Skutky Apoštolů 23
1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím obcoval jsem před Bohem až do dnešního dne.
Paul fixed his eyes on the Council, and began: ‘Brothers, for my part, I have always ordered my life before God, with a clear conscience, up to this very day.’
2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž u něho stáli, aby jej bili v ústa.
At this, the high priest Ananias ordered the men standing near to strike him on the mouth;
3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedlé zákona, a proti zákonu velíš mne bíti.
Paul turned to him and said: ‘God will strike you, you whitewashed wall! Are you sitting there to try me in accordance with law, and yet, in defiance of law, order me to be struck?’
4 Ti pak, kteříž tu stáli, řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
The people standing near said to Paul, ‘Do you know that you are insulting God’s high priest?’
5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
‘I did not know, brothers, that it was the high priest,’ said Paul, ‘for scripture says – “Of the ruler of your people you should speak no ill”.’
6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
Noticing that some of those present were Sadducees and others Pharisees, Paul called out in the Council, ‘Brothers, I am a Pharisee and a son of Pharisees. It is on the question of hope for the dead and of their resurrection that I am on my trial.’
7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
As soon as he said this, a dispute arose between the Pharisees and the Sadducees; and there was a sharp division of opinion among those present.
8 Nebo saduceové praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
(For Sadducees say there is no such thing as a resurrection, and that there is neither angel nor spirit, while Pharisees believe in both.)
9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
So a great uproar ensued, and some of the Teachers of the Law belonging to the Pharisees’ party stood up and hotly protested, ‘We find nothing whatever wrong in this man. Suppose a spirit did speak to him, or an angel…’
10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich, a vésti do vojska.
The dispute was becoming so violent, that the commanding officer, fearing that Paul would be torn in pieces between them, ordered the Guard to go down and rescue him from them, and take him into the Fort.
11 V druhou pak noc postaviv se při něm Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
That night the Lord came and stood by Paul, and said, ‘Courage! You have borne witness for me in Jerusalem and you must bear witness in Rome also.’
12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
In the morning some Jewish men combined together, and took an oath that they would not eat or drink until they had killed Paul.
13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
There were more than forty in the plot;
14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničeho, dokudž nezabijeme Pavla.
and they went to the chief priests and the elders, and said, ‘We have taken a solemn oath not to touch food until we have killed Paul.
15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, s svolením vší rady, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prvé nežli se přiblíží, hotovi jsme jej zabiti.
So we want you now, with the consent of the Council, to suggest to the commanding officer that he should bring Paul down before you, as though you intended to go more fully into his case; but, before he comes here, we will be ready to make away with him.’
16 Slyšev pak syn sestry Pavlovy o těch úkladech, odšel, a všed do vojska, pověděl Pavlovi.
However, the son of Paul’s sister, hearing of the plot, went to the Fort, and on being admitted, told Paul about it.
17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; nebo má jemu něco povědíti.
Paul called one of the garrison centurion and asked him to take the lad to the commanding officer, as he had something to tell him.
18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu, a řekl: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
The centurion went with the lad to the commanding officer, and said, ‘The prisoner Paul called me and asked me to bring this lad to you, as he has something to tell you.’
19 I vzav jej hejtman za ruku, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
The commanding officer took the lad by the hand, and, stepping aside, asked what it was he had to tell him.
20 Tedy on řekl: Že uložili Židé prositi tebe, abys zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
‘Some men have agreed,’ answered the lad, ‘to ask you to bring Paul down before the Council tomorrow, on the plea of your making further inquiry into his case.
21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
But do not let them persuade you, for more than forty of them are lying in wait for him, who have taken an oath that they will not eat or drink, until they have made away with him; and they are at this very moment in readiness, counting on your promise.’
22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
The commanding officer then dismissed the lad, cautioning him not to mention to anybody that he had given him that information.
23 A zavolav dvou setníků, řekl: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
Then he called two Captains, and ordered them to have two hundred soldiers ready to go to Caesarea, as well as seventy troopers and two hundred lancers, by nine o’clock that night,
24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vládaři;
and to have horses ready for Paul to ride, so that they might take him safely to Felix, the Governor.
25 Napsav jemu i list v tento rozum:
He also wrote a letter along these lines:
26 Klaudius Lyziáš výbornému vládaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
“Claudius Lysias sends his compliments to His Excellency Felix the Governor.
27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhož, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
The man whom I send with this had been seized by some Jews, and was on the point of being killed by them, when I came upon them with the force under my command, and rescued him, as I learned that he was a Roman citizen.
28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
Wanting to know exactly the ground of the charges they made against him, I brought him before their Council,
29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké pohádky zákona jejich, a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
when I found that their charges were connected with questions of their own Law, and that there was nothing alleged involving either death or imprisonment.
30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž o něm skládali Židé, i hned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i těm žalobníkům, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
Having, however, information of a plot against the man, which was about to be put into execution, I am sending him to you at once, and I have also directed his accusers to prosecute him before you.”
31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
The soldiers, in accordance with their orders, took charge of Paul and conducted him by night to Antipatris;
32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
and on the next day, leaving the troopers to go on with him, they returned to the Fort.
33 Oni pak přijevše do Cesaree, a dodavše listu vládaři, Pavla také postavili před ním.
On arriving at Caesarea, the troopers delivered the letter to the Governor, and brought Paul before him.
34 A přečta list vládař, otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
As soon as Felix had read the letter, he enquired to what province Paul belonged, and, learning that he came from Cilicia, he said,
35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Heródesově.
‘I will hear all you have to say as soon as your accusers have arrived.’ And he ordered Paul to be kept under guard in Herod’s Government house.
