1 Korintským 11
1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
Imitate me, as I myself imitate Christ.
2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám, ustanovení zachováváte.
I praise you, indeed, because you never forget me, and are keeping my injunctions in mind, exactly as I laid them on you.
3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
But I am anxious that you should understand that the Christ is the head of every man, that man is the head of woman, and that God is the head of the Christ.
4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
Any man who keeps his head covered, when praying or preaching in public, dishonours him who is his head;
5 Každá pak žena, modleci se aneb prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
while any woman, who prays or preaches in public bare-headed, dishonours him who is her head; for that is to make herself like one of the shameless women who shave their heads.
6 Nebo nezavíjí-liť se žena, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
Indeed, if a woman does not keep her head covered, she may as well cut her hair short. But, since to cut her hair short, or shave it off, marks her as one of the shameless women, she should keep her head covered.
7 Mužť nemá zavíjeti hlavy, jsa obraz a sláva Boží, ale žena jest sláva mužova.
A man ought not to have his head covered, for he has been from the beginning the likeness of God and the reflection of his glory, but woman is the reflection of man’s glory.
8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
For it was not man who was taken from woman, but woman who was taken from man.
9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
Besides, man was not created for the sake of woman, but woman for the sake of man.
10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
And, therefore, a woman ought to wear on her head a symbol of her subjection, because of the presence of the angels.
11 A však ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu.
Still, when in union with the Lord, woman is not independent of man, or man of woman;
12 Nebo jakož žena z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
for just as woman came from man, so man comes by means of woman; and all things come from God.
13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě bez zavití modliti Bohu.
Judge for yourselves. Is it fitting that a woman should pray to God in public with her head uncovered?
14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
Does not nature herself teach us that, while for a man to wear his hair long is degrading to him,
15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dáni jsou jí.
a woman’s long hair is her glory? Her hair has been given her to serve as a covering.
16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
If, however, anyone still thinks it right to contest the point – well, we have no such custom, nor have the churches of God.
17 Tyto pak věci předkládaje, nechválím, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
In giving directions on the next subject, I cannot praise you; because your meetings do more harm than good.
18 Nejprvé zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
To begin with, I am told that when you meet together as a church there are divisions among you. In part I believe this,
19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.
indeed, there must be parties among you, so that the people of real worth become known.
20 Když tedy tak se scházíte vespolek, toť není večeři Páně jísti,
When you meet together, as I understand, it is not possible to eat the Lord’s Supper;
21 Poněvadž jeden každý nejprv s jídlem večeře své se uspíší, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
for, as you eat, each of you tries to secure his own supper first, with the result that one has too little to eat, and another has too much to drink!
22 A což pak domů nemáte k jídlu a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom nechválím.
Have you no houses in which you can eat and drink? Or are you trying to show your contempt for the church of God, and to humiliate the poor? What can I say to you? Should I praise you? In this matter I cannot praise you.
23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
For I myself received from the Lord the account which I have in turn given to you – how the Lord Jesus, on the very night of his betrayal, took some bread,
24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
and, after saying the thanksgiving, broke it and said ‘This is my own body given on your behalf. Do this in memory of me.’
25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
And in the same way with the cup, after supper, saying ‘This cup is the new covenant made by my blood. Do this, whenever you drink it, in memory of me.’
26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokudž nepřijde.
For whenever you eat this bread and drink the cup, you proclaim the Lord’s death – until he comes.
27 A protož kdokoli jedl by chléb tento, a pil kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
Therefore, whoever eats the bread, or drinks the Lord’s cup, in an irreverent spirit, will have to answer for an offence against the Lord’s body and blood.
28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
Let everyone look into their own heart, and only then eat of the bread and drink from the cup.
29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
For the person who eats and drinks brings a judgment on themselves by their eating and drinking, when they do not discern the body.
30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
That is why so many among you are weak and ill, and why some are sleeping.
31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
But, if we judged ourselves rightly, we should not be judged.
32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli potupeni.
Yet, in being judged by the Lord, we are undergoing discipline, so that we may not have judgment passed on us with the rest of the world.
33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jídlu, jedni na druhé čekávejte.
Therefore, my friends, when you meet together to eat the Supper, wait for one another.
34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
If anyone is hungry, they should eat at home, so that your meetings may not bring a judgment on you. The other details I will settle when I come.
