1 Corinthians 14
1 Follow after love, and be emulous of spiritual [manifestations], but rather that ye may prophesy.
Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 For he that speaks with a tongue does not speak to men but to God: for no one hears; but in spirit he speaks mysteries.
Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3 But he that prophesies speaks to men [in] edification, and encouragement, and consolation.
Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4 He that speaks with a tongue edifies himself; but he that prophesies edifies [the] assembly.
Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
5 Now I desire that ye should all speak with tongues, but rather that ye should prophesy. But greater is he that prophesies than he that speaks with tongues, unless he interpret, that the assembly may receive edification.
Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
6 And now, brethren, if I come to you speaking with tongues, what shall I profit you, unless I shall speak to you either in revelation, or in knowledge, or in prophecy, or in teaching?
A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7 Even lifeless things giving a sound, whether pipe or harp, if they give not distinction to the sounds, how shall it be known what is piped or harped?
Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8 For also, if the trumpet give an uncertain sound, who shall prepare himself for war?
Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9 Thus also ye with the tongue, unless ye give a distinct speech, how shall it be known what is spoken? for ye will be speaking to the air.
Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10 There are, it may be, so many kinds of voices in the world, and none of undistinguishable sound.
Tak mnoho, (jakž vidíme, ) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11 If therefore I do not know the power of the sound, I shall be to him that speaks a barbarian, and he that speaks a barbarian for me.
Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12 Thus ye also, since ye are desirous of spirits, seek that ye may abound for the edification of the assembly.
Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13 Wherefore let him that speaks with a tongue pray that he may interpret.
A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14 For if I pray with a tongue, my spirit prays, but my understanding is unfruitful.
Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15 What is it then? I will pray with the spirit, but I will pray also with the understanding; I will sing with the spirit, but I will sing also with the understanding.
Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16 Since otherwise, if thou blessest with [the] spirit, how shall he who fills the place of the simple [Christian] say Amen, at thy giving of thanks, since he does not know what thou sayest?
Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17 For thou indeed givest thanks well, but the other is not edified.
Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18 I thank God I speak in a tongue more than all of you:
Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19 but in [the] assembly I desire to speak five words with my understanding, that I may instruct others also, [rather] than ten thousand words in a tongue.
Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
20 Brethren, be not children in [your] minds, but in malice be babes; but in [your] minds be grown [men].
Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21 It is written in the law, By people of other tongues, and by strange lips, will I speak to this people; and neither thus will they hear me, saith the Lord.
Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22 So that tongues are for a sign, not to those who believe, but to unbelievers; but prophecy, not to unbelievers, but to those who believe.
A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23 If therefore the whole assembly come together in one place, and all speak with tongues, and simple [persons] enter in, or unbelievers, will not they say ye are mad?
A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24 But if all prophesy, and some unbeliever or simple [person] come in, he is convicted of all, he is judged of all;
Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25 the secrets of his heart are manifested; and thus, falling upon [his] face, he will do homage to God, reporting that God is indeed amongst you.
A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26 What is it then, brethren? whenever ye come together, each [of you] has a psalm, has a teaching, has a tongue, has a revelation, has an interpretation. Let all things be done to edification.
Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27 If any one speak with a tongue, [let it be] two, or at the most three, and separately, and let one interpret;
Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28 but if there be no interpreter, let him be silent in [the] assembly, and let him speak to himself and to God.
Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29 And let two or three prophets speak, and let the others judge.
Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30 But if there be a revelation to another sitting [there], let the first be silent.
Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31 For ye can all prophesy one by one, that all may learn and all be encouraged.
Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32 And spirits of prophets are subject to prophets.
Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33 For God is not [a God] of disorder but of peace, as in all the assemblies of the saints.
Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34 Let [your] women be silent in the assemblies, for it is not permitted to them to speak; but to be in subjection, as the law also says.
Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35 But if they wish to learn anything, let them ask their own husbands at home; for it is a shame for a woman to speak in assembly.
Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36 Did the word of God go out from you, or did it come to you only?
Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37 If any one thinks himself to be a prophet or spiritual, let him recognise the things that I write to you, that it is [the] Lord's commandment.
Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38 But if any be ignorant, let him be ignorant.
Pakli kdo neví, nevěz.
39 So that, brethren, desire to prophesy, and do not forbid the speaking with tongues.
A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40 But let all things be done comelily and with order.
Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
