< Salmos 78 >

1 Masquil de Asaph. ESCUCHA, pueblo mío, mi ley: inclinad vuestro oído á las palabras de mi boca.
Kathutkung: Asaph Oe, ka taminaw ka kâlawk hah tarawi awh nateh, ka dei e lawk hah na hnâpakeng awh.
2 Abriré mi boca en parábola; hablaré cosas reservadas de antiguo:
Bangnuenae lahoi ka pahni ka ang vaiteh, ayan e lawkkaru hah ka pâpho han.
3 Las cuales hemos oído y entendido; que nuestros padres nos [las] contaron.
Hothateh, ka thai teh, ka panue tangcoung e mintoenaw ni a dei awh e doeh.
4 No las encubriremos á sus hijos, contando á la generación venidera las alabanzas de Jehová, y su fortaleza, y sus maravillas que hizo.
A canaw koehoi kâhrawk mahoeh. Ka tho hane senaw koevah, BAWIPA pholennae, a thaonae, hoi hno kângairu a sak e hah ka dei han.
5 El estableció testimonio en Jacob, y pusó ley en Israel; la cual mandó á nuestros padres que la notificasen á sus hijos;
Bangtelah tetpawiteh, mintoenaw hah kâ a poe teh, a ca catounnaw koe a panue sak awh nahanlah, Jakop koe lawkpanuesaknae hah acak sak teh, Isarel koe kâlawk hah a poe.
6 Para que [lo] sepa la generación venidera, y los hijos que nacerán; y [los que] se levantarán, [lo] cuenten á sus hijos;
Kaawm han rae se hoi ka tâcawt han rae camonaw ni, a catounnaw koe a dei awh vaiteh, a panue awh nahanlah,
7 A fin de que pongan en Dios su confianza, y no se olviden de las obras de Dios, y guarden sus mandamientos:
Cathut dawk a ngaihawi awh nahan hoi Cathut hnosak hah pahnim laipalah kâpoelawknaw a pahnim awh hoeh nahanlah,
8 Y no sean como sus padres, generación contumaz y rebelde; generación que no apercibió su corazón, ni fué fiel para con Dios su espíritu.
Mintoenaw patetlah lungpatanae, taranthawnae, kalan e hno dawk a lung kaawm hoeh e, Cathut hanelah yuemkamcu hoeh e muitha lah ao awh hoeh nahane doeh.
9 Los hijos de Ephraim armados, flecheros, volvieron [las espaldas] el día de la batalla.
Ephraim catoun teh tarantuknae a khohna teh licung a patuep ei, tarantuk hnin navah a yawng.
10 No guardaron el pacto de Dios, ni quisieron andar en su ley:
Cathut lawkkam tarawi awh hoeh. Kâlawk tarawi e ngai awh hoeh.
11 Antes se olvidaron de sus obras, y de sus maravillas que les había mostrado.
A sak e hoi hno kângairu a sak e hah, a pahnim awh.
12 Delante de sus padres hizo maravillas en la tierra de Egipto, en el campo de Zoán.
A na mintoenaw e mithmu vah, kângairu hno hah Izip ram Zoan tanghling dawk a sak.
13 Rompió la mar, é hízolos pasar; é hizo estar las aguas como en un montón.
Talîpui hah a kapek teh ahnimanaw hah a cei sak. Tui hah hnopai patetlah a pâhlawp.
14 Y llevólos de día con nube, y toda la noche con resplandor de fuego.
Kanîthun hai tâmai hoi a hrawi teh, tangmin karoitawi hmaiang hoi a hrawi.
15 Hendió las peñas en el desierto: y dióles á beber como de grandes abismos;
Kahrawngum vah, lungsong a bawng teh, talîpui tui patetlah moikapap e tui a pânei.
16 Pues sacó de la peña corrientes, é hizo descender aguas como ríos.
Lungsong thung hoi tui a tâco sak teh, palangpui patetlah a lawng sak.
17 Empero aun tornaron á pecar contra él, enojando en la soledad al Altísimo.
Hatei, ama taranlahoi hoehoe a yon awh teh, kahrawngum vah Lathueng Poung taranlahoi taran a thaw awh.
