< Від Луки 19 >

1 Ісус зайшов у Єрихон та проходив через місто.
Eta sarthuric Iericon, iragaiten cen.
2 І ось один багатий чоловік, на ім’я Закхей, який був старший над митниками,
Eta huná, Zaccheo deitzen cen guiçombat, eta hura cen publicano principal, eta abrats:
3 бажав бачити Ісуса, але через натовп не міг, оскільки був малого зросту.
Eta ikussi nahiz çabilan, cein cen Iesus: eta ecin ceçaqueen gendetzearen causaz: ecen thaillu chipitaco cen.
4 Тоді побіг уперед та заліз на шовковицю, щоб побачити Ісуса, бо тією дорогою Він мав проходити.
Eta aitzinera laster eguinic igan cedin bassa ficotze batetara, hura ikus leçançat: ecen handic iragan behar çuen.
5 Прийшовши на те місце, Ісус глянув угору та промовив до нього: ―Закхею, злізь скоріше, бо сьогодні Я повинен залишитись у твоєму домі.
Eta leku hartara ethor cedin beçala goiti behaturic Iesusec ikus ceçan hura: eta erran cieçon, Zaccheo, haitsa lehiatuqui: ecen egun hire etchean egon behar diat.
6 Той поспішно зліз і радо прийняв Його.
Orduan haur iauts cedin lehiatuqui, eta recebi ceçan hura alegueraqui.
7 Побачивши це, усі почали нарікати говорячи: ―Він зайшов у гостину до грішного чоловіка.
Eta hori ikussiric guciéc murmuratzen çuten, cioitela, Ecen guiçon vicitze gaichtotaco batenean sarthu cela, alogea ledinçát.
8 Закхей же встав та сказав Господеві: ―Господи! Половину свого майна я віддаю бідним і, якщо когось чимось обманув, повертаю вчетверо.
Eta han cegoela Zaccheoc erran cieçón Iaunari, Huná, neure onén erdiac, Iauna, emaiten diraizteat paubrey: eta baldin deus nehori bidegabequi edequi badraucat, rendatzen diat halaco laur.
9 Тоді Ісус сказав йому: ―Сьогодні спасіння прийшло в цей дім, адже й він син Авраама.
Orduan Iesusec erran cieçón, Egun saluamendua etche huni eguin içan ciayóc, ceren haur-ere Abrahamen seme baita.
10 Бо Син Людський прийшов знайти та спасти загублене.
Ecen ethorri içan da guiçonaren Semea galdu içan cena bilha eta salua leçançat.
11 Тим, хто це слухав, Ісус розповів притчу, бо Він був недалеко від Єрусалима, і вони думали, що Царство Боже має з’явитися негайно.
Eta hec gauça hauc ençuten cituztela, continuatzen çuen, eta erran ceçan comparationebat, ceren baitzén Ierusalemeco aldean, eta ceren vste baitzutén bertan Iaincoaren resumá manifestaturen cela.
12 Отже, Він сказав: —Один знатний чоловік вирушив у далеку країну, щоб отримати царство та повернутися.
Erran ceçan bada, Guiçon noblebat parti cedin leku vrrun batetara, resuma baten conquestatzera, guero itzultzecotán.
13 Покликавши десятьох рабів, він роздав їм десять міні сказав їм: «Вкладіть ці гроші в діло, доки я не повернуся!»
Eta deithuric hamar cerbitzari bereric, eman cietzén hamar marco, eta erran ciecén, Traffica eçaçue nathorren artean.
14 Але жителі цієї країни ненавиділи його й надіслали посланців слідом за ним, щоб сказати: «Не бажаємо, щоб він царював над нами!»
Eta bere ciuitatecoéc çaritzoten gaitz, eta igor cieçoten embachadorebat guibeletic, cioitela, Eztugu nahi horrec regna deçan gure gainean.
15 Отримавши царську владу, він повернувся та покликав до себе рабів, котрим роздав гроші, аби дізнатися, який вони отримали прибуток.
Eta guertha cedin itzuli cenean resumá conquestaturic, mana baitzeçan dei lequizquion diruä eman cerauen cerbitzariac, laquiançat norc cer traffica eguin çuen.
