Job 20

1 Da antwortete Zophar von Naema und sprach:

Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:

2 Darauf muß ich antworten und kann nicht harren.

Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,

3 Denn ich muß hören, wie man mich straft und tadelt; aber der Geist meines Verstandes soll für mich antworten.

Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.

4 Weißt du nicht, daß es allezeit so gegangen ist, seitdem Menschen auf Erden gewesen sind:

Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,

5 daß der Ruhm der Gottlosen steht nicht lange und die Freude des Heuchlers währt einen Augenblick?

Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?

6 Wenngleich seine Höhe in den Himmel reicht und sein Haupt an die Wolken rührt,

Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,

7 so wird er doch zuletzt umkommen wie Kot, daß die, welche ihn gesehen haben, werden sagen: Wo ist er?

Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?

8 Wie ein Traum vergeht, so wird er auch nicht zu finden sein, und wie ein Gesicht in der Nacht verschwindet.

Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.

9 Welch Auge ihn gesehen hat, wird ihn nicht mehr sehen; und seine Stätte wird ihn nicht mehr schauen.

Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.

10 Seine Kinder werden betteln gehen, und seine Hände müssen seine Habe wieder hergeben.

Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.

11 Seine Gebeine werden seine heimlichen Sünden wohl bezahlen, und sie werden sich mit ihm in die Erde legen.

Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.

12 Wenn ihm die Bosheit in seinem Munde wohl schmeckt, daß er sie birgt unter seiner Zunge,

A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;

13 daß er sie hegt und nicht losläßt und sie zurückhält in seinem Gaumen,

Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:

14 so wird seine Speise inwendig im Leibe sich verwandeln in Otterngalle.

Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.

15 Die Güter, die er verschlungen hat, muß er wieder ausspeien, und Gott wird sie aus seinem Bauch stoßen.

Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.

16 Er wird der Ottern Gift saugen, und die Zunge der Schlange wird ihn töten.

Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.

17 Er wird nicht sehen die Ströme noch die Wasserbäche, die mit Honig und Butter fließen.

Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.

18 Er wird arbeiten, und des nicht genießen; und seine Güter werden andern, daß er deren nicht froh wird.

Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.

19 Denn er hat unterdrückt und verlassen den Armen; er hat Häuser an sich gerissen, die er nicht erbaut hat.

Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.

20 Denn sein Wanst konnte nicht voll werden; so wird er mit seinem köstlichen Gut nicht entrinnen.

Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.

21 Nichts blieb übrig vor seinem Fressen; darum wird sein gutes Leben keinen Bestand haben.

Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.

22 Wenn er gleich die Fülle und genug hat, wird ihm doch angst werden; aller Hand Mühsal wird über ihn kommen.

Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.

23 Es wird ihm der Wanst einmal voll werden, wenn er wird den Grimm seines Zorns über ihn senden und über ihn wird regnen lassen seine Speise.

By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.

24 Er wird fliehen vor dem eisernen Harnisch, und der eherne Bogen wird ihn verjagen.

Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.

25 Ein bloßes Schwert wird durch ihn ausgehen; und des Schwertes Blitz, der ihm bitter sein wird, wird mit Schrecken über ihn fahren.

Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.

26 Es ist keine Finsternis da, die ihn verdecken möchte. Es wird ihn ein Feuer verzehren, das nicht angeblasen ist; und wer übrig ist in seiner Hütte, dem wird's übel gehen.

Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.

27 Der Himmel wird seine Missetat eröffnen, und die Erde wird sich gegen ihn setzen.

Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.

28 Das Getreide in seinem Hause wird weggeführt werden, zerstreut am Tage seines Zorns.

Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.

29 Das ist der Lohn eines gottlosen Menschen bei Gott und das Erbe, das ihm zugesprochen wird von Gott.

Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.