< Žalmy 77 >

1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
Pou direktè koral la: pou Jeduthun. Yon Sòm Asaph Vwa m leve vè Bondye! Mwen kriye pou sekou. Vwa m leve vè Bondye pou L tande mwen.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
Nan jou gwo twoub mwen an, mwen te chache SENYÈ a. Nan nwit, mwen te lonje men m san poze. Nanm mwen te refize rekonfòte.
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
Lè mwen sonje Bondye, alò, lespri m twouble. Mwen fè soupi; lespri m febli nèt.
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
Ou te kenbe zye mwen yo louvri. Mwen tèlman twouble ke m pa kab pale.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
Mwen te reflechi sou jou lansyen yo, ane lontan yo.
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
Chanson mwen, mwen va sonje pandan lannwit. Mwen reflechi tout tan nan kè mwen. Lespri m reflechi jis rive nan fon kè m:
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
“Èske Senyè a va rejte nou pou tout tan? Èske Li p ap janm kite favè Li vini sou nou ankò?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
Èske lanmou dous Li a kite nou pou tout tan? Èske pwomès Li yo fini nèt?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Èske Bondye te bliye gras Li, Oswa nan kòlè Li, èske Li te retire mizerikòd Li a?” Tan
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
Epi mwen te di: “Se chagren mwen ki fè m panse men dwat a Wo Pwisan an vin chanje.”
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
Mwen va sonje zèv SENYÈ yo. Anverite, Mwen va sonje mèvèy Ou yo nan tan ansyen yo.
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
Mwen va reflechi tout tan sou tout zèv Ou yo, pou m sonje nan kè m tout sa Ou te fè.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Chemen Ou a, O Bondye, se apa. Ki dye ki gran tankou Bondye pa nou an?
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
Ou se Bondye ki fè zèv mèvèy. Ou te fè pwisans Ou rekonèt pami pèp yo.
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
Avèk pwòp pouvwa Ou, Ou te rachte pèp Ou a, fis a Jacob yo avèk Joseph. Tan
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
Dlo yo te wè Ou, O Bondye. Dlo yo te wè Ou. Yo te nan gran doulè. Anplis, fon yo te boulvèse.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
Nwaj yo te vide gwo dlo. Syèl yo te bay gwo kout loray. Flèch Ou yo te lime pa isit e pa lòtbò.
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
Bwi tonnè a eklate nan toubiyon an. Loray yo te klere tout tè a. Mond lan te tranble. Li te souke.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Chemen Ou an te nan lanmè a, e vwa Ou nan dlo pwisan yo. Kote Ou mache p ap kab dekouvri menm.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Ou te dirije pèp Ou a tankou yon bann, pa men Moïse avèk Aaron.

< Žalmy 77 >