Žalmy 45

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce. Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.

Teèe iz srca mojega rijeè dobra; rekoh: djelo je moje za cara; jezik je moj trska hitroga pisara.

2 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.

Ti si najljepši izmeðu sinova ljudskih, blagodat teèe iz usta tvojih, jer te je blagoslovio Bog dovijeka.

3 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.

Pripaši, junaèe, uz bedru svoju maè svoj, èast svoju i krasotu svoju.

4 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.

I tako okiæen pohitaj, sjedi na kola za istinu i krotku pravdu, i desnica æe tvoja pokazati èudesa.

5 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.

Oštre su strijele tvoje; narodi æe pasti pod vlast tvoju; prostrijeliæe srca neprijatelja carevijeh.

6 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.

Prijesto je tvoj, Bože, vjeèan i nepokolebljiv; skiptar je carstva tvojega skiptar pravice.

7 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.

Ljubiš pravdu i mrziš na bezakonje; toga radi pomaza te, Bože, Bog tvoj uljem radosti više nego drugove tvoje.

8 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.

Sve haljine tvoje mirišu smirnom, alojem i kasijom. Koji žive u dvorima od Minijske slonove kosti, oni te vesele.

9 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.

Carske kæeri dvore te; s desne ti strane stoji carica u Ofirskom zlatu.

10 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.

Èuj, kæeri, pogledaj i obrati k meni uho svoje, zaboravi narod svoj i dom oca svojega.

11 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.

I caru æe omiljeti ljepota tvoja; jer je on Gospod tvoj, i njemu se pokloni.

12 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.

Kæi Tirova doæi æe s darovima, najbogatiji u narodu tebe æe moliti.

13 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.

Sva je ukrašena kæi careva iznutra, haljina joj je zlatom iskiæena.

14 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.

U vezenoj haljini vode je k caru; za njom vode k tebi djevojke, druge njezine.

15 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.

Vode ih veselo i radosno, ulaze u dvor carev.

16 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi.

Mjesto otaca tvojih biæe sinovi tvoji, postaviæeš ih knezovima po svoj zemlji.

17 V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků.

Uèiniæu da se ne zaboravlja ime tvoje od koljena na koljeno; po tom æe te slaviti narodi vavijek vijeka.