< Від Луки 1 >

1 Оскільки багато хто вже намагався скласти розповідь про події, які сталися між нами,
CEREN anhitzec escu eçarri baitu narratione baten scribatzera complituqui gure artean certificatu içan diraden gaucéz,
2 у такий спосіб, як їх передали нам люди, що від самого початку були свідками й котрі стали служителями Слова,
Eçagutzera eman draucuten beçala lehen hatsetic ikussi dituztenéc eta hitzaren ministre içan diradenéc.
3 то і я вирішив, дослідивши все ретельно від самого початку, написати тобі, поважний Теофіле, усе послідовно,
Niri-ere on iruditu içan ciaitadac gucia hatsetic finerano diligentqui comprehendituric, hiri punctuz punctu heçaz scribatzera, o Theophile gucizco excellenteá:
4 щоб ти міг досконало пізнати достовірність слів, яких був навчений.
Hobequi eçagut deçánçat ikassi dituán gaucén eguiá.
5 За днів Ірода, царя Юдеї, був один священник, на ім’я Захарія, із черги Авія, та його дружина, на ім’я Єлизавета, одна з дочок Аарона.
HERODES Iudeaco regueren egunetan cen Zacharias deitzen cen Sacrificadorebat, Abiaren araldetic: eta haren emaztea cen Aaronen alabetaric, eta haren icena Elisabeth.
6 Вони обоє були праведні перед Богом, бездоганно виконуючи всі заповіді та настанови Господа.
Biac ciraden iusto Iaincoaren aitzinean, Iaunaren, manamendu eta ordenança gucietan reprochuric gabe çabiltzanac.
7 У них не було дітей, бо Єлизавета була безплідна, і обоє були похилого віку.
Eta haourric etzutén, ceren Elisabeth steril baitzen, eta biac baitziraden adinez aitzinaratuac.
8 Одного разу, коли [Захарія] за порядком своєї черги служив перед Богом,
Guertha cedin bada, harc Iaincoaren aitzinean bere aldian sacrificadoregoa exercitzen çuenean,
9 згідно зі звичаєм священства, випало йому через жереб зайти до Храму Господнього та кадити.
Sacrificadoregoaren officioco costumaren araura, çorthea eror baitzequión Iaunaren templean sarthuric encensamenduaren eguiteco.
10 Усе зібрання народу молилося зовні, коли прийшов час кадити.
Eta populu guciac campoan othoitz eguiten çuen encensamendua eguiten cen orduan.
11 Тоді ангел Господній з’явився перед ним, стоячи з правого боку жертовника для кадіння.
Eta aguer cequión Iaunaren Aingueruä, cegoela encensamenduco aldarearen escuinean.
12 Коли Захарія побачив його, то жахнувся, і страх охопив його.
Eta Zacharias trubla cedin hura ikussiric, eta icidurabat eror cedin haren gainera.
13 Але ангел сказав йому: ―Не бійся, Захаріє, твоя молитва почута! Твоя дружина Єлизавета народить тобі сина, і назвеш його Іван.
Orduan erran ciecón Aingueruäc, Eztuala beldurric Zacharias: ecen ençun içan duc hire othoitzá, eta Elisabeth eure emaztea erdiren çaic seme batez: eta hari icen emanen draucac Ioannes
14 Ти будеш радісним та щасливим, і багато хто радітиме його народженню.
Eta bozcario eta alegrança vkanen duc, eta anhitz haren sortzearen gainean alegueraturen dituc,
15 Він буде великий перед Господом, вина та міцного напою не питиме; і Дух Святий наповнить його ще з лона його матері.
Ecen handi içanen duc Iaunaren aitzinean, eta mahatsarnoric ez berce arnoric eztic edanen: eta Spiritu sainduaz betheren datec bere amaren sabeleandanic.
16 І багатьох синів Ізраїлю він наверне до Господа Бога свого.
Eta anhitz Israeleco haourretaric conuertituren dic berén Iainco Iaunagana.
17 Він ітиме перед Ним у дусі й силі Іллі, наверне серця батьків до дітей та непокірних до мудрості праведних, щоб підготувати народ до приходу Господа.
Eta hura ioanen duc haren aitzinean Eliasen spiriturequin eta verthuterequin, conuerti ditzançat aitén bihotzac semetara eta desobedientac iustoén çuhurtassunera: Iaunari populu vngui instruitubat appain dieçonçat.
18 Захарія відповів ангелу: ―Як я дізнаюся про це? Я вже старий, і дружина моя в похилих літах.
Orduan erran cieçon Zachariasec Aingueruäri, Nolatán hori eçaguturen dut? ecen ni nauc çahar, eta ene emaztea duc bere egunetan aitzinaratua.
