, as he had himself appealed to his August Majesty, I decided to send him.

26 O němž, co bych jistého napsal pánu, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl co psáti.

But I have nothing definite to write about him to my Imperial Master; and for that reason I have brought him before you all, and especially before you, King Agrippa, that, after examining him, I may have something to write.

27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně, a pře jeho neoznámiti.

For it seems to me absurd to send a prisoner, without at the same time stating the charges made against him.’