Lucas 17
1 E disse aos discípulos: É impossível que não venham tentações para o pecado, mas ai [daquele] por quem [essas tentações] vierem!
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
2 Melhor lhe seria que lhe atasse ao pescoço uma grande pedra de moinho, e fosse lançado no mar, do que conduzir ao pecado um destes pequenos.
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Olhai por vós. E se teu irmão pecar contra ti, repreende-o; e se ele se arrepender, perdoa-lhe.
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 E se pecar contra ti sete vezes ao dia, e se sete vezes ao dia voltar a ti, dizendo: Estou arrependido. Perdoa-lhe.
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5 E os apóstolos disseram ao Senhor: Acrescenta-nos fé.
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 E o Senhor disse: Se tivésseis fé como um grão de mostarda, diríeis a esta árvore de amoras: Arranca-te daqui pelas tuas raízes, e planta-te no mar, ela vos obedeceria.
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 E qual de vós terá um servo, lavrando ou apascentando [gado] que, voltando do campo, logo lhe diga: Chega, e senta [à mesa].
Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
8 E não lhe diga antes: Prepara-me o jantar, e apronta-te, e serve-me, até que eu tenha comido e bebido; e depois, que tu comas e bebas.
Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
9 Por acaso [o senhor] agradece a tal servo, porque fez o que lhe foi mandado?
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
10 Assim também vós, quando fizerdes tudo o que vos for mandado, dizei: Somos servos inúteis, porque fizemos [somente] o que devíamos fazer.
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
11 E aconteceu que, indo ele para Jerusalém, passou por meio da Samaria e da Galileia.
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
12 E entrando em uma certa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez homens leprosos, os quais pararam de longe.
A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
13 E levantaram a voz, dizendo: Jesus, Mestre, tem misericórdia de nós!
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
14 E ele, vendo-os, disse-lhes: Ide, e mostrai-vos aos sacerdotes. E aconteceu que, enquanto eles iam, ficaram limpos.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
15 E vendo um deles que estava são, voltou, glorificando a Deus a alta voz.
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
16 E caiu com o rosto a seus pés, agradecendo-lhe; e este era samaritano.
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
17 E respondendo Jesus, disse: Não foram os dez limpos? E onde estão os nove?
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
18 Não houve quem voltasse para dar glória a Deus, a não ser este estrangeiro?
Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
19 E disse-lhe: Levanta-te, e vai; tua fé te salvou.
I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 E perguntado pelos fariseus [sobre] quando o Reino de Deus viria, respondeu-lhes, e disse: O Reino de Deus não vem com aparência visível.
Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
21 Nem dirão: Eis aqui, ou Eis ali, porque eis que o Reino de Deus está entre vós.
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 E disse aos discípulos: Dias virão, quando desejareis ver um dos dias do Filho do homem, e não [o] vereis.
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
23 E vos dirão: Eis que [ele está] aqui, ou Eis que [ele está] ali, não vades, nem sigais.
A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
24 Porque como o relâmpago, que relampeja desde o começo do céu, e brilha até ao fim do céu, assim será também o Filho do homem em seu dia.
Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
25 Mas é necessário primeiro sofrer muito, e ser rejeitado por esta geração.
Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
26 E como aconteceu nos dias de Noé, assim será também nos dias do Filho do homem.
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 Comiam, bebiam, se casavam, e se davam em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca; e veio o dilúvio, e destruiu a todos.
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
28 Como também da mesma maneira aconteceu nos dias de Ló, comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam, [e] construíam.
A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
29 Mas o dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu fogo e enxofre do céu, e destruiu a todos.
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
30 Assim será [também] no dia em que o Filho do homem se manifestar.
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 Naquele dia, o que estiver no telhado, e suas ferramentas em casa, não desça para pegá-las; e o que [estiver] no campo, não volte para trás.
V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
32 Lembrai-vos da mulher de Ló.
Pomněte na Lotovu ženu.
33 Qualquer que procurar salvar sua vida a perderá; e qualquer que a perder, irá salvá-la.
Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
34 Digo-vos que naquela noite, dois estarão em uma cama; um será tomado, e o outro será deixado.
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
35 Duas estarão juntas moendo; uma será tomada, e a outra será deixada.
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 E respondendo, disseram-lhe: Onde, Senhor? E ele lhes disse: Onde estiver o corpo, ali os abutres se juntarão.
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