19 Ангел у відповідь сказав йому: ―Я Гавриїл, що стою перед Богом, і мене послано сказати тобі цю добру звістку,
Eta ihardesten çuela Aingueruäc erran cieçon, Ni nauc Gabriel Iaincoaren aitzinean assistitzen naicena, eta igorri içan nauc hirequin minçatzera, eta berri on hauen hiri declaratzera.
20 але тепер ти будеш мовчати й не зможеш говорити до дня, коли все це станеться, бо ти не повірив моїм словам, котрі здійсняться свого часу!
Eta horrá, mutu içanen aiz eta ecin minçaturen aiz, gauça hauc eguin ditecen egunerano: ceren ezpaitituc sinhetsi ene hitz bere demborán complituren diradenac.
21 Народ же чекав на Захарію та дивувався, чому він затримується в Храмі.
Eta populua cegoen Zachariasen beguira, eta miresten çuen nola harc hambat berancen çuen templean.
22 Коли ж він вийшов, то вже не міг говорити, і всі зрозуміли, що в Храмі він бачив видіння. [Захарія] звертався до них знаками та залишався німим.
Eta ilki cenean ecin minça cequidien, eta eçagut ceçaten ecen cembeit visione ikussi çuela templean: ecen keinuz aditzera emaiten cerauen, eta mutu guelditu ican cen.
23 Після закінчення днів його служіння, він повернувся додому.
Eta guertha cedin, haren officioco egunac acabatu ciradenean, bere etcherát itzul baitzedin.
24 Невдовзі після цього Єлизавета, його дружина, завагітніла й п’ять місяців ховалася, кажучи:
Eta egun hayén ondoan haren emazte Elisabethec concebi ceçan: eta estal cedin borz hilebethez, cioela,
25 «Ось що для мене зробив Господь у ці дні, коли зглянувся, щоб зняти ганьбу мою між людьми».
Segur, hunela eguin vkan draut Iaunac, visitatu nauen egunetan, ene laidoa guiçonén artetic ken leçançat.
26 Шостого місяця Бог надіслав ангела Гавриїла в галілейське місто, яке називалося Назарет,
Eta seigarren hilebethean igor cedin Gabriel Aingueruä Iaincoaz Galileaco hiri Nazareth deitzen denera:
27 до діви, що була заручена з чоловіком, на ім’я Йосиф, з дому Давида. Ім’я діви було Марія.
Dauid-en etchetico Ioseph deitzen cen guiçon-batequin fedatua cen virgina batgana: eta virginaren icena cen Maria.
28 Прийшовши до неї, ангел промовив: ―Радій, та, що отримала благодать! Господь із тобою! Благословенна ти між жінками.
Eta Aingueruäc hura baithara sarthuric, erran ceçan, Salutatzen aut gratia eguin çainaná: Iauna dun hirequin, benedicatua hi emaztén artean.
29 Ці слова здивували її, і вона почала роздумувати, що може означати це привітання.
Eta hura, Ainguerua ikussiric trubla cedin haren erranaren gainean, eta pensatzen çuen ceric licén salutatione hura.
30 Ангел відповів їй: ―Не бійся, Маріє, бо ти знайшла благодать у Бога.
Orduan diotsa Aingueruäc, Mariá, eztunala beldurric, ecen eriden dun gratia Iaincoa baithan.
31 Ось завагітнієш та народиш Сина, і назвеш Його Ісус.
Eta horrá, concebituren dun eure sabelean, eta erdiren aiz seme batez eta deithuren dun haren icena Iesus.
32 Він буде великий, і Його називатимуть Сином Всевишнього. Господь Бог дасть Йому престол Давида, батька Його.
Hura içanen dun handi, eta eritziren ciayón Subiranoaren Semé: eta emanen diraucan Iainco Iaunac bere aita Dauid-en thronoa.
33 Він царюватиме над домом Якова повіки, і Його Царству не буде кінця. (aiōn g165)
Eta regnaturen din Iacob-en etchearen gainean eternalqui, eta haren resumaren finic eztun içanen. (aiōn g165)
34 Марія відповіла ангелу: ―Як же це станеться, якщо я не була з чоловіком?
Erran ciecón orduan Mariac Aingueruäri, Nola içanen da hori, guiçonic eçagutzen eztudanaz gueroz.
35 У відповідь ангел сказав: ―Дух Святий зійде на тебе, і сила Всевишнього обгорне тебе, тому Святий, Який народиться, назветься Сином Божим.
Eta ihardesten çuela Aingueruäc erran cieçón, Spiritu saindua hire gainera ethorriren dun eta Subiranoaren verthuteac itzal eguinen draun eta halacotz hitaric sorthuren den saindua, Iaincoaren Seme deithuren dun.
