< Προς Θεσσαλονικεις Β΄ 2 >

1 Ἐρωτῶμεν δὲ ὑμᾶς, ἀδελφοί, ὑπὲρ τῆς παρουσίας τοῦ κυρίου ἡμῶν Ἰησοῦ χριστοῦ καὶ ἡμῶν ἐπισυναγωγῆς ἐπ᾽ αὐτόν,
Pea ko eni, ʻoku mau kole kiate kimoutolu, ʻe kāinga, ko e meʻa ʻi he hāʻele mai ʻa hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi, pea mo ʻetau kātoa fakataha kiate ia,
2 εἰς τὸ μὴ ταχέως σαλευθῆναι ὑμᾶς ἀπὸ τοῦ νοὸς μηδὲ θροεῖσθαι, μήτε διὰ πνεύματος μήτε διὰ λόγου μήτε δι᾽ ἐπιστολῆς, ὡς δι᾽ ἡμῶν, ὡς ὅτι ἐνέστηκεν ἡ ἡμέρα τοῦ κυρίου.
Ke ʻoua naʻa ueʻi ngofua homou loto, pe puputuʻu, ʻi ha laumālie, pe ʻi ha lea, pe ʻi ha tohi ʻo hangē ʻoku meiate kimautolu, ʻo pehē kuo ofi ʻae ʻaho ʻo Kalaisi.
3 μή τις ὑμᾶς ἐξαπατήσῃ κατὰ μηδένα τρόπον· ὅτι ἐὰν μὴ ἔλθῃ ἡ ἀποστασία πρῶτον, καὶ ἀποκαλυφθῇ ὁ ἄνθρωπος τῆς ἀνομίας, ὁ υἱὸς τῆς ἀπωλείας,
‌ʻOua naʻa kākaaʻi ʻakimoutolu ʻe ha tokotaha ʻi ha meʻa ʻe taha: koeʻuhi [ʻe ʻikai hoko ʻae ʻaho ko ia], ʻo kapau ʻe ʻikai tomuʻa hoko ʻae liliu kovi, pea fakahā ʻae tangata ʻoe angahala, ko e foha ʻoe malaʻia;
4 ὁ ἀντικείμενος καὶ ὑπεραιρόμενος ἐπὶ πάντα λεγόμενον θεὸν ἢ σέβασμα, ὥστε αὐτὸν εἰς τὸν ναὸν τοῦ θεοῦ καθίσαι, ἀποδεικνύντα ἑαυτὸν ὅτι ἐστὶν θεός.
‌ʻAia ʻoku angatuʻu pea fakahikihiki ia ke māʻolunga ʻi he meʻa kotoa pē ʻoku ui ko e ʻOtua, pe ʻoku fai ki ai ʻae hū; pea ʻoku nofo ia ʻo hangē ko e ʻOtua ʻi he fale ʻoe ʻOtua, ʻo fakahā ia ko e ʻOtua.
5 οὐ μνημονεύετε ὅτι ἔτι ὢν πρὸς ὑμᾶς ταῦτα ἔλεγον ὑμῖν;
‌ʻIkai ʻoku mou manatu, ʻi heʻeku kei ʻiate kimoutolu, ne u fakahā kiate kimoutolu ʻae ngaahi meʻa ni?
6 καὶ νῦν τὸ κατέχον οἴδατε, εἰς τὸ ἀποκαλυφθῆναι αὐτὸν ἐν τῷ αὐτοῦ καιρῷ.
Pea ʻoku mou ʻilo eni ʻaia ʻoku ne taʻofia, kaeʻoua ke fakahā ia ʻi hono kuonga.
7 τὸ γὰρ μυστήριον ἤδη ἐνεργεῖται τῆς ἀνομίας, μόνον ὁ κατέχων ἄρτι ἕως ἐκ μέσου γένηται·
He ʻoku ngaue ni ʻae meʻa fakalilolilo ʻoe angahala: ka ʻoku ai ha taha ʻoku taʻofi, kaeʻoua ke toʻo atu ia.
8 καὶ τότε ἀποκαλυφθήσεται ὁ ἄνομος, ὃν ὁ κύριος Ἰησοῦς ἀνελεῖ τῷ πνεύματι τοῦ στόματος αὐτοῦ, καὶ καταργήσει τῇ ἐπιφανείᾳ τῆς παρουσίας αὐτοῦ·
Pea ʻe toki fakahā ʻae taha Angakovi, ʻaia ʻe fakaʻosiʻosi ʻe he ʻEiki ʻaki ʻae mānava ʻo hono fofonga, ʻo fakaʻauha ʻi he malama ʻo ʻene hāʻele mai.
