Jób 22

1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

Então respondeu Eliphaz o temanita, e disse:

2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?

Porventura o homem será de algum proveito a Deus? antes a si mesmo o prudente será proveitoso.

3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?

Ou tem o Todo-poderoso prazer em que tu sejas justo? ou lucro algum que tu faças perfeitos os teus caminhos?

4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?

Ou te repreende, pelo temor que tem de ti? ou entra contigo em juízo?

5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

Porventura não é grande a tua malícia? e sem termo as tuas iniquidades?

6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.

Porque penhoraste a teus irmãos sem causa alguma, e aos nus despiste os vestidos.

7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.

Não deste de beber água ao cançado, e ao faminto retiveste o pão.

8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.

Mas para o violento era a terra, e o homem tido em respeito habitava nela.

9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.

As viúvas despediste vazias, e os braços dos órfãos foram quebrantados.

10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,

Por isso é que estás cercado de laços, e te perturbou um pavor repentino,

11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.

Ou as trevas que não vês, e a abundância d'água que te cobre.

12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.

Porventura Deus não está na altura dos céus? olha pois para o cume das estrelas, quão levantadas estão.

13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?

E dizes que sabe Deus disto? porventura julgará por entre a escuridão?

14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.

As nuvens são escondedura para ele, para que não veja: e passeia pelo circuito dos céus.

15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?

Porventura consideraste a vereda do século passado, que pisaram os homens iníquos?

16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.

Os quais foram arrebatados antes do seu tempo: sobre cujo fundamento um dilúvio se derramou.

17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

Diziam a Deus: Retira-te de nós. E que é o que o Todo-poderoso lhes fez?

18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).

Sendo ele o que enchera de bens as suas casas: mas o conselho dos ímpios esteja longe de mim.

19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,

Os justos o viram, e se alegravam, e o inocente escarneceu deles.

20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.

Porquanto o nosso estado não foi destruído, mas o fogo consumiu o resto deles.

21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.

Acostuma-te pois a ele, e tem paz, e assim te sobrevirá o bem.

22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.

Aceita, peço-te, a lei da sua boca, e põe as suas palavras no teu coração.

23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,

Se te converteres ao Todo-poderoso, serás edificado: afasta a iniquidade da tua tenda.

24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.

Então amontoarás ouro como pó, e o ouro de Ophir como pedras dos ribeiros.

25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.

E até o Todo-poderoso te será por ouro, e a tua prata amontoada.

26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,

Porque então te deleitarás no Todo-poderoso, e levantarás o teu rosto para Deus.

27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.

Deveras orarás, a ele, e ele te ouvirá, e pagarás os teus votos.

28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.

Determinando tu algum negócio, ser-te-á firme, e a luz brilhará em teus caminhos.

29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

Quando abaterem, então tu dirás: Haja exaltação: e Deus salvará ao humilde.

30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.

E livrará até ao que não é inocente; porque fica livre pela pureza de tuas mãos.