16 Перший прийшов і сказав: «Господарю, твоя міна принесла десять мін!»
Ethor cedin bada lehena, cioela, Iauna, hire marcoac hamar marco irabaci citic.
17 Господар сказав: «Добре, хороший та вірний рабе! За те, що ти був вірний у малому, отримай владу над десятьма містами!»
Eta harc erran cieçón, Vngui duc cerbitzari oná: ceren gauça chipian leyal içan baitaiz, auc bothere, hamar hiriren gainean.
18 Прийшов другий та сказав: «Господарю, твоя міна принесла п’ять мін!»
Eta bercea ethor cedin, cioela, Iauna, hire marcoac eguin citic borz marco.
19 Господар сказав: «І ти володій п’ятьма містами!»
Eta harc huni-ere erran cieçón, Hi-ere aicén borz hiriren gaineco.
20 Прийшов третій і сказав: «Господарю, ось твоя міна, яку я зберігав, загорнувши в хустину.
Eta bercea ethor cedin, cioela, Iauna, huná hire marcoa, cein eduqui baitut gorderic oihal batetan:
21 Я боявся тебе, бо ти жорстока людина: ти береш те, чого не клав, і жнеш там, де не сіяв!»
Ecen hire beldur içan nauc, ceren baitaiz guiçon gogorra: hartzen duc eçarri eztuana, eta biltzen duc erein eztuana.
22 Господар відповів: «Зі слів твоїх тебе судитиму, лукавий рабе! Ти знав, що я чоловік жорстокий: беру те, чого не поклав, і жну там, де не сіяв?
Orduan harc erran cieçón, Eure ahotic iugeaturen aut, cerbitzari gaichtoá: bahaquian ecen guiçon gogorra naicela, hartzen dudala eçarri eztudana, eta biltzen dudala erein eztudana:
23 Чому ж ти не вклав мого срібла в банк, щоб я, повернувшись, отримав своє з прибутком?»
Nola beraz eztuc ene diruä banquean eman, eta nic hura lucuruarequin erekarri bainuqueen?
24 І сказав присутнім: «Заберіть від нього міну й віддайте тому, хто має десять мін».
Eta present ciradeney erran ciecen, Edequi eçoçue marcoa, eta emoçue hamar dituenari.
25 Вони відповіли: «Господарю, він має десять мін!»
Eta hec erran cieçoten, Iauna, bacitic hamar marco.
26 Кажу вам, – сказав Він, – тому, хто має, додасться, і матиме надмірно, а від того, хто не має, і те, що має, забереться.
Hala diotsuet, ecen duen guciari emanen çayola, eta eztuenari, duena-ere edequiren çayola.
27 А ворогів моїх, які не хотіли, щоб я царював над ними, приведіть сюди й убийте переді мною.
Guehiago, ene etsay nic hayén gainean regna neçan nahi vkan eztuten hec, ekatzue huna eta hil itzaçue ene aitzinean.
28 Сказавши це, Ісус пішов далі в Єрусалим.
Eta gauça hauc erranic, aitzinean ioaiten cen Ierusalemerat igaiten cela.
29 Коли наблизився до Вітфагії та Віфанії, до гори, що зветься Оливною, Він надіслав двох учнів
Eta guertha cedin, hurbildu cenean Bethphagera eta Bethaniara, Oliuatzetaco deitzen den mendi aldera, igor baitzitzan bere discipuluetaric biga,
30 та сказав: «Ідіть у село, яке перед вами, і як зайдете, то знайдете прив’язане осля, на яке ще ніхто з людей не сідав; відв’яжіть його й приведіть.
Erraiten çuela, Çoazte çuen aurkaco burgura: hartan sarthu eta, eridenen duçue asto-vme arbat estecatua, egundano nehor gainean iarri etzayonic: hura lachaturic ekardaçue.
31 Якщо хтось спитає вас: „Чому ви відв’язуєте його?“, скажіть: „Господь потребує його“».
Eta baldin nehorc galde badaguiçue, Cergatic lachatzen duçue? Hunela erranen draucaçue, Ceren Iaunac hunen beharra baitu.
32 Посланці пішли й знайшли все так, як Ісус сказав їм.