9 οὗ ἐστιν ἡ παρουσία κατ᾽ ἐνέργειαν τοῦ σατανᾶ ἐν πάσῃ δυνάμει καὶ σημείοις καὶ τέρασιν ψεύδους,
Ko ia ia ʻoku haʻu ʻo tatau mo e ngaue ʻa Sētane ʻi he mālohi lahi, mo e ngaahi fakaʻilonga, mo e ngaahi meʻa fakaofo loi,
10 καὶ ἐν πάσῃ ἀπάτῃ ἀδικίας τοῖς ἀπολλυμένοις, ἀνθ᾽ ὧν τὴν ἀγάπην τῆς ἀληθείας οὐκ ἐδέξαντο εἰς τὸ σωθῆναι αὐτούς·
Pea mo e kākā kotoa pē ʻoe taʻemāʻoniʻoni ʻiate kinautolu ʻoku ʻauha; ko e meʻa ʻi he ʻikai te nau maʻu ʻae ʻofa ki he moʻoni, koeʻuhi ke nau moʻui ai.
11 καὶ διὰ τοῦτο πέμπει αὐτοῖς ὁ θεὸς ἐνέργειαν πλάνης, εἰς τὸ πιστεῦσαι αὐτοὺς τῷ ψεύδει·
Pea ko e meʻa ko ia ʻe fakatukutukuʻi ai ʻakinautolu ʻe he ʻOtua ki he mālohi ʻoe kākā, ke nau tui ki he loi:
12 ἵνα κριθῶσιν ἅπαντες οἱ μὴ πιστεύσαντες τῇ ἀληθείᾳ, ἀλλὰ εὐδοκήσαντες τῇ ἀδικίᾳ.
Pea ke fakamalaʻia ʻakinautolu kotoa pē ʻoku ʻikai tui ki he moʻoni, ka nau fiemālie ʻi he taʻemāʻoniʻoni.
13 ἡμεῖς δὲ ὀφείλομεν εὐχαριστεῖν τῷ θεῷ πάντοτε περὶ ὑμῶν, ἀδελφοὶ ἠγαπημένοι ὑπὸ κυρίου, ὅτι εἵλατο ὑμᾶς ὁ θεὸς ἀπ᾽ ἀρχῆς εἰς σωτηρίαν ἐν ἁγιασμῷ πνεύματος καὶ πίστει ἀληθείας,
Ka ʻoku totonu ʻemau fakafetaʻi maʻuaipē ki he ʻOtua koeʻuhi ko kimoutolu, ʻe kāinga ʻofeina ʻi he ʻEiki, koeʻuhi kuo fili ʻakimoutolu ʻe he ʻOtua talu mei he kamataʻanga ki he fakamoʻui ʻi he fakamāʻoniʻoniʻi ʻe he Laumālie, mo e tui ki he moʻoni:
14 εἰς ὃ ἐκάλεσεν ὑμᾶς διὰ τοῦ εὐαγγελίου ἡμῶν, εἰς περιποίησιν δόξης τοῦ κυρίου ἡμῶν Ἰησοῦ χριστοῦ.
‌ʻAia naʻa ne uiuiʻi ʻakimoutolu ki ai ʻi homau ongoongolelei, ke mou lavaʻi ʻae nāunau ʻo hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi.
15 Ἄρα οὖν, ἀδελφοί, στήκετε, καὶ κρατεῖτε τὰς παραδόσεις ἃς ἐδιδάχθητε εἴτε διὰ λόγου εἴτε δι᾽ ἐπιστολῆς ἡμῶν.
Ko ia, ʻe kāinga, mou tuʻumaʻu, ʻo kuku mau ʻae ngaahi akonaki ʻaia naʻe akonekina ai ʻakimoutolu, pe ko ha meʻa ʻi he malanga, pe ʻi heʻemau tohi.
16 αὐτὸς δὲ ὁ κύριος ἡμῶν Ἰησοῦς χριστὸς καὶ θεὸς ὁ πατὴρ ἡμῶν, ὁ ἀγαπήσας ἡμᾶς καὶ δοὺς παράκλησιν αἰωνίαν καὶ ἐλπίδα ἀγαθὴν ἐν χάριτι, (aiōnios g166)
Pea ko eni, ko hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi pe, mo e ʻOtua, ko ʻetau Tamai, ʻaia naʻa ne ʻofeina ʻakitautolu, ʻo ne foaki mai ʻae fiemālie taʻengata mo e ʻamanaki lelei ʻi he ʻaloʻofa, (aiōnios g166)
17 παρακαλέσαι ὑμῶν τὰς καρδίας καὶ στηρίξαι ἐν παντὶ ἔργῳ καὶ λόγῳ ἀγαθῷ.
Ke ne fakafiemālie ki homou loto, pea fakatuʻumaʻu ʻakimoutolu ʻi he ngaahi lea mo e ngaue lelei kotoa pē.

< Προς Θεσσαλονικεις Β΄ 2 >