< Józua 1 >

1 Stalo se pak po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, že mluvil Hospodin k Jozue, synu Nun, služebníku Mojžíšovu, řka:
Pea hili ʻae pekia ʻa Mōsese ko e tamaioʻeiki ʻa Sihova, naʻe hoko ʻo pehē, naʻe folofola ʻa Sihova kia Siosiua ko e foha ʻo Nuni, ko e tauhi ʻo Mōsese, ʻo pehē,
2 Mojžíš, služebník můj, umřel; protož nyní vstaň, přejdi Jordán tento, ty i všecken lid tento, a jdi do země, kterouž já dávám synům Izraelským.
“Kuo pekia ʻa ʻeku tamaioʻeiki ko Mōsese; pea ko eni, ke ke tuʻu hake, mo ʻalu ki he kauvai ʻe taha ʻo Sioatani, ʻa koe mo e kakai ni kotoa pē, ki he fonua ʻaia ʻoku ou foaki kiate kinautolu, ʻio, ki he fānau ʻa ʻIsileli.
3 Každé místo, po kterémž šlapati budete nohama svýma, dal jsem vám, jakož jsem mluvil k Mojžíšovi.
Ko e potu kotoa pē ʻe tuʻu ki ai homou ʻaofivaʻe, ko ia kuo u foaki kiate kimoutolu, ʻo hangē ko ʻeku tala kia Mōsese.
4 Od pouště a Libánu toho až k řece veliké, řece Eufrates, všecka země Hetejská až do moře velikého na západ slunce bude pomezí vaše.
Mei he toafa mo Lepanoni ni, ʻio, ʻo aʻu atu ki he vaitafe lahi, ko e vaitafe ko ʻIufaletesi, ʻae fonua kotoa pē ʻoe kakai Heti, ʻo aʻu atu ki he tahi lahi ʻo hangē atu ki he toʻanga laʻā, ko hoʻomou potu ia.
5 Neostojí žádný před tebou po všecky dny života tvého; jakož jsem byl s Mojžíšem, tak budu s tebou; nenechám tebe samého, aniž tě opustím.
‌ʻE ʻikai ha tangata te ne faʻa tuʻu ʻi ho ʻao, ʻi he ngaahi ʻaho kotoa pē ʻo hoʻo moʻui: ʻo hangē ko ʻeku ʻia Mōsese, ʻe pehē pe ʻeku ʻiate koe: ʻe ʻikai te u fakatukutukuʻi koe, pe siʻaki koe.
6 Posilniž se a zmužile se měj, nebo ty uvedeš v dědictví lidu tomuto zemi, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že ji dám jim.
Ke ke mālohi mo ke lototoʻa; koeʻuhi te ke tufa ki he kakai ni ʻae fonua, ʻaia naʻaku fuakava ai ki heʻenau ngaahi tamai ke foaki kiate kinautolu ko honau tofiʻa.
7 Toliko posilň se a udatně sobě počínej, abys ostříhal a činil všecko podlé zákona, kterýž přikázal tobě Mojžíš, služebník můj; neuchyluj se od něho na pravo ani na levo, abys byl opatrný ve všem, k čemuž se obrátíš.
Kae kehe ke mālohi pe ʻa koe mo ke lototoʻa ʻaupito, koeʻuhi ke ke tokanga ʻo fai ʻo fakatatau ki he fono kotoa pē, ʻaia naʻe fekau kiate koe ʻe heʻeku tamaioʻeiki ko Mōsese: ʻoua naʻa ke tafoki mei ai ki he nima toʻomataʻu pē ki he toʻohema, koeʻuhi ke ke monūʻia koe ʻi he potu kotoa pē ʻoku ke ʻalu ki ai.
8 Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal a činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš.
Ko e tohi ni ʻoe fono ke ʻoua naʻa mahuʻi ia mei ho ngutu: ka ke fakalaulauloto ki ai ʻi he ʻaho mo e pō, koeʻuhi ke ke tokanga ʻo fai ʻo fakatatau ki he meʻa kotoa pē kuo tohi ʻi ai: he ko ia te ke ngaohi ke monūʻia ai ho hala, pea ke toki fai fakapotopoto ai.
9 Zdaliž jsem nepřikázal tobě, řka: Posilni se a zmužile se měj, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Bůh tvůj, kamž se koli obrátíš.
‌ʻIkai ko au kuo u fekauʻi koe? Ke ke mālohi koe pea ke lototoʻa; ʻoua naʻa ke manavahē, pea ʻoua naʻa ke puputuʻu: he ko Sihova ko ho ʻOtua ʻoku ʻiate koe ia ʻi he potu kotoa pē ʻoku ke ʻalu ki ai.”
10 Tedy přikázal Jozue správcům lidu, řka:
Pea naʻe fekau ai ʻe Siosiua, ki he kau matāpule ʻoe kakai, ʻo pehē,
11 Projděte skrze tábor a přikažte lidu, řkouce: Nachystejte sobě potravy, nebo po třech dnech půjdete přes Jordán tento, abyste vejdouce, opanovali zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dává vám k dědičnému vládařství.
