Psalmi 18
1 Ljubiæu te, Gospode, krjeposti moja,
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
2 Gospode, grade moj, zaklone moj, koji se oboriti ne može, izbavitelju moj, Bože moj, kamena goro, na kojoj se ne bojim zla, štite moj, rože spasenja mojega, utoèište moje!
Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
3 Prizivljem Gospoda, kojemu se klanjati valja, i opraštam se neprijatelja svojih.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
4 Obuzeše me smrtne bolesti, i potoci nevaljalijeh ljudi uplašiše me.
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
6 U svojoj tjeskobi prizvah Gospoda, i k Bogu svojemu povikah; on èu iz dvora svojega glas moj, i vika moja doðe mu do ušiju.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
7 Zatrese se i pokoleba se zemlja, zadrmaše se i pomjeriše iz temelja gore, jer se on razljuti.
Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8 Podiže se dim od gnjeva njegova, iz usta njegovijeh oganj, koji proždire, i živo ugljevlje otskakaše od njega.
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
9 Savi nebesa i siðe. Mrak bješe pod nogama njegovijem.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10 Sjede na heruvima i podiže se, i poletje na krilima vjetrnijem.
A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
11 Od mraka naèini sebi krov, sjenicu oko sebe, od mraènijeh voda, oblaka vazdušnijeh.
Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
12 Od sijevanja pred njim kroz oblake njegove udari grad i živo ugljevlje.
Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
13 Zagrmje na nebesima Gospod, i višnji pusti glas svoj, grad i živo ugljevlje.
I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
14 Pusti strijele svoje, i razmetnu ih; silu munja, i rasu ih.
Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
15 I pokazaše se izvori vodeni, i otkriše se temelji vasionoj od prijetnje tvoje, Gospode, od dihanja duha gnjeva tvojega.
I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
16 Tada pruži s visine ruku, uhvati me, izvuèe me iz vode velike.
Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
17 Izbavi me od neprijatelja mojega silnoga i od mojih nenavidnika, kad bijahu jaèi od mene.
Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18 Ustaše na me u dan nevolje moje, ali mi Gospod bi potpora.
Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19 Izvede me na prostrano mjesto, i izbavi me, jer sam mu mio.
Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
20 Dade mi Gospod po pravdi mojoj, i za èistotu ruku mojih dariva me.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
21 Jer se držah putova Gospodnjih, i ne odmetnuh se Boga svojega,
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22 Nego su svi zakoni njegovi preda mnom, i zapovijesti njegovijeh ne uklanjam od sebe.
Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
23 Bih mu vjeran, i èuvah se od bezakonja svojega.
Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
24 Dade mi Gospod po pravdi mojoj, po èistoti ruku mojih pred oèima njegovima.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
25 Sa svetima postupaš sveto, s èovjekom vjernim vjerno,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
26 S èistim èisto, a s nevaljalim nasuprot njemu.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27 Jer ti pomažeš ljudima nevoljnim, a oèi ponosite ponižavaš.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
28 Ti raspaljuješ vidjelo moje; Gospod moj prosvjetljuje tamu moju.
Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
29 S tobom razbijam vojsku, i s Bogom svojim skaèem preko zida.
Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
30 Put je Božji vjeran, rijeè Gospodnja èista. On je štit svjema koji se u nj uzdaju.
Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
31 Jer ko je Bog osim Gospoda, i ko je obrana osim Boga našega?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
32 Ovaj Bog opasuje me snagom, i èini mi vjeran put.
Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
33 Daje mi noge kao u jelena, i na visine stavlja me.
Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
34 Uèi ruke moje boju, i mišice moje èini da su luk od mjedi.
Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
35 Ti mi daješ štit spasenja svojega; desnica tvoja drži me, i milost tvoja èini me velika.
Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
36 Ti širiš korak moj, te se ne spotièu noge moje.
Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
37 Tjeram neprijatelje svoje i stižem ih, i ne vraæam se dok ih ne istrijebim.
Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
38 Obaram ih, i ne mogu ustati, padaju pod noge moje.
Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
39 Jer me ti opasuješ snagom za boj, i koji ustanu na me, obaraš ih preda mnom.
Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
40 Neprijatelja mojih pleæi ti mi obraæaš, i potirem nenavidnike svoje.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
41 Oni vièu, ali nema pomagaèa, ka Gospodu, ali ih on ne sluša.
Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42 Rasipam ih kao prah po vjetru, kao blato po ulicama gazim ih.
I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
43 Ti me izbavljaš od bune narodne, postavljaš me da sam glava tuðim plemenima; narod kojega ne poznavah, služi mi.
Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
44 Po samome èuvenju slušaju me, tuðini pokorni su mi.
Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45 Tuðini blijede, dršæu u gradovima svojim.
Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
46 Živ je Gospod, i da je blagosloven braniè moj! Da se uzvisi Bog spasenja mojega,
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
47 Bog, koji mi daje osvetu, i pokorava mi narode,
Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
48 Koji me izbavlja od neprijatelja, podiže me nad one koji ustaju na me i od èovjeka žestoka izbavlja me!
Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
49 Toga radi hvalim te, Gospode, pred narodima, i pojem imenu tvojemu,
A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
50 Koji slavno izbavljaš cara svojega, i èiniš milost pomazaniku svojemu Davidu i natražju njegovu dovijeka.
Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