Eta ioanic igorri içan ciradenec eriden çuten erran cerauen beçala.
33 Коли вони відв’язували осля, господарі спитали їх: ―Чому відв’язуєте осля?
Eta hec asto-vmea lachatzen çutela, erran ciecen haren iabéc, Cergatic lachatzen duçue asto-vmea?
34 Вони відповіли: ―Господь потребує його!
Eta hec erran ceçaten, Ceren Iaunac hunen beharra baitu.
35 І привели осля до Ісуса та, накинувши на нього свій одяг, посадили Ісуса.
Eta eraman ceçaten hura Iesusgana, eta eçarriric berén abillamenduac asto-vme gainean, eçar ceçaten gainean Iesus.
36 Коли Він їхав, [люди] стелили свій одяг по дорозі.
Eta hura cioala, hedatzen cituzten berén abillamenduac bidean.
37 А коли Він наблизився до схилу Оливної гори, безліч учнів почали радісно та голосно прославляти Бога за всі чудеса, які вони бачили.
Eta ia Oliuatzetaco mendi ondora hurbiltzen cela, has cedin discipulutze gucia alegueraz Iaincoaren laudatzen ocengui, ikussi vkan cituzten verthute guciacgatic,
38 Вони викрикували: «Благословенний Цар, Який іде в ім’я Господа!» «Мир на небі й слава на висоті!»
Erraiten çutela, Benedicatu dela Iaunaren icenean ethorten den Reguea: baquea dela ceruän eta gloria leku gorenetan.
39 Деякі фарисеї з натовпу казали Ісусові: ―Учителю, заборони Своїм учням!
Orduan gendetzeco Phariseuetaric batzuc erran cieçóten, Magistruá, mehatcha itzac eure discipuluac.
40 Але Він відповів: ―Кажу вам: якщо вони замовкнуть, кричатиме каміння!
Eta harc ihardesten cuela erran ciecén, Erraiten drauçuet, baldin ichil baditez hauc, bertan harriéc oihu eguinen dutela.
41 Коли вони наблизились до Єрусалима й побачили місто, Ісус заплакав над ним.
Eta hurbildu cenean, ikussiric hiria, nigar eguin ceçan haren gainean, cioela,
42 Він сказав: «Коли б зрозуміло ти сьогодні, що могло принести тобі мир! Але тепер це приховано від очей твоїх!
O baldin hic berere eçagutu vkan bahitu eure iornata hunetan berere, eure baquearen gauçác! Baina orain estaliac diaudec hire beguietaric
43 Прийдуть дні, коли вороги твої оточать тебе валом, обляжуть та стиснуть тебе звідусюди!
Ecen ethorriren dituc egunac hire gainera, eta eure etsayéc assetiaturen auté trancheaz, eta inguraturen, eta hersturen alde gucietaric.
44 Вони знищать тебе та вб’ють твоїх дітей, не залишать каменя на камені в тобі, бо ти не впізнало часу твоїх відвідин».
Eta arrasaturen auté hi, eta hire haour hitan barna diradenac: eta eztié vtziren hitan harria harriaren gainean: ceren ezpaituc eçagutu eure visitationearen demborá.
45 Ісус увійшов у Храм та вигнав усіх тих, хто продавав і купував [там].
Eta sarthuric templean, has cedin, hartan saltzen eta erosten ari ciradenén campora egoizten.
46 Він казав їм: «Написано: „Дім Мій буде Домом Молитви“, а ви зробили з нього „притулок розбійників!“»
Ciostela, Scribatua da, Ene etchea orationetaco etchea da, eta çuec hura gaichtaguin lece eguin duçue.
47 Ісус навчав у Храмі щодня. А первосвященники, книжники та старійшини народу шукали нагоди вбити Його.
Eta iracasten ari cen egun oroz templean: eta Sacrificadore principalac eta Scribác eta populuco principalac hura hil eraci nahiz çabiltzan.
48 Однак не знали, як це зробити, бо весь народ тримався біля Нього, слухаючи Його уважно.
Baina etzutén erideiten cer eguin ahal leçaqueoten: ecen populu gucia cen attento haren ençutera.

< Від Луки 19 >