< Книга Екклезиаста 6 >

1 Есть лукавствие, еже видех под солнцем, и много есть над человеком:
Est et aliud malum, quod vidi sub sole, et quidem frequens apud homines:
2 муж, емуже даст Бог богатство и имение и славу, и несть лишаяй души своей от всех, ихже вожделеет, и не даст ему Бог власти от него ясти, яко чуждь муж ясти имать от него. И сие суета и недуг зол есть.
Vir, cui dedit Deus divitias, et substantiam, et honorem, et nihil deest animae suae ex omnibus, quae desiderat: nec tribuit ei potestatem Deus ut comedat ex eo, sed homo extraneus vorabit illud. hoc vanitas, et miseria magna est.
3 Аще родит муж сто (чад) и лета многа поживет, и мнози будут дние лет его, и душа его не насытится от благостыни, и погребения не бысть ему, рех: благ паче его изверг,
Si genuerit quispiam centum liberos, et vixerit multos annos, et plures dies aetatis habuerit, et anima illius non utatur bonis substantiae suae, sepulturaque careat: de hoc ergo pronuncio quod melior illo sit abortivus.
4 яко в суете прииде и во тму идет, и во тме имя его покрыется:
Frustra enim venit, et pergit ad tenebras, et oblivione delebitur nomen eius.
5 и солнца не виде, ниже разуме, покой сему паче того:
Non vidit solem, neque cognovit distantiam boni et mali:
6 и поживе тысящу лет сугубо, и благостыни не виде: еда не во едино место вся идут?
etiam si duobus millibus annis vixerit, et non fuerit perfruitus bonis: nonne ad unum locum properant omnia?
7 Весь труд человечь во уста его, и душа его не исполнится.
Omnis labor hominis in ore eius: sed anima eius non implebitur.
8 Яко кое изюбилие (человеку) мудрому паче безумнаго? Понеже нищь позна ходити противу живота.
Quid habet amplius sapiens a stulto? et quid pauper nisi ut pergat illuc, ubi est vita?
9 Благо видение очию паче ходящаго душею. И се суетствие и произволение духа.
Melius est videre quod cupias, quam desiderare quod nescias. sed et hoc vanitas est, et praesumptio spiritus.
10 Аще что бысть, уже именовася имя его, и познася, еже есть человек и не возможет судитися с крепчайшим паче себе:
Qui futurus est, iam vocatum est nomen eius: et scitur quod homo sit, et non possit contra fortiorem se in iudicio contendere.
11 яко суть словеса многа умножающая суету.
Verba sunt plurima, multamque in disputando habentia vanitatem.
12 Что излишше человеку, яко кто весть, что благо человеку в животе (его) число дний живота суетства его? И сотвори я в сени: яко кто возвестит человеку, что будет по нем под солнцем?
Quid necesse est homini maiora se quaerere, cum ignoret quid conducat sibi in vita sua numero dierum peregrinationis suae, et tempore, quod velut umbra praeterit? Aut quis ei poterit indicare quod post eum futurum sub sole sit?

< Книга Екклезиаста 6 >