18 Pues tentaron á Dios en su corazón, pidiendo comida á su gusto.
Ca han a ngai poung awh e hah a hei awh teh, a lungthin hoi Cathut hah a tanouk awh.
19 Y hablaron contra Dios, diciendo: ¿Podrá poner mesa en el desierto?
Bokheiyah, Cathut taranlahoi a dei awh e teh, kahrawngum vah Cathut ni rawca na poe thai awh han na maw, telah ati awh.
20 He aquí ha herido la peña, y corrieron aguas, y arroyos salieron ondeando: ¿podrá también dar pan? ¿aparejará carne á su pueblo?
Khenhaw! tui a tâco teh, tuiko muen ka kawi lah a lawng nahan lah lungsongpui hah a hem. Rawca hai a poe thai namaw. A taminaw hah moi a poe thai han na ou, telah ati awh.
21 Por tanto oyó Jehová, é indignóse: y encendióse el fuego contra Jacob, y el furor subió también contra Israel;
Hatdawkvah, BAWIPA ni hote lawk hah a thai teh a lungkhuek. Hat toteh, Jakop taranlahoi hmaito a tâco teh, Isarel taranlahoi a lungkhuek.
22 Por cuanto no habían creído á Dios, ni habían confiado en su salud:
Bangkongtetpawiteh, Cathut hah yuem awh hoeh. A rungngangnae hai kâuep awh hoeh.
23 A pesar de que mandó á las nubes de arriba, y abrió las puertas de los cielos,
Hottelah nahlangva, lathueng lae tâmai hah kâ a poe teh, kalvan longkha hah a paawng pouh.
24 E hizo llover sobre ellos maná para comer, y dióles trigo de los cielos.
Ca hane mana hah ahnimouh lathueng a rak sak teh, kalvanlae rawca hah a poe.
25 Pan de nobles comió el hombre: envióles comida á hartura.
Taminaw ni thaonae rawca hah a ca awh teh, kaboumlah ca hane a patawn.
26 Movió el solano en el cielo, y trajo con su fortaleza el austro.
Kanîtholae kahlî hah kalvan a tho sak teh, a hnotithainae lahoi a cum lae kahlî hah a tho sak.
27 E hizo llover sobre ellos carne como polvo, y aves de alas como arena de la mar.
Vaiphu patetlah moi hah a rak sak teh, rathei ka tawn e tavanaw hah tuirai e sadi yit touh apap awh.
28 E hízolas caer en medio de su campo, alrededor de sus tiendas.
A roenae tengpam petkâkalup lah a bo pouh.
29 Y comieron, y hartáronse mucho: cumplióles pues su deseo.
Hateh, a ca awh teh king a boum awh. Bangkongtetpawiteh, a ngai awh e patetlah a poe.
30 No habían quitado de sí su deseo, aun estaba su vianda en su boca,
Hatei, a ngai awh e rawca a hmawt awh hoehnahlan, a ca awh lahun navah,
31 Cuando vino sobre ellos el furor de Dios, y mató los más robustos de ellos, y derribó los escogidos de Israel.
Cathut lungkhueknae teh ahnimouh koe a pha. A tami tha kaawmnaw hah a thei teh, Isarel thoundounnaw hah koung a rawp sak.
32 Con todo esto pecaron aún, y no dieron crédito á sus maravillas.
Hottelah nahlangva, hoehoe a yon awh teh, hno kalen a sak awh e hai bout yuem awh hoeh.
33 Consumió por tanto en nada sus días, y sus años en la tribulación.
Hatdawkvah, hringyung hnin hah ayawmyin lah a coung sak awh teh, lungpuennae hoi a kum teh a baw sak awh.
34 Si los mataba, entonces buscaban á Dios; entonces se volvían solícitos en busca suya.
Ahnimanaw hah a thei awh teh, a ma tawng hanelah a ban awh teh, atangcalah Cathut heh a tawng awh.
35 Y acordábanse que Dios era su refugio, y el Dios Alto su redentor.
Cathut teh amamae lungsongpui doeh tie a panue awh teh, Lathueng Poung Cathut teh na karatangkung doeh tie a panue awh.
36 Mas le lisonjeaban con su boca, y con su lengua le mentían:
Hateiteh, ama teh a pahni hoi a pholen teh, lai hoi laithoe a dei awh.
