Psalmi 83

1 Bože! nemoj zamuknuti, nemoj šutjeti, niti poèivaj, Bože!

Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

2 Jer evo neprijatelji tvoji uzavreše, i koji te nenavide, podigoše glavu.

Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

3 Po narod tvoj zlo naumiše, i dogovaraju se na izbrane tvoje.

Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

4 Rekoše: hodite da ih istrijebimo izmeðu naroda da se više ne spominje ime Izrailjevo.

Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

5 Složno pristaše i suprot tebi vjeru uhvatiše:

Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

6 Naselja Edomova i Ismailovci, Moav i Agareni,

Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

7 Geval i Amon i Amalik, Filisteji s Tircima;

Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

8 I Asur udruži se s njima; postadoše mišica sinovima Lotovijem.

Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)

9 Uèini im onako kao Madijamu, kao Sisari, kao Javinu na potoku Kisonu,

Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

10 Koji su istrijebljeni u Aendoru, nagnojiše sobom zemlju.

Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

11 Uradi s njima, s knezovima njihovijem, kao s Orivom i Zivom, i sa svima glavarima njihovijem kao sa Zevejem i Salmanom.

Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

12 Jer govore: osvojimo naselja Božija.

Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

13 Bože moj! zapovjedi neka budu kao prah, kao pijesak pred vjetrom.

Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

14 Kao što oganj sažiže šumu, i kao plamen što zapaljuje gore,

Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

15 Tako ih pognaj burom svojom i vihorom svojim smeti ih.

Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

16 Pokrij lice njihovo sramotom, da bi tražili ime tvoje, Gospode!

Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

17 Neka se stide i srame dovijeka, neka se smetu i izginu!

Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

18 I neka znadu da si ti, kojemu je ime Gospod, jedini najviši nad svom zemljom.

A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.