Sudcov 11
1 Jefte pak Galádský byl muž udatný a byl syn ženy nevěstky, z níž zplodil Galád řečeného Jefte.
Pea ko Sefita ko e tangata Kiliati, ko e tangata toʻa lahi, pea ko e tama ia ʻae fefine angahala: pea ko e foha ʻo Kiliati ʻa Sefita.
2 Ale i manželka Galádova naplodila mu synů, a když dorostli synové manželky té, vyhnali Jefte. Nebo řekli jemu: Nebudeš děditi v domě otce našeho, nebo jsi postranní ženy syn.
Pea naʻe fanauʻi ʻe he uaifi ʻo Kiliati ʻae ngaahi tama; pea naʻe tupu hake ʻae ngaahi tama ʻa hono uaifi, pea naʻa nau kapusi ʻa Sefita, ʻonau pehē kiate ia, “ʻE ʻikai te ke hoko koe ki ha meʻa ʻi he fale ʻo ʻetau tamai: he ko e tama koe ʻae fefine kehe.”
3 Protož utekl Jefte od tváři bratří svých, a bydlil v zemi Tob; a sběhli se k Jefte lidé povaleči, a vycházeli s ním.
Pea naʻe hola ai ʻa Sefita mei hono ngaahi kāinga, pea nofo ia ʻi he fonua ko Topi: pea naʻe kātoa kia Sefita ʻae kau tangata launoa, ʻonau ʻalu fano mo ia.
4 Stalo se pak po těch dnech, že bojovali Ammonitští proti Izraelským.
Pea fuoloaange mo ʻene hoko ʻo pehē, naʻe te u tau ʻae fānau ʻa ʻAmoni ki ʻIsileli.
5 A když počali bojovati Ammonitští proti nim, odešli starší Galádští, aby zase přivedli Jefte z země Tob.
Pea ʻi he te u tau ʻae fānau ʻa ʻAmoni ki ʻIsileli, pea pehē, naʻe ʻalu ʻae kau mātuʻa ʻo Kiliati ke ʻomi ʻa Sefita mei he fonua ko Topi:
6 I řekli k Jefte: Poď a buď vůdce náš, abychom bojovali proti Ammonitským.
Pea naʻa nau pehē kia Sefita, “Haʻu koe, ʻo hoko ko homau ʻeikitau, koeʻuhi ketau tauʻi ʻae fānau ʻa ʻAmoni.”
7 Odpověděl Jefte starším Galádským: Zdaliž jste vy mne neměli v nenávisti, a nevyhnali jste mne z domu otce mého? Pročež tedy nyní přišli jste ke mně, když ssouženi jste?
Pea naʻe pehē ʻe Sefita ki he kau mātuʻa ʻo Kiliati, “ʻIkai naʻa mou fehiʻa kiate au, pea kapusi au mei he fale ʻo ʻeku tamai? Pea ko e hā kuo mou haʻu ai kiate au ʻi hoʻomou tuʻutāmaki?”
8 I řekli starší Galádští k Jefte: Proto jsme se nyní navrátili k tobě, abys šel s námi a bojoval proti Ammonitským, a byl nám všechněm obyvatelům Galádským za vůdce.
Pea pehē ʻe he kau mātuʻa ʻo Kiliati kia Sefita, “Ko ia ʻoku mau toe kumi ni kiate koe, koeʻuhi ke tau ō, pea tauʻi ʻae fānau ʻa ʻAmoni, pea ke hoko ko homau ʻeiki ʻi he kakai kotoa pē ʻo Kiliati.”
9 Tedy odpověděl Jefte starším Galádským: Poněvadž mne zase uvodíte, abych bojoval proti Ammonitským, když by mi je dal Hospodin v moc, budu-li vám za vůdce?
Pea naʻe pehē ʻe Sefita ki he kau mātuʻa ʻo Kiliati, “Kapau ʻoku mou ʻave au ki hoku fonua ke u tauʻi ʻae fānau ʻa ʻAmoni, pea tukuange ʻakinautolu ʻe Sihova ʻi hoku ʻao, te u hoko moʻoni ai ko homou ʻeiki?”
