Psalmi 51

1 Smiluj se na me, Bože, po milosti svojoj, i po velikoj dobroti svojoj oèisti bezakonje moje.

Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.

2 Operi me dobro od bezakonja mojega, i od grijeha mojega oèisti me.

Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

3 Jer ja znam prijestupe svoje, i grijeh je moj jednako preda mnom.

Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.

4 Samome tebi zgriješih, i na tvoje oèi zlo uèinih, a ti si pravedan u rijeèima svojim i èist u sudu svojem.

Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.

5 Gle, u bezakonju rodih se, i u grijehu zatrudnje mati moja mnom.

Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.

6 Gle, istinu ljubiš u srcu, i iznutra javljaš mi mudrost.

Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.

7 Pokropi me isopom, i oèistiæu se; umij me, i biæu bjelji od snijega.

Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.

8 Daj mi da slušam radost i veselje, da se prenu kosti koje si potro.

Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

9 Odvrati lice svoje od grijeha mojih, i sva bezakonja moja oèisti.

Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.

10 Uèini mi, Bože, èisto srce, i duh prav ponovi u meni.

Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.

11 Nemoj me odvrgnuti od lica svojega, i svetoga duha svojega nemoj uzeti od mene.

Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.

12 Vrati mi radost spasenja svojega, i duh vladalaèki neka me potkrijepi.

Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

13 Nauèiæu bezakonike putovima tvojim, i grješnici k tebi æe se obratiti.

I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.

14 Izbavi me od krvi, Bože, Bože, spasitelju moj, i jezik æe moj glasiti pravdu tvoju.

Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.

15 Gospode! otvori usta moja, i ona æe kazati hvalu tvoju.

Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.

16 Jer žrtve neæeš: ja bih je prinio; za žrtve paljenice ne mariš.

Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

17 Žrtva je Bogu duh skrušen, srca skrušena i poništena ne odbacuješ, Bože.

Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.

18 Po dobroti svojoj, Gospode, èini dobro Sionu, podigni zidove Jerusalimske.

Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.

19 Onda æe ti biti mile žrtve pravde, prinosi i žrtve paljenice; onda æe metati na žrtvenik tvoj teoce.

A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.