Sprueche 20

1 Der Wein macht lose Leute, und starkes Getränk macht wild; wer dazu Lust hat, wird nimmer weise.

Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

2 Das Schrecken des Königs ist wie das Brüllen eines jungen Löwen; wer ihn erzürnt, der sündigt wider sein Leben.

Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

3 Es ist dem Mann eine Ehre, vom Hader bleiben; aber die gern Hadern, sind allzumal Narren.

Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

4 Um der Kälte willen will der Faule nicht pflügen; so muß er in der Ernte betteln und nichts kriegen.

Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

5 Der Rat im Herzen eines Mannes ist wie tiefe Wasser; aber ein Verständiger kann's merken, was er meint.

Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

6 Viele Menschen werden fromm gerühmt; aber wer will finden einen, der rechtschaffen fromm sei?

Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

7 Ein Gerechter, der in seiner Frömmigkeit wandelt, des Kindern wird's wohl gehen nach ihm.

Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

8 Ein König, der auf seinem Stuhl sitzt, zu richten, zerstreut alles Arge mit seinen Augen.

Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

9 Wer kann sagen: Ich bin rein in meinem Herzen und lauter von meiner Sünde?

Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?

10 Mancherlei Gewicht und Maß ist beides Greuel dem HERRN.

Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

11 Auch einen Knaben kennt man an seinem Wesen, ob er fromm und redlich werden will.

Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

12 Ein hörend Ohr und sehend Auge, die macht beide der HERR.

Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

13 Liebe den Schlaf nicht, daß du nicht arm werdest; laß deine Augen wacker sein, so wirst du Brot genug haben.

Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

14 “Böse, böse!” spricht man, wenn man's hat; aber wenn's weg ist, so rühmt man es dann.

Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

15 Es gibt Gold und viele Perlen; aber ein vernünftiger Mund ist ein edles Kleinod.

Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

16 Nimm dem sein Kleid, der für einen andern Bürge wird, und pfände ihn um des Fremden willen.

Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

17 Das gestohlene Brot schmeckt dem Manne wohl; aber hernach wird ihm der Mund voll Kieselsteine werden.

Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

18 Anschläge bestehen, wenn man sie mit Rat führt; und Krieg soll man mit Vernunft führen.

Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

19 Sei unverworren mit dem, der Heimlichkeit offenbart, und mit dem Verleumder und mit dem falschen Maul.

Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

20 Wer seinem Vater und seiner Mutter flucht, des Leuchte wird verlöschen mitten in der Finsternis.

Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

21 Das Erbe, darnach man zuerst sehr eilt wird zuletzt nicht gesegnet sein.

Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

22 Sprich nicht: Ich will Böses vergelten! Harre des HERRN, der wird dir helfen.

Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

23 Mancherlei Gewicht ist ein Greuel dem HERRN, und eine falsche Waage ist nicht gut.

Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

24 Jedermanns Gänge kommen vom HERRN. Welcher Mensch versteht seinen Weg?

Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

25 Es ist dem Menschen ein Strick, sich mit Heiligem übereilen und erst nach den Geloben überlegen.

Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

26 Ein weiser König zerstreut die Gottlosen und bringt das Rad über sie.

Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

27 Eine Leuchte des HERRN ist des Menschen Geist; die geht durch alle Kammern des Leibes.

Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

28 Fromm und wahrhaftig sein behütet den König, und sein Thron besteht durch Frömmigkeit.

Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

29 Der Jünglinge Stärke ist ihr Preis; und graues Haar ist der Alten Schmuck.

Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

30 Man muß dem Bösen wehren mit harter Strafe und mit ernsten Schlägen, die man fühlt.

Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.