36 Ось Єлизавета, твоя родичка, завагітніла у своїй старості й чекає на сина; і оце вже шостий місяць тій, що її звуть безплідною,
Eta hará, Elisabeth hire lehen gussua, harc-ere concebitu din semebat bere çahartzean, eta hil haur din seigarrena steril deitzen cenac.
37 бо у Бога ніяке слово не буває безсилим.
Ecen eztun deus impossibleric içanen Iaincoa baithan.
38 Марія відповіла: ―Ось я, раба Господня, нехай усе станеться за словом твоїм. І ангел відійшов від неї.
Eta erran ceçan Mariac, Huná Iaunaren nescatoa: eguin bequit hire hitzaren araura. Eta parti cedin harenganic Aingueruä.
39 Тими днями Марія зібралася й пішла, поспішаючи, у гірську околицю, в одне з міст Юдиних.
Eta iaiquiric Maria egun hetan ioan cedin mendietara lehiatuqui Iudaco hiri batetara.
40 Вона зайшла в дім Захарії і привітала Єлизавету.
Eta sar cedin Zachariasen etchera, eta saluta ceçan Elisabeth.
41 Коли Єлизавета почула привітання Марії, то дитя в її лоні заворушилося від радості, а Єлизавета наповнилася Духом Святим.
Eta guertha cedin, ençun ceçanean Elisabethec Mariaren salutationea, iauz baitzedin haourra haren sabelean, eta bethe cedin Spiritu sainduaz Elisabeth:
42 Вона голосно промовила: ―Благословенна ти між жінками, і благословенна Дитина, Яку ти народиш!
Eta oihuz iar cedin voz handiz, eta erran ceçan, Benedicatua hi emaztén artean, ecen benedicatua dun hire sabeleco fructua.
43 І звідкіля мені це, що мати Господа мого прийшла до мене?
Eta nondic haur niri, ethor dadin ene Iaunaren ama enegana?
44 Як тільки я почула голос твого привітання, дитина в моєму лоні заворушилася від радості.
Ecen huná, hire salutationearen voza ene beharrietara heldu içan den beçain sarri, iauci içan dun bozcarioz haourra ene sabelean.
45 Блаженна та, яка повірила, що здійсниться все сказане їй від Господа!
Eta dohatsu aiz sinhetsi baitun, ceren complituren baitirade Iaunaz erran çaizquinan gauçác
46 І сказала Марія: «Величає душа моя Господа,
Eta dio Mariac, Magnificatzen du ene arimác Iauna.
47 та радіє дух мій у Бозі, Спасителі моєму,
Eta alegueratu da ene spiritua Iainco ene Saluadorea baithan.
48 бо зглянувся Він на покору раби Своєї. Ось чому віднині всі покоління називатимуть мене блаженною,
Ceren behatu vkan baitu bere nescatoaren beheratassunera: ecen huná, hemendic harat dohatsu erranen naute generatione guciéc.
49 бо велике вчинив мені Всемогутній. Святе ім’я Його!
Ecen gauça handiac eguin drauzquit botheretsu denac: eta haren icena saindu da:
50 Милість Свою Він [показує] з роду в рід тим, хто боїться Його.
Eta haren misericordia da generationetaric generationetara haren beldurra dutenetara.
51 Він зробив велику справу Своєю рукою, розсіяв гордих у думках сердець їхніх.
Botheretsuqui eguin vkan du bere bessoaz: deseguin ditu superboac berén bihotzeco pensamenduan.
52 Скинув сильних з престолу та підняв принижених.
Egotzi ditu botheretsuac thronoetaric, eta goratu ditu chipiac.
53 Голодних нагодував благами, а заможних відіслав ні з чим.
Gosse ciradenac bethe ditu onez: eta abratsac igorri ditu hutsic
54 Допоміг Ізраїлеві, слузі Своєму, згадавши милість,
Sustengatu vkan du Israel bere haourra, bere misericordiáz orhoit içanez.
55 так, як обіцяв батькам нашим, Авраамові та нащадкам його повіки!» (aiōn g165)
Gure aitey minçatu çayen beçala, Abrahami eta haren haciari iagoiticotz. (aiōn g165)
56 Марія залишилася з Єлизаветою три місяці, а потім повернулася до себе додому.
Eta egon cedin Maria harequin hirur hilebetheren inguruä: guero itzul cedin bere etcherát.
57 Коли настав час, Єлизавета народила сина.
Eta compli cedin Elisabethen ertzeco demborá: eta erdi cedin seme batez.
58 І почули сусіди та родичі, що Господь проявив Свою велику милість до неї, та раділи разом із нею.
Eta ençun ceçaten haren auçoéc eta ahaidéc, nola frangoqui Iaunac bere misericordia declaratu çuen harengana, eta alegueratzen ciraden harequin.
59 Восьмого дня, коли прийшли обрізати немовля, хотіли назвати його ім’ям батька – Захарія.