37 Pues sus corazones no eran rectos con él, ni estuvieron firmes en su pacto.
Bangkongtetpawiteh, ahnimae lungthin teh a hmalah lan hoeh, a lawkkam dawk yuemkamcu awh hoeh.
38 Empero él misericordioso, perdonaba la maldad, y no [los] destruía: y abundó para apartar su ira, y no despertó todo su enojo.
Hatei, ama teh lungmanae hoi akawi teh, a payonnae heh a ngaithoum teh, koung raphoe hoeh. Bokheiyah, avai moikapap lungkhueknae a roum sak teh, a lungphuennae kaman sak ngai hoeh.
39 Y acordóse que eran carne; soplo que va y no vuelve.
Bangkongtetpawiteh, takthai lah ao awh teh, bout ban hoeh hanelah, kâha a poe e tie hah pahnim awh hoeh.
40 ¡Cuántas veces lo ensañaron en el desierto, lo enojaron en la soledad!
Thingyeiyawn vah vai nâyittouh maw a lungkhuek sak awh teh, ramke vah avai nâyittouh maw a lungmathoe sak awh toe.
41 Y volvían, y tentaban á Dios, y ponían límite al Santo de Israel.
Bokheiyah, atuhoitu Cathut a tanouk awh teh, Isarelnaw e Tami Kathoung hah a taran awh.
42 No se acordaron de su mano, del día que los redimió de angustia;
A thaonae pâkuem ngai awh hoeh, a tarannaw koehoi a rungngang ei nakunghai, pâkuem ngai awh hoeh.
43 Cuando puso en Egipto sus señales, y sus maravillas en el campo de Zoán;
Izip ram hoi Zoan yawn dawk kângairu hno a sak e hoi.
44 Y volvió sus ríos en sangre, y sus corrientes, porque no bebiesen.
Ahnimae palang hah thipaling lah a coung sak teh, ahnimae tuikhunaw hai nei thai hoeh hanlah thipaling lah koung a coung sak.
45 Envió entre ellos una mistura de moscas que los comían, y ranas que los destruyeron.
Ahnimouh ka kei e bitseinaw hoi, ahnimouh karaphoekung ekkanaw hah a tha pouh.
46 Dió también al pulgón sus frutos, y sus trabajos á la langosta.
Ahnimae a pawhiknaw hah, ahri ni ca hanelah a poe teh, a tawksak awh e a pawhik hah samtongnaw a poe pouh.
47 Sus viñas destruyó con granizo, y sus higuerales con piedra;
Ahnimae misurnaw teh roun ni koung a raphoe pouh teh, thailahei kungnaw hai tadamtui ni koung a thei pouh.
48 Y entregó al pedrisco sus bestias, y al fuego sus ganados.
Ahnimae saringnaw hai roun ni dêi hanelah a poe pouh teh, saringnaw hah kei ni a ka pouh.
49 Envió sobre ellos el furor de su saña, ira y enojo y angustia, con misión de malos ángeles.
Takitho e a lungkhueknae hah ahnimouh lathueng a rabawk teh, lungkhueknae, lungpoutnae, hoi runae hah ahnimouh koe thoenae kaphawtkung kalvan tami totouh a tha pouh.
50 Dispuso el camino á su furor; no eximió la vida de ellos de la muerte, sino que entregó su vida á la mortandad.
A lungkhueknae hanlah lamthung a sak, a hringnae hah duenae hlak pasai laipalah, lacik mathout hah letlang a poe.
51 E hirió á todo primogénito en Egipto, las primicias de las fuerzas en las tiendas de Châm.
Izip vah camin pueng hoi Ham e rim a thaonae hmaloe poung e hoi koung a raphoe.
52 Empero hizo salir á su pueblo como ovejas, y llevólos por el desierto, como un rebaño.
Hatei, a taminaw teh tu patetlah a hrawi teh, saringnaw patetlah kahrawngum vah a hrawi.
53 Y guiólos con seguridad, que no tuvieron miedo; y la mar cubrió á sus enemigos.
Karoumcalah a hrawi teh, taki hane banghai awm hoeh. A tarannaw teh talîpui ni koung a ramuk.
