Psalm 25
1 Von David. Zu dir, Jahwe, erhebe ich meine Seele.
Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2 Mein Gott, auf dich vertraue ich, laß mich nicht zu Schanden werden; laß meine Feinde nicht über mich frohlocken!
Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3 Werden doch alle, die auf dich harren, nimmermehr zu Schanden; zu Schanden werden, die ohne Ursach abtrünnig wurden.
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4 Jahwe, zeige mir deine Wege, lehre mich deine Steige!
Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5 Laß mich in deiner Wahrheit wandeln und lehre mich; denn du bist der Gott, der mir hilft: auf dich harre ich alle Zeit.
Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6 Gedenke deiner Barmherzigkeit, Jahwe, und deiner Gnadenerweisungen; denn von Ewigkeit her sind sie.
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7 Der Sünden meiner Jugend und meiner Übertretungen gedenke nicht; nach deiner Gnade gedenke du meiner, um deiner Güte willen, Jahwe!
Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8 Gütig und wahrhaftig ist Jahwe, darum weist er Sündern den rechten Weg.
Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9 Er läßt die Elenden im Rechte wandeln und lehrt die Elenden seinen Weg.
Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10 Alle Wege Jahwes sind Gnade und Wahrheit für die, die seinen Bund und seine Zeugnisse bewahren.
Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11 Um deines Namens willen, Jahwe, vergieb mir meine Schuld, denn sie ist groß!
Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12 Wer ist der Mann, der Jahwe fürchtet? Er unterweist ihn über den Weg, den er wählen soll.
Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13 Ein solcher wird im Glücke weilen, und seine Nachkommen werden das Land besitzen.
Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14 Die Freundschaft Jahwes wird denen, die ihn fürchten, zu teil, und seine Ordnungen thut er ihnen kund.
Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15 Meine Augen blicken stets auf Jahwe, denn er wird meine Füße aus dem Netze ziehn.
Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16 Wende dich zu mir und sei mir gnädig, denn ich bin einsam und elend!
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17 Den Nöten meines Herzens schaffe Raum und führe mich heraus aus meiner Bedrängnis!
Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18 Siehe an mein Elend und meine Not und vergieb mir alle meine Sünden.
Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19 Siehe an meine Feinde, wie zahlreich sie sind und mit ungerechtem Hasse mich hassen.
Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20 Bewahre meine Seele und errette mich; laß mich nicht zu Schanden werden, denn bei dir suche ich Zuflucht.
Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 Unschuld und Redlichkeit mögen mich behüten, denn ich harre auf dich.
Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22 O Gott, erlöse Israel aus allen seinen Nöten!
Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