Eta guertha cedin, çortzigarreneco egunean ethor baitzitecen haourtchoaren circonciditzera, eta deitzen çuten hura bere aitaren icenaz, Zacharias.
60 Але мати його відповіла: ―Ні! Він буде називатися Іван.
Baina ihardesten çuela haren amac erran ceçan, Ez, baina deithuren da Ioannes.
61 А вони сказали їй: ―У твоїй родині немає нікого, названого таким ім’ям.
Eta erran cieçoten, Eztun nehor hire ahaidetan icen horrez deitzen denic.
62 Знаками запитали його батька, як він бажає його назвати.
Orduan keinu eguin cieçoten haren aitari, nola nahi luen hura dei ledin.
63 Він попросив дощечку для запису та написав: «Його ім’я – Іван!» І всі дивувалися.
Eta harc tableta batzuren escaturic scriba ceçan, cioela, Ioannes da horren icena. Eta mirets ceçaten guciéc.
64 Тієї ж миті відкрилися його вуста: він почав говорити, благословляючи Бога.
Eta irequi cedin bertan haren ahoa, eta haren mihia lacha cedin: eta minço cen laudatzen çuela Iaincoa.
65 І страх охопив усіх сусідів, і всюди в гірській частині Юдеї говорили про ці події.
Eta icidura ethor cedin aldiri hetaco gucién gainera, eta Iudaco herri mendiçu orotan publica citecen hitz hauc guciac.
66 Кожен, хто чув це, говорив у своєму серці: «Ким же стане це дитя?» Бо рука Господа була з ним.
Eta ençun cituzten guciéc, eçar citzaten bere bihotzean, erraiten çutela, Nor haourtcho haur içanen da? Eta Iaunaren escua cen harequin.
67 Захарія, батько його, наповнився Духом Святим і почав пророкувати:
Orduan haren aita Zacharias bethe cedin Spiritu sainduaz: eta prophetiza ceçan, cioela,
68 «Благословен Господь, Бог Ізраїлю, бо прийшов Він на допомогу та визволив народ Свій.
Laudatu dela Israeleco Iainco Iauna, ceren visitatu eta redemitu baitu bere populua.
69 Він підняв нам ріг спасіння у домі Давида, слуги Свого,
Eta alchatu baitraucu saluamendutaco adarra Dauid bere cerbitzariaren etchean.
70 як заповів колись у давнину через вуста Своїх святих пророків, (aiōn g165)
Nola minçatu içan baita bere Propheta saindu bethidanic içan diradenen ahoz. (aiōn g165)
71 що визволить нас від ворогів наших та від усіх, хто ненавидить нас.
Salbu içanen guinela gure etsayetaric eta guri gaitz çarizcuten gucién escutic.
72 Він проявив милість до батьків наших, пам’ятаючи про Свій святий заповіт,
Gure aitey misericordia leguiençat, eta orhoit licén bere alliança sainduaz:
73 обітницю, яку Він дав нашому батькові Аврааму, –
Eta gure Aita Abrahami eguin ceraucan iuramenduaz:
74 визволити нас від руки ворогів, щоб ми служили Йому без страху
Ecen emanen ceraucula, beldur gabe gure etsayén escuetaric deliuraturic, hura cerbitza guineçan,
75 у святості й праведності перед лицем Його в усі дні наші.
Saindutassunetan eta iustitiatan haren aitzinean, gure vicico egun gucietan.
76 І ти, дитино, назвешся пророком Всевишнього, бо йтимеш перед Господом, готуючи шляхи Йому,
Eta hi haourtchoá, Subiranoaren Propheta deithuren aiz: ecen ioanen aiz Iaunaren beguitharte aitzinean, haren bideac appain ditzançat,
77 щоб дати пізнання спасіння народові Його, через прощення гріхів їхніх.
Eta eman dieçoançat saluamenduco eçagutzea haren populuari, hayén bekatuén barkamenduaz.
78 Через велику милість Бога нашого, з якою прийде нам на допомогу, як Вранішня Зоря з висоти,
Gure Iaincoaren affectione misericordiosoaz, ceinez visitatu vkan baiquaitu, Orientac garaitic:
79 щоб засіяти над тими, що живуть у темряві й у тіні смерті, спрямовуючи наші кроки на шлях миру».
Argui daguiençat ilhumbean eta herioaren itzalean iarriric daudeney, gure oinen baquezco bidera chuchenceagatic.
80 Дитина ж росла та зміцнювалась духом і перебувала в пустелі до дня, коли з’явилася перед Ізраїлем.
Eta haourtchoa handitzen eta spirituz fortificatzen cen: eta egon cedin desertuetan Israeli manifestatu behar içan çayón egunerano.

< Від Луки 1 >