10 I řekli starší Galádští k Jefte: Hospodin bude svědkem mezi námi, jestliže neučiníme vedlé slova tvého.
Pea pehē ʻe he kau mātuʻa ʻo Kiliati kia Sefita, “Ke ʻafio ʻe Sihova kiate kitaua, ʻo kapau ʻe ʻikai te mau fai ʻo hangē ko hoʻo lea.”
11 A tak šel Jefte s staršími Galádskými, a představil jej sobě lid za vůdci a kníže, a mluvil Jefte všecka slova svá před Hospodinem v Masfa.
Pea naʻe toki ʻalu ʻa Sefita mo e kau mātuʻa ʻo Kiliati, pea fakanofo ia ʻe he kakai ko e pule mo e ʻeikitau kiate kinautolu: pea naʻe fai ʻe Sefita ʻene ngaahi lea kotoa pē ʻi he ʻao ʻo Sihova ʻi Misipa.
12 Potom poslal Jefte posly k králi Ammonitskému s tímto poručením: Co máš ke mně, že jsi vytáhl na mne, abys bojoval proti zemi mé?
Pea naʻe fekau ʻe Sefita ʻae kau talafekau ki he tuʻi ʻoe fānau ʻa ʻAmoni, ʻo pehē, “Ko e hā haʻo kau kiate au koeʻuhi kuo ke haʻu ai ke tauʻi au ʻi hoku fonua?”
13 I odpověděl král Ammonitský poslům Jefte: Že vzal Izrael zemi mou, když vyšel z Egypta, od Arnon až k Jaboku a až k Jordánu; protož nyní vrať mi ji pokojně.
Pea naʻe lea ʻae tuʻi ʻoe fānau ʻa ʻAmoni ki he kau talafekau ʻa Sefita, ʻo pehē, “Ko e meʻa ʻi he faʻaoa ʻe ʻIsileli hoku fonua, ʻi heʻenau haʻu mei ʻIsipite, mei ʻAlanoni ʻo aʻu ki Sapoki, pea hoko ki Sioatani: ko ia ke ke toe tuku mai fiemālie pē ʻae ngaahi fonua ko ia.”
14 Opět pak poslal Jefte posly k králi Ammonitskému,
Pea naʻe toe fekau ʻe Sefita ʻae kau talafekau ki he tuʻi ʻoe fānau ʻa ʻAmoni:
15 A řekl jemu: Takto praví Jefte: Nevzalť Izrael země Moábské, ani země synů Ammonových.
Pea ne pehē kiate ia, ʻoku pehē ʻe Sefita, “Naʻe ʻikai faʻaoa ʻe ʻIsileli ʻae fonua ʻo Moape, pe ko e fonua ʻoe fānau ʻa ʻAmoni:
16 Ale když vyšli z Egypta, šel Izrael přes poušť až k moři Rudému, a přišel do Kádes.
Ka ʻi he ʻalu hake ʻa ʻIsileli mei ʻIsipite, pea fononga ʻo ʻasi ʻi he toafa mo e tahi Kulokula, pea hoko ki Ketesi;
17 Odkudž poslal Izrael posly k králi Edomskému, řka: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou. A nechtěl ho slyšeti král Edomský. Poslal také k králi Moábskému, a nechtěl povoliti. A tak zůstal Izrael v Kádes.
Naʻe fekau ai ʻe ʻIsileli ki he tuʻi ʻo ʻItomi, ʻo pehē, ʻOku ou kole kiate koe, tuku ke u ʻalu ʻi ho fonua: ka naʻe ʻikai tokanga ki ai ʻae tuʻi ʻo ʻItomi. Pea naʻe pehē pe ʻenau fekau ki he tuʻi ʻo Moape: ka naʻe ʻikai loto ia ki ai: pea naʻe nofo pe ʻa ʻIsileli ʻi Ketesi.
18 Potom když šel přes poušť, obcházel zemi Edomskou a zemi Moábskou, a přišed od východu slunce zemi Moábské, položil se před Arnon, a nevešli na pomezí Moábské; nebo Arnon jest meze Moábských.
