Žalmy 71

1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

Em ti, Senhor, confio; nunca seja eu confundido.

2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

Livra-me na tua justiça, e faze-me escapar: inclina os teus ouvidos para mim, e salva-me.

3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

Sê tu a minha habitação forte, à qual possa recorrer continuamente: deste um mandamento que me salva, pois tu és a minha rocha e a minha fortaleza.

4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

Livra-me, meu Deus, das mãos do ímpio, das mãos do homem injusto e cruel.

5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

Pois tu és a minha esperança. Senhor Deus; tu és a minha confiança desde a minha mocidade.

6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

Por ti tenho sido sustentado desde o ventre: tu és aquele que me tiraste das entranhas de minha mãe: o meu louvor será para ti constantemente.

7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

Sou como um prodígio para muitos, mas tu és o meu refúgio forte.

8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

Encha-se a minha boca do teu louvor da tua glória todo o dia.

9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

Não me rejeites no tempo da velhice; não me desampares, quando se for acabando a minha força.

10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

Porque os meus inimigos falam contra mim, e os que espiam a minha alma consultam juntos,

11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

Dizendo: Deus o desamparou: persegui-o e tomai-o, pois não há quem o livre.

12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

Ó Deus, não te alongues de mim: meu Deus, apressa-te em ajudar-me.

13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

Sejam confundidos e consumidos os que são adversários da minha alma; cubram-se de opróbrio e de confusão aqueles que procuram o meu mal.

14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

Mas eu esperarei continuamente, e te louvarei cada vez mais.

15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

A minha boca manifestará a tua justiça e a tua salvação todo o dia, pois não conheço o número delas.

16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

Sairei na força do Senhor Deus, farei menção da tua justiça, e só dela.

17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

Ensinaste-me, ó Deus, desde a minha mocidade; e até aqui tenho anunciado as tuas maravilhas.

18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

Agora também, quando estou velho e de cabelos brancos, não me desampares, ó Deus, até que tenha anunciado a tua força a esta geração, e o teu poder a todos os vindouros.

19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

Também a tua justiça, ó Deus, está muito alta, pois fizeste grandes coisas: ó Deus, quem é semelhante a ti

20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

Tu, que me tens feito ver muitos males e angústias, me darás ainda a vida, e me tirarás dos abismos da terra.

21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

Aumentarás a minha grandeza, e de novo me consolarás.

22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

Também eu te louvarei com o saltério, bem como à tua verdade, ó meu Deus, cantarei com a harpa a ti, ó Santo de Israel.

23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

Os meus lábios exultarão quando eu te cantar, assim como a minha alma que tu remiste.

24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.

A minha língua falará da tua justiça todo o dia; pois estão confundidos e envergonhados aqueles que procuram o meu mal.