54 Metiólos después en los términos de su santuario, en este monte que ganó su mano derecha.
Hahoi, ramri kathoung, aranglae kut hoi a tawn e, mon totouh a hrawi.
55 Y echó las gentes de delante de ellos, y repartióles una herencia con cuerdas; é hizo habitar en sus moradas á las tribus de Israel.
Ahnimae hmalah, alouke miphunnaw hah a pâlei pouh. A pang awh hane râw hah a bangnue pouh teh, alouklouk lah hmuen a poe.
56 Mas tentaron y enojaron al Dios Altísimo, y no guardaron sus testimonios;
Hat nahlangva, Lathueng Poung Cathut hah a tanouk awh teh, a lungkhuek sak awh teh, a panuesaknae lawk hah tarawi awh hoeh.
57 Sino que se volvieron, y se rebelaron como sus padres: volviéronse como arco engañoso.
A na mintoenaw patetlah a kamlang awh teh, yuemkamcu hoeh lah a kâroe awh. Dumyennae licung patetlah a kâkamei awh.
58 Y enojáronlo con sus altos, y provocáronlo á celo con sus esculturas.
Bangkongtetpawiteh, ahnimae hmuerasangnaw ni a lungkhuek sak teh, a sak awh e meikaphawknaw ni dipma sinnae a tâco sak.
59 Oyólo Dios, y enojóse, y en gran manera aborreció á Israel.
Hetheh Cathut ni a thai toteh, puenghoi a lungkhuek teh, Isarel hah puenghoi a panuet.
60 Dejó por tanto el tabernáculo de Silo, la tienda [en que] habitó entre los hombres;
Hatdawkvah, taminaw koe a ta e Shiloh rim koe totouh a ceitakhai.
61 Y dió en cautividad su fortaleza, y su gloria en mano del enemigo.
A thaonae teh san lah a coung sak teh, a lentoenae teh a tarannaw kut dawk a poe.
62 Entregó también su pueblo á cuchillo, y airóse contra su heredad.
A taminaw tahloi a kâhmo sak teh, râw lah a coe e naw koe a lungkhuek.
63 El fuego devoró sus mancebos, y sus vírgenes no fueron loadas en cantos nupciales.
A thoundounnaw teh hmai ni a kak awh teh, a tanglanaw ni vâ kâhmo awh hoeh.
64 Sus sacerdotes cayeron á cuchillo, y sus viudas no lamentaron.
A vaihmanaw teh tahloi hoi a thei awh eiteh, lahmainaw ni khui awh hoeh.
65 Entonces despertó el Señor á la manera del que ha dormido, como un valiente que grita excitado del vino:
BAWIPA teh ka ip e patetlah a kâhlaw teh, misurtui kecu dawk ka hram e athakaawme tami patetlah a hram.
66 E hirió á sus enemigos en las partes posteriores: dióles perpetua afrenta.
A taran hah a pâlei teh, a yungyoe min mathoenae hah a poe.
67 Y desechó el tabernáculo de José, y no escogió la tribu de Ephraim;
Hothloilah Joseph rim hah a pahnawt teh, Ephraim miphun hah rawi ngai hoeh.
68 Sino que escogió la tribu de Judá, el monte de Sión, al cual amó.
Ama koehoi Judah miphun, Zion mon ka pahren e heh a rawi.
69 Y edificó su santuario á manera de eminencia, como la tierra que cimentó para siempre.
A hmuen kathoung hah karasang e patetlah a sak teh, talai patetlah a yungyoe acak sak.
70 Y eligió á David su siervo, y tomólo de las majadas de las ovejas:
A san Devit hai a rawi teh tutakha thung hoi a la.
71 De tras las paridas lo trajo, para que apacentase á Jacob su pueblo, y á Israel su heredad.
Tumanu, a canaw ouk a hrawi e patetlah, a tami Jakop hoi a coe e râw Isarelnaw khenyawnkung hanelah a la.
72 Y apacentólos con entereza de su corazón; y pastoreólos con la pericia de sus manos.
Hothloilah, a lungthin ahawi e patetlah, a khetyawt teh, a thoumnae kut hoi a hrawi awh.

< Salmos 78 >