Naʻa nau ʻalu ai pe ʻi he toafa, pea foliaki ʻae fonua ko ʻItomi, pea mo e fonua ʻo Moape, ʻonau hoko ʻo ofi ki he fonua ʻo Moape ʻi he potu hopoʻangalaʻā, pea ʻapitanga ʻi he potu ʻe taha ʻo ʻAlanoni, ka naʻe ʻikai hoko ki loto ʻi he veʻe fonua ʻo Moape: he ko e ngataʻanga ʻo Moape ʻa ʻAlanoni.
19 Protož poslal Izrael posly k Seonovi králi Amorejskému, to jest, k králi Ezebon, a řekl jemu Izrael: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou až k místu svému.
Pea naʻe fekau ʻe ʻIsileli ʻae kau talafekau kia Sihoni ko e tuʻi ʻoe kau ʻAmoli, ko e tuʻi ʻo Hesiponi: pea naʻe pehē ʻe ʻIsileli kiate ia, ʻOku mau kole kiate koe, ke ke tuku ke mau ʻalu atu ʻi ho fonua ki hoku potu.
20 Ale Seon nedověřoval Izraelovi, aby přejíti měl pomezí jeho. Protož shromáždil Seon všecken lid svůj, a položili se v Jasa, a bojoval proti Izraelovi.
Ka naʻe ʻikai tui ʻa Sihoni ke tuku ʻa ʻIsileli ke ʻalu ʻi hono fonua: ka naʻe tānaki ʻe Sihoni hono kakai kotoa pē ʻo ʻapitanga ʻi Sehasi, ke tauʻi ʻa ʻIsileli.
21 I dal Hospodin Bůh Izraelský Seona i všecken lid jeho v ruku Izraelských, a porazili je. I opanoval dědičně Izrael všecku zemi Amorejského, té země obyvatele.
Pea naʻe tukuange ʻe Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻa Sihoni mo hono kakai kotoa pē ki he nima ʻo ʻIsileli, pea naʻa nau taaʻi ʻakinautolu: pea naʻe maʻu ʻe ʻIsileli ʻae fonua kotoa pē ʻoe kau ʻAmoli, ko e kakai ʻoe fonua.
22 A tak opanovali všecko pomezí Amorejského od Arnon až k Jaboku a od pouště až k Jordánu.
Pea naʻa nau maʻu ʻae ngaahi fonua kotoa pē ʻoe kau ʻAmoli, mei ʻAlanoni ʻo aʻu atu ki Sapoki, pea mei he toafa ʻo hoko ki Sioatani.
23 Když tedy Hospodin Bůh Izraelský vyhladil Amorejského od tváři lidu svého Izraelského, proč ty chceš panovati nad ním?
Ko ia ko Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli kuo ne kapusi ʻae kakai ʻAmoni, mei he ʻao ʻo hono kakai ko ʻIsileli, pea ʻoku lelei ke ke maʻu ia ʻe koe?
24 Zdaliž tím, což tobě dal Chámos bůh tvůj k vládařství, vládnouti nemáš? Takž, kterékoli vyhladil Hospodin Bůh náš od tváři naší, jejich dědictvím my vládneme.
ʻIkai te ke maʻu ʻaia ʻoku foaki ʻe Kimosi ko ho ʻotua kiate koe? Ko ia ko kinautolu kotoa pē ʻe kapusi ʻe Sihova ko homau ʻOtua mei homau ʻao, ko kinautolu te mau maʻu.
25 K tomu pak, zdali jsi ty čím lepší Baláka syna Seforova, krále Moábského? Zdali se kdy vadil s Izraelem? Zdali kdy bojoval proti nim?
Pea ko eni, ʻoku ke lelei hake koe ʻia Pelaki ko e foha ʻo Sipoa ko e tuʻi ʻo Moape? Naʻe fekuki ia mo ʻIsileli pe ʻikai? Pe naʻa ne tauʻi ʻa ʻIsileli?
