< 1 Corinthians 13 >

1 If I speak with the languages of men and of angels, but don’t have love, I have become sounding brass or a clanging cymbal.
Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.
2 If I have the gift of prophecy, and know all mysteries and all knowledge, and if I have all faith, so as to remove mountains, but don’t have love, I am nothing.
A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.
3 If I give away all my goods to feed the poor, and if I give my body to be burned, but don’t have love, it profits me nothing.
A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.
4 Love is patient and is kind. Love doesn’t envy. Love doesn’t brag, is not proud,
Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.
5 doesn’t behave itself inappropriately, doesn’t seek its own way, is not provoked, takes no account of evil;
V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
6 doesn’t rejoice in unrighteousness, but rejoices with the truth;
Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.
7 bears all things, believes all things, hopes all things, and endures all things.
Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.
8 Love never fails. But where there are prophecies, they will be done away with. Where there are various languages, they will cease. Where there is knowledge, it will be done away with.
Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.
9 For we know in part and we prophesy in part;
Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.
10 but when that which is complete has come, then that which is partial will be done away with.
Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.
11 When I was a child, I spoke as a child, I felt as a child, I thought as a child. Now that I have become a man, I have put away childish things.
Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.
12 For now we see in a mirror, dimly, but then face to face. Now I know in part, but then I will know fully, even as I was also fully known.
Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.
13 But now faith, hope, and love remain—these three. The greatest of these is love.
Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.

< 1 Corinthians 13 >