< Lucas 24 >

1 E no primeiro [dia] da semana, de madrugada bem cedo, foram ao sepulcro, levando [consigo] os materiais aromáticos que tinham preparado; e algumas [outras] junto delas.
Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.
2 E acharam a pedra já revolvida do sepulcro.
I nalezly kámen odvalený od hrobu.
3 E entrando, não acharam o corpo do Senhor Jesus.
A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.
4 E aconteceu, que estando elas perplexas, eis que dois homens apareceram junto a elas, com roupas luminosas.
I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.
5 E estando elas com muito medo, e abaixando o rosto para o chão, eles lhes disseram: Por que buscam entre os mortos aquele que vive?
Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?
6 Ele não está aqui, mas já ressuscitou. Lembrai-vos de como ele vos falou, quando ainda estava na Galileia,
Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
7 Dizendo: É necessário que o Filho do homem seja entregue nas mãos de homens pecadores, e [que] seja crucificado, e ressuscite ao terceiro dia.
Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.
8 E se lembraram das palavras dele.
I rozpomenuly se na slova jeho.
9 E, voltando do sepulcro, anunciaram todas estas coisas aos onze, e a todos os outros.
A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.
10 E eram Maria Madalena, e Joana, e Maria [mãe] de Tiago, e as outras [que estavam] com elas, que diziam estas coisas aos apóstolos.
Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
11 E para eles, as palavras delas pareciam não ter sentido; e não creram nelas.
Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
12 Porém Pedro, levantando-se, correu ao sepulcro; e abaixando-se, viu os tecidos postos separadamente; e saiu maravilhado com o que tinha acontecido.
Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
13 E eis que dois deles iam naquele mesmo dia a uma aldeia, cujo nome era Emaús, que estava a sessenta estádios [de distância] de Jerusalém.
A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
14 E iam falando entre si de todas aquelas coisas que tinham acontecido.
A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
15 E aconteceu que, enquanto eles estavam conversando entre si, e perguntando um ao outro, Jesus se aproximou, e foi junto deles.
I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.
16 Mas seus olhos foram retidos, para que não o reconhecessem.
Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
17 E disse-lhes: Que conversas são essas, que vós discutis enquanto andam, e ficais tristes?
I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?
18 E um [deles], cujo nome era Cleofas, respondendo-o, disse-lhe: És tu o único viajante em Jerusalém que não sabe as coisas que nela tem acontecido nestes dias?
A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
19 E ele lhes disse: Quais? E eles lhe disseram: As sobre Jesus de Nazaré, a qual foi um homem profeta, poderoso em obras e em palavras, diante de Deus, e de todo o povo.
Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
20 E como os chefes dos sacerdotes, e nossos líderes o entregaram à condenação de morte, e o crucificaram.
Totiž kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
21 E nós esperávamos que ele fosse aquele que libertar a Israel; porém além de tudo isto, hoje é o terceiro dia desde que estas coisas aconteceram.
My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
22 Ainda que também algumas mulheres dentre nós nos deixaram surpresos, as quais de madrugada foram ao sepulcro;
Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.
23 E não achando seu corpo, vieram, dizendo que também tinham visto uma aparição de anjos, que disseram que ele vive.
A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.
24 E alguns do que estão conosco foram ao sepulcro, e [o] acharam assim como as mulheres tinham dito; porém não o viram.
I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
25 E ele lhes disse: Ó tolos, e que demoram no coração para crerem em tudo o que os profetas falaram!
Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.
26 Por acaso não era necessário que o Cristo sofresse estas coisas, e [então] entrar em sua glória?
Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?
27 E começando de Moisés, e por todos os profetas, lhes declarava em todas as Escrituras o que estava [escrito] sobre ele.
A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
28 E chegaram à aldeia para onde estavam indo; e ele agiu como se fosse para [um lugar] mais distante.
I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
29 E eles lhe rogaram, dizendo: Fica conosco, porque já é tarde, e o dia está entardecendo; E ele entrou para ficar com eles.
Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
30 E aconteceu que, estando sentado com eles [à mesa], tomou o pão, o benzeu, [o] partiu, e o deu a eles.
I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
31 E os olhos deles se abriram, e o reconheceram, e ele lhes desapareceu.
I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.
32 E diziam um ao outro: Por acaso não estava nosso coração ardendo em nós, quando ele falava conosco pelo caminho, e quando nos desvendava as Escrituras?
I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?
33 E levantando-se na mesma hora, voltaram para Jerusalém, e acharam reunidos aos onze, e aos que estavam com eles,
A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
34 Que diziam: Verdadeiramente o Senhor ressuscitou, e já apareceu a Simão.
Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
35 E eles contaram as coisas que [lhes aconteceram] no caminho; e como foi reconhecido por eles quando partiu o pão.
I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
36 E enquanto eles falavam disto, o próprio Jesus se pôs no meio deles, e lhes disse: Paz [seja] convosco.
A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
37 E eles, espantados, e muito atemorizados, pensavam que viam algum espírito.
Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
38 E ele lhes disse: Por que estais perturbados, e por que sobem dúvidas em vossos corações?
I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?
39 Vede minhas mãos, e os meus pés, que sou em mesmo. Tocai-me, e vede, porque um espírito não tem carne nem ossos, como vós vedes que eu tenho.
Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
40 E dizendo isto, lhes mostrou as mãos e os pés.
A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
41 E eles, não crendo ainda, por causa da alegria, e maravilhados, [Jesus] disse-lhes: Tendes aqui alguma coisa para comer?
Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?
42 Então eles lhe apresentaram parte de um peixe assado.
A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
43 Ele pegou, e comeu diante deles.
A vzav, pojedl před nimi,
44 E disse-lhes: Estas são as palavras que eu vos disse, enquanto ainda estava convosco, que era necessário que se cumprissem todas as coisas que estão escritas sobre mim na Lei de Moisés, [nos] profetas, e [nos] Salmos.
A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.
45 Então ele lhes abriu o entendimento, para que entendessem as Escrituras.
Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.
46 E disse-lhes: Assim está escrito, que o Cristo sofresse, e que ao terceiro dia ressuscitasse dos mortos;
A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
47 E que em seu nome fosse pregado arrependimento e perdão de pecados em todas as nações, começando de Jerusalém.
A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
48 E destas coisas vós sois testemunhas.
Vy pak jste svědkové toho.
49 E eis que eu envio a promessa de meu Pai sobre vós; porém ficai vós na cidade de Jerusalém, até que vos seja dado poder do alto.
A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
50 E os levou para fora até Betânia, e levantando suas mãos, os abençoou.
I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
51 E aconteceu que, enquanto os abençoava, ele se afastou deles, e foi conduzido para cima ao céu.
I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
52 E eles, adorando-o, voltaram para Jerusalém com grande alegria;
A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
53 E estavam sempre no Templo, louvando e bendizendo a Deus. Amém.
A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

< Lucas 24 >