26 Ješto již bydlí Izrael v Ezebon a ve vsech jeho, i v Aroer, a ve vsech jeho, i ve všech městech, kteráž jsou při pomezí Arnon, za tři sta let. Proč jste jí neodjali v tak dlouhém času?
Naʻe nofo ʻa ʻIsileli ʻi Hesiponi mo hono ngaahi kolo, pea ʻi ʻAloeli mo hono ngaahi kolo, pea ʻi he ngaahi kolo ʻoku tuʻu ʻi hono ngaahi ngataʻanga ʻoe fonua ʻo ʻAlanoni, ʻi he taʻu ʻe tolungeau? Ko e hā naʻe ʻikai te mou toe maʻu ʻakinautolu ʻi he ngaahi kuonga ko ia?
27 Protož ne já provinil jsem proti tobě, ale ty mně zle činíš, bojuje proti mně. Nechť soudí Hospodin soudce dnes mezi syny Izraelskými a mezi syny Ammonovými.
Ko ia naʻe ʻikai te u fai angahala kiate koe, ka ʻoku ke fai kovi kiate au ʻi hoʻo fie tauʻi au: ko Sihova ko e fakamaau, ke fakamaau ʻe ia he ʻaho ni koeʻuhi ko e fānau ʻa ʻIsileli mo e fānau ʻa ʻAmoni.”
28 Král pak Ammonitský neuposlechl slov Jefte, kteráž vzkázal jemu.
Ka naʻe ʻikai tokanga ʻae tuʻi ʻoe fānau ʻa ʻAmoni ki he ngaahi lea ʻa Sefita, ʻaia naʻa ne fekau kiate ia.
29 V tom nadšen byl Jefte duchem Hospodinovým, i táhl skrze Galád a Manasse, prošel i Masfa v Galád, a z Masfy v Galád táhl proti Ammonitským.
Pea naʻe hoko ʻae Laumālie ʻo Sihova kia Sefita, pea naʻe ʻalu atu ia ʻi Kiliati, mo Manase, pea ʻalu atu ʻi Misipa ʻo Kiliati, pea ʻalu ʻi Misipa ʻo Kiliati ʻo hoko atu ki he fānau ʻa ʻAmoni.
30 (Učinil pak Jefte slib Hospodinu, a řekl: Jestliže jistotně dáš mi Ammonitské v ruku mou:
Pea naʻe lea ʻa Sefita ʻaki ʻae fuakava kia Sihova, ʻo ne pehē, “Kapau te ke tukuange moʻoni ʻae fānau ʻa ʻAmoni ki hoku nima,
31 I stane se, že což by koli vyšlo ze dveří domu mého mně vstříc, když se vrátím v pokoji od Ammonitských, bude Hospodinovo, abych to obětoval v obět zápalnou.)
pea ʻe pehē, ko ia ʻe hū kituʻa mei he matapā ʻo hoku fale ke fakafetaulaki kiate au ʻi heʻeku liu mai ʻi he fiemālie mei he fānau ʻa ʻAmoni, ʻe ʻa Sihova moʻoni ia, pea te u ʻatu ia ko e feilaulau tutu.”
32 Přitáhl tedy Jefte na Ammonitské, aby bojoval proti nim, a dal je Hospodin v ruku jeho.
Pea naʻe ʻalu ai ʻa Sefita ki he fānau ʻa ʻAmoni ke tauʻi ʻakinautolu: pea naʻe tukuange ʻakinautolu ʻe Sihova ki hono nima.
33 I pobil je od Aroer, až kudy se jde do Mennit, dvadceti měst, a až do Abel vinic porážkou velikou velmi; a sníženi jsou Ammonitští před syny Izraelskými.
Pea ne taaʻi ʻakinautolu mei ʻAloeli, ʻo hoko atu ki Minite, ko e kolo ʻe uofulu, ʻo aʻu atu ki he toafa ʻoe ngoue vaine, ʻi he tā lahi ʻaupito. Pea naʻe pehē hono fakavaivai ʻoe fānau ʻa ʻAmoni ʻi he ʻao ʻoe fānau ʻa ʻIsileli.
