Príslovia 5
1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
My sonne, hearken vnto my wisedome, and incline thine eare vnto my knowledge.
2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
That thou maiest regarde counsell, and thy lippes obserue knowledge.
3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
For the lippes of a strange woman drop as an honie combe, and her mouth is more soft then oyle.
4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
But the end of her is bitter as wormewood, and sharpe as a two edged sworde.
Her feete goe downe to death, and her steps take holde on hell. (Sheol h7585)
6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
She weigheth not the way of life: her paths are moueable: thou canst not knowe them.
7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Heare yee me nowe therefore, O children, and depart not from the wordes of my mouth.
8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Keepe thy way farre from her, and come not neere the doore of her house,
9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
Least thou giue thine honor vnto others, and thy yeeres to the cruell:
10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
Least the stranger should be silled with thy strength, and thy labours bee in the house of a stranger,
11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
And thou mourne at thine end, (when thou hast consumed thy flesh and thy bodie)
12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
And say, How haue I hated instruction, and mine heart despised correction!
13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
And haue not obeied the voyce of them that taught mee, nor enclined mine eare to them that instructed me!
14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
I was almost brought into all euil in ye mids of the Congregation and assemblie.
15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
Drinke the water of thy cisterne, and of the riuers out of the middes of thine owne well.
16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Let thy fountaines flow foorth, and the riuers of waters in the streetes.
17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
But let them bee thine, euen thine onely, and not the strangers with thee.
18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
Let thy fountaine be blessed, and reioyce with the wife of thy youth.
19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
Let her be as the louing hinde and pleasant roe: let her brests satisfie thee at all times, and delite in her loue continually.
20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
For why shouldest thou delite, my sonne, in a strange woman, or embrace the bosome of a stranger?
21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
For the waies of man are before the eyes of the Lord, and he pondereth all his pathes.
22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
His owne iniquities shall take the wicked himselfe, and he shall be holden with the cordes of his owne sinne.
23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
Hee shall die for fault of instruction, and shall goe astray through his great follie.