“Mou ʻalu ʻi he vahaʻa ʻoe kautau, pea fekau ki he kakai, ʻo pehē, Teuteu hoʻomou meʻakai; koeʻuhi ʻi he teʻeki ngata ʻae ʻaho ʻe tolu, te mou hoko atu ki he kauvai ʻe taha ʻoe Sioatani ni, ke mou hoko ke maʻu ʻae fonua, ʻaia ʻoku foaki kiate kimoutolu ʻe Sihova ko homou ʻOtua ke mou maʻu ia.”
12 Rubenovu pak pokolení a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova mluvil Jozue, řka:
Pea naʻe lea ʻa Siosiua ki he faʻahinga ʻo Lupeni, mo e faʻahinga ʻo Kata, mo hono vaeua ʻoe faʻahinga ʻo Manase, ʻo pehē,
13 Pomněte na to, co vám přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, když řekl: Hospodin Bůh váš způsobil vám odpočinutí, že vám dal zemi tuto.
“Mou manatu ki he lea ʻaia naʻe fekau ʻe Mōsese ko e tamaioʻeiki ʻa Sihova kiate kimoutolu, ʻo pehē, Kuo foaki ʻe Sihova ko homou ʻOtua ʻae mālōlōʻanga kiate kimoutolu, pea kuo ne foaki kiate kimoutolu ʻae fonua ni.
14 Ženy vaše, dítky vaše i dobytek váš nechť zůstanou v zemi, kterouž dal vám Mojžíš s této strany Jordánu, vy pak jděte vojensky zpořádaní před bratřími svými, kteříkoli jste muži silní, a pomáhejte jim,
‌ʻE nofo homou ngaahi uaifi, mo hoʻomou fānau siʻi, mo hoʻomou fanga manu, ʻi he fonua ʻaia naʻe foaki ʻe Mōsese kiate kimoutolu ʻi he kauvai ni ʻo Sioatani; ka ʻe ʻalu muʻomuʻa ʻakimoutolu mo e mahafutau ʻi he ʻao ʻo homou ngaahi kāinga, ʻae kau tangata mālohi mo toʻa kotoa pē, ʻo tokoni ʻakinautolu;
15 Dokudž nedá odpočinutí Hospodin bratřím vašim jako i vám, a neobdrží dědičně také i oni země, kterouž Hospodin Bůh váš dává jim. Potom navrátíte se do země dědictví svého, kterouž dal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, s této strany Jordánu, k východu slunce, a dědičně vlásti jí budete.
Kaeʻoua ke foaki ʻe Sihova ʻae mālōlōʻanga ki homou ngaahi kāinga ʻo hangē ko kimoutolu, pea ke maʻu ʻekinautolu foki ʻae fonua ʻaia ʻoku foaki ʻe Sihova ko homou ʻOtua kiate kinautolu: pea hili ia te mou toe haʻu ki he fonua ko homou tofiʻa, ʻo maʻu ia ʻo fiemālie ʻi ai, ʻaia naʻe foaki kiate kimoutolu ʻe Mōsese ko e tamaioʻeiki ʻa Sihova ʻi he kauvai ni ʻo Sioatani ʻo hanga atu ki he hopoʻangalaʻā.”
16 I odpověděli k Jozue, řkouce: Všecko, což jsi nám rozkázal, učiníme, a kamžkoli pošleš nás, půjdeme.
Pea naʻa nau talaange kia Siosiua, ʻo pehē, “Ko ia fulipē ʻoku ke fekau kiate kimautolu te mau fai ia, pea ko e potu kotoa pē ʻoku ke fekauʻi ʻakimautolu ki ai, te mau ʻalu.
17 Rovně jakž jsme poslouchali Mojžíše, tak poslouchati budeme tebe; jediné nechť jest Hospodin Bůh tvůj s tebou, jako byl s Mojžíšem.
Hangē ko ʻemau tokanga kia Mōsese ʻi he ngaahi meʻa kotoa pē, ʻe pehē pe ʻemau tokanga kiate koe: kae kehe ke ʻiate koe ʻa Sihova ko ho ʻOtua, ʻo hangē ko ʻene ʻia Mōsese.
18 Kdo by koli odporný byl rozkázaní tvému, a neposlouchal by řečí tvých ve všech věcech, kteréž bys přikázal jemu, umřeť; toliko posilň se a zmužile se měj.
‌ʻIlonga ha tokotaha ʻoku angatuʻu ki hoʻo fekau, pea ʻoku ʻikai tokanga ia ki hoʻo ngaahi lea ʻi he ngaahi meʻa kotoa pē ʻoku ke fekau kiate ia, ʻe tāmateʻi ia ka ke mālohi koe mo ke lototoʻa.”

< Józua 1 >