Deuteronomy 5
1 Then Moses called all the Israelites together and told them: Listen, people of Israel to the rules and regulations that I'm giving you today. Learn them and make sure you follow them carefully.
I svolal Mojžíš všecken lid Izraelský, a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a soudy, kteréž já dnes mluvím v uši vaše; naučte se jim, a v skutku jich ostříhejte.
2 Remember that the Lord our God made an agreement with us at Horeb.
Hospodin Bůh náš učinil s námi smlouvu na Orébě.
3 He didn't make this agreement with our fathers, but with us, all of those who are still alive today.
Ne s otci našimi učinil Hospodin tu smlouvu, ale s námi, kteříž zde jsme nyní my všickni živí.
4 The Lord talked with you person to person from the fire on the mountain.
Tváří v tvář mluvil Hospodin s vámi na té hoře z prostředku ohně,
5 This was the time when I stood between the Lord and you to tell you what the Lord said, because you were afraid of the fire and refused to go up the mountain. He told you,
(Já jsem pak stál mezi Hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč Hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka:
6 “I am the Lord your God, who led you out of Egypt, out of the prison-house of slavery.
Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské z domu služby.
7 You must not have any other gods except me.
Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
8 You must not make for yourself any kind of idol, whether in the form of anything in the heavens above, or on the earth beneath, or in the waters below.
Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž jsou u vodách pod zemí.
9 You must not bow down before them or worship them; for I am the Lord your God and I am passionately exclusive. I lay the consequences of the sin of those who hate me on their sons, grandsons, and great-grandsons;
Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,
10 but I show trustworthy love to the thousands of generations who love me and keep my commandments.
A činící milosrdenství nad tisíci těch, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.
11 You must not use the name of the Lord your God in a wrong way, for the Lord will not forgive anyone who uses his name in a wrong way.
Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
12 Remember the Sabbath day to keep it holy, as the Lord as the Lord your God has commanded you to do.
Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
13 You have six days to work and earn your living,
Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
14 but the seventh day is the Sabbath to honor the Lord your God. On this day you must not do any work—not you, not your son or daughter, not your male slave or female slave or your ox or donkey or any of your livestock, and not the foreigner who is staying with you, so that your male slave and females slave can have the same rest as you.
Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj a děvka tvá jako i ty.
15 Remember that you were once slaves in Egypt, and that the Lord your God led you out from there with his great power and incredible strength. This is why the Lord your God has ordered you to keep the Sabbath day.
A pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské, a vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj odtud v ruce silné, a v rameni vztaženém. Protož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys světil den sváteční.
16 Honor your father and your mother, as the Lord your God has commanded you to do, so that you may live a long time and do well in the land that the Lord your God is giving you.
Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
17 You must not kill people.
Nezabiješ.
18 You must not commit adultery.
Nesesmilníš.
19 You must not steal.
Nepokradeš.
20 You must not give false evidence against others.
Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.
21 You must not desire to have anyone else's wife. You must not desire to have their house or field, or their male slave or female slave, or their ox or donkey, or anything that belongs to them.”
Nepožádáš manželky bližního svého, aniž požádáš domu bližního svého, pole jeho, neb služebníka jeho, aneb děvky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb čehokoli z těch věcí, kteréž jsou bližního tvého.
22 In a loud voice the Lord gave these commandments to all of you, speaking from the fire, the cloud, and the deep darkness that covered the mountain. He didn't add anything else. He wrote them down on two tablets of stone and gave them to me.
Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal.
23 When you heard the voice that came from the darkness while the mountain was on fire, all your tribal leaders and elders came to me,
Vy pak když jste uslyšeli hlas z prostředku tmy, (nebo hora ohněm hořela), přistoupili jste ke mně všickni vůdcové pokolení vašich a starší vaši,
24 and said, “Listen, the Lord our God has revealed glory and majesty to us, and we have heard his voice that came from the fire. Today we have seen that human beings can don't die even when God speaks with them.
A řekli jste: Ej, ukázal nám Hospodin Bůh náš slávu svou a velikost svou, a slyšeli jsme hlas jeho z prostředku ohně; dnešního dne viděli jsme, že Bůh mluvil s člověkem, a on živ zůstal.
25 But we could still die, couldn't we? This enormous fire is going to burn us up, and we'll die if the Lord our God continues to speak to us.
Protož nyní proč máme zemříti? Nebo sežral by nás oheň veliký tento; jestli více slyšeti budeme hlas Hospodina Boha našeho, zemřeme.
26 Has anybody else ever heard the living God speak from the fire and survived, we have?
Nebo co jest všeliké tělo, aby slyše hlas Boha živého mluvícího z prostředku ohně, jako my, mělo živo býti?
27 You go and listen to everything the Lord our God tells you. Then you can repeat to us everything the Lord our God tells you. We promise to listen and obey.”
Přistup ty a slyš všecky věci, kteréž mluviti bude Hospodin Bůh náš; potom ty mluviti budeš nám, což by koli řekl tobě Hospodin Bůh náš, a my slyšeti i činiti budeme.
28 The Lord heard what you told me, and he said to me, “I've heard what these people told you. All that they've said is good.
Uslyšev pak Hospodin hlas řečí vašich, když jste mluvili ke mně, řekl mi Hospodin: Slyšel jsem hlas řeči lidu tohoto, kterouž mluvili tobě. Cožkoli mluvili, dobřeť jsou mluvili.
29 I only wish they really did respect me and always kept my commandments so that they and their children would do well for all time.
Ó kdyby bylo jejich srdce takové, aby se báli mne a ostříhali přikázaní mých po všeliký čas, aby jim dobře bylo i synům jejich na věky!
30 Go and tell them: ‘You need to return to your tents.’
Jdi, rci jim: Navraťte se k stanům vašim.
31 But you are to stay here with me so that I can give you all the commandments and rules and regulations you are to teach them to follow in the country that I am giving them to take over and own.”
Ty pak stůj tuto při mně, a oznámím tobě všecka přikázaní, ustanovení i soudy, kterýmž je učiti budeš, aby je činili v zemi, kterouž já dávám jim, aby jí dědičně vládli.
32 So make sure you do what the Lord your God has ordered you to do—don't go astray in any direction.
Hleďtež tedy, abyste činili, jakž přikázal vám Hospodin Bůh váš; neuchylujte se na pravo ani na levo.
33 Follow all the ways the Lord your God has shown you, so that you do well and live long lives in the country that you will occupy.
Po vší té cestě, kterouž vám přikázal Hospodin Bůh váš, choditi budete, abyste živi byli, a dobře bylo vám, a abyste prodlili dnů na zemi, kterouž dědičně obdržíte.
