Sprueche 14
1 Der Frauen Weisheit hat ihr Haus gebaut, aber die Narrheit reißt es mit ihren eigenen Händen nieder.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Wer in seiner Geradheit wandelt, der fürchtet Jahwe, wer aber krumme Wege geht, der verachtet ihn.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Im Munde des Narren ist eine Rute für den Hochmut; den Weisen aber dienen ihre Lippen zur Bewahrung.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Wo keine Ochsen sind, ist die Krippe leer, aber reichliches Einkommen gewinnt man durch des Stieres Kraft.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Ein wahrhaftiger Zeuge lügt nicht, aber ein falscher Zeuge bringt Lügen vor.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Der Spötter sucht Weisheit, jedoch vergeblich; für den Verständigen aber ist Erkenntnis etwas Leichtes.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Gehst du hinweg von dem thörichten Mann, so hast du nichts von einsichtsvollen Lippen gemerkt.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Die Weisheit des Gescheiten ist, daß er seinen Weg versteht, aber der Thoren Narrheit besteht in Betrug.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Der Narren spottet das Schuldopfer, aber zwischen den Rechtschaffenen ist Wohlgefallen.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Nur das Herz selbst kennt sein Leid, und auch in seine Freude kann sich kein Fremder mengen.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Das Haus der Gottlosen wird vertilgt werden, aber der Rechtschaffenen Zelt wird blühen.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Mancher Weg dünkt einen gerade, aber das Ende davon sind Todeswege.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Sogar beim Lachen kann das Herz Kummer fühlen, und der Freude Ende ist Gram.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Von seinen Wegen wird satt, wer abtrünniges Herzens ist, und ebenso von seinen Thaten ein wackerer Mann.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Der Einfältige glaubt jedem Wort, aber der Gescheite achtet auf seinen Schritt.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Der Weise fürchtet sich und meidet das Böse, der Thor aber braust auf und fühlt sich sicher.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Der Jähzornige verübt Narrheit, und wer mit Ränken umgeht, wird gehaßt.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Die Einfältigen eignen sich Narrheit an, aber die Gescheiten werden mit Erkenntnis gekrönt.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Die Bösen müssen sich vor dem Guten bücken, und die Gottlosen an den Thoren des Frommen.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Sogar seinem Freund ist der Arme verhaßt; derer aber, die den Reichen lieb haben, sind viele.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Wer seinem Nächsten Verachtung bezeigt, versündigt sich, aber wohl dem, der sich der Elenden erbarmt.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Fürwahr, in die Irre geraten, die auf Böses bedacht sind, aber Liebe und Treue erfahren, die auf Gutes bedacht sind.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Alle saure Arbeit schafft Gewinn, aber bloßes Geschwätz führt nur zum Mangel.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Den Weisen ist ihr Reichtum eine Krone, aber die Narrheit der Thoren bleibt Narrheit.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Ein Lebensretter ist der wahrhaftige Zeuge, wer aber Lügen vorbringt, ist ein Betrüger.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 In der Furcht Jahwes liegt eine starke Zuversicht; auch die Söhne eines solchen werden eine Zuflucht haben.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Die Furcht Jahwes ist ein Born des Lebens, daß man die Fallstricke des Todes meide.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 In der Menge des Volks besteht des Königs Herrlichkeit, aber durch Mangel an Leuten kommt des Fürsten Sturz.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Der Langmütige ist reich an Vernunft, aber der Jähzornige bringt die Narrheit hoch.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Ein gelassener Sinn ist des Leibes Leben, aber Leidenschaft ist wie Wurmfraß im Gebein.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Wer den Geringen bedrückt, lästert dessen Schöpfer; dagegen ehrt ihn, wer sich des Armen erbarmt.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Durch seine Bosheit wird der Gottlose gestürzt, aber der Fromme findet Zuflucht in seiner Redlichkeit.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Im Herzen des Verständigen ruht die Weisheit, aber inmitten der Thoren giebt sie sich kund.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Gerechtigkeit erhöht ein Volk, aber der Nationen Schmach ist die Sünde.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Ein kluger Diener gefällt dem Könige wohl; aber seinen Grimm wird erfahren, wer schändlich handelt.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