34 Když se pak navracoval Jefte do Masfa k domu svému, aj, dcera jeho vyšla jemu vstříc s bubny a s houfem plésajících; kterouž měl toliko jedinou, aniž měl kterého syna aneb jiné dcery.
Pea naʻe haʻu ʻa Sefita ki hono fale ʻi Misipi, pea vakai, naʻe haʻu kituʻa hono ʻofefine mo e ngaahi kihiʻi lali tatangi mo e meʻe ke fakafetaulaki kiate ia: pea ko hono ʻofefine pe taha ia; naʻe ʻikai hano foha pe ʻofefine ka ko ia pe.
35 Stalo se pak, že když uzřel ji, roztrhl roucha svá a řekl: Ach, dcero má, velices mne ponížila; nebo jsi z těch, jenž mne kormoutí, poněvadž jsem tak řekl Hospodinu, aniž budu moci odvolati toho.
Pea ʻi heʻene mamata kiate ia, naʻa ne haehae hono kofu, ʻo ne pehē, “ʻOiauē, hoku ʻofefine! Kuo ke fakavaivai ʻaupito au, ko e tokotaha koe ʻokinautolu ʻoku fakamamahi kiate au: he kuo faai hoku ngutu kia Sihova, pea ʻoku ʻikai te u faʻa foki kimui.”
36 Jemuž ona odpověděla: Můj otče, jestliže jsi tak řekl Hospodinu, učiň mi podlé toho, jakžs mluvil; kdyžť jen dal Hospodin pomstu nad nepřátely tvými, Ammonitskými.
Pea naʻe pehē ʻe ia kiate ia, “ʻA ʻeku tamai, kapau kuo ke lea ʻaki ho ngutu kia Sihova, ke ke fai kiate au ʻo hangē ko ia kuo haʻu mei ho ngutu; he kuo fai ʻe Sihova ʻae totongi maʻau ki ho ngaahi fili, ʻio, ʻae fānau ʻa ʻAmoni.”
37 Řekla také otci svému: Nechť toliko toto obdržím: Odpusť mne na dva měsíce, ať jdu a vejdu na hory a opláči panenství svého, já i družičky mé.
Pea pehē ʻe ia ki heʻene tamai, “Tuku ke fai ʻae meʻa ni koeʻuhi ko au: tuku au ʻi he māhina ʻe ua, ke u feʻaluʻaki ʻi he ngaahi moʻunga ʻo tēngihia hoku tāupoʻou, ʻeau mo hoku kau fefine.”
38 Kterýž řekl: Jdi. I propustil ji na dva měsíce. Odešla tedy ona i družičky její, a plakala panenství svého na horách.
Pea naʻe pehē ʻe ia, “ʻAlu.” Pea naʻa ne fekau ia ke ʻalu ʻi he māhina ʻe ua: pea ʻalu ia mo hono kau fefine, ʻo tēngihia hono tāupoʻou ʻi he ngaahi moʻunga.
39 A při dokonání dvou měsíců navrátila se k otci svému, a vykonal při ní slib svůj, kterýž byl učinil. Ona pak nepoznala muže. I byl ten obyčej v Izraeli,
Pea ʻi he ngataʻanga ʻoe māhina ʻe ua, naʻe pehē, naʻe liu mai ia ki heʻene tamai, pea naʻa ne fai kiate ia ʻo fakatatau ki heʻene fuakava naʻa ne fai: pea naʻe ʻikai te ne ʻilo ha tangata.
40 Že každého roku scházívaly se dcery Izraelské, aby plakaly nad dcerou Jefte Galádského za čtyři dni v roce.
Pea naʻe fai maʻu ʻae anga ko ia ʻi ʻIsileli, ʻi he ʻalu ʻae ngaahi ʻofefine ʻi ʻIsileli ʻi he ʻaho ʻe fā ʻi he taʻu kotoa pē tukufakaholo ke tēngihia ʻae ʻofefine ʻo Sefita ko e tangata Kiliati.
