Skutky Apoštolů 2
1 Padesát dní po Velikonocích začaly Letnice, svátek vděčnosti za úrodu. Kristovi následovníci se opět shromáždili.
Ndaa no atahori Yahudi ra fai malole na, fo ara roꞌe oi ‘Fai Pentakosta’, basa atahori mana tungga Lamatuaꞌ Yesus ra raꞌabꞌue sia ume esa. Aibꞌoiꞌ ma, ara rena liiꞌ mia lalai a onaꞌ sanggu-anin. Liiꞌ naa monae na seli, losa atahori mana sia naa ra nda hambu rena esa no esa sa.
2 Náhle se ozval zvláštní zvuk, jako by celým domem zavanul silný vítr.
3 Tu se jim objevil plápolající oheň, který se rozdělil a hořel nad každým z nich.
Ma ara rita onaꞌ ai mbilaꞌ mana banggi-bꞌanggiꞌ neu se sia esa-esaꞌ ata.
4 A všichni byli naplněni Duchem svatým. Projevilo se to tím, že získali schopnost mluvit cizími jazyky, které předtím neovládali.
Boe ma Lamatulain Dula-dale Na dai basa se. De ara ola-olaꞌ rendiꞌ atahori feaꞌ dedꞌea nara, tungga Dula-daleꞌ a fee se olaꞌ.
5 V Jeruzalémě byli na svátky zbožní židé, kteří jinak žili mimo Palestinu v různých zemích a s různými národy.
Leleꞌ naa, atahori Yahudi hetar mia nusaꞌ mataꞌ-mataꞌ sia raefafoꞌ a, rema raꞌabꞌue sia Yerusalem huu rala nara, hii-nau tungga Lamatulain.
6 Ten zvláštní zvuk přilákal zástup těchto poutníků a oni teď naslouchali učedníkům. Přitom každý slyšel, že učedníci mluví jeho rodným jazykem.
Ara rena liiꞌ naa boe ma rakarumbu risiꞌ mamanaꞌ naa. Esa-esaꞌ rena dedꞌea nara mia Lamatuaꞌ Yesus atahori Nara bafa nara, de ara titindindi.
7 To je velice překvapilo a vzrušeně o tom hovořili: „Vždyť je známe, to jsou přece samí prostí Galilejci!
Basa se mbo-mboꞌ a, ma rae, “Atahori mana olaꞌ ia ra, basa se atahori Galilea ra, to?
8 A každý z nás je slyší ve svém rodném jazyce! Mluví o tom, že Bůh udělal něco velikého.“
Te taoꞌ bee de hita rena ara olaꞌ rendiꞌ hita esa-esaꞌ dedꞌea nara?
9 Mezi posluchači byli Partové, Médové, Elamité, Mezopotámci, Judejci, lidé z Kapadokie, od Černého moře a z Malé Asie,
Hita ia ra, mia nusaꞌ hetar. Mia nusaꞌ Partia, Media, Elam, Mesopotamia, Yudea, Kapadokia, Pontus, Asia,
10 z Frýgie, Pamfýlie, z Egypta, Libye, z Říma, Kréty i Arábie,
Frigia, Pamfilia, Masir, ma Libia deka no kota Kirene; ma ruma mia kota Roma;
11 rození židé i na židovskou víru obrácení pohané.
ruma fai mia pulu Kreta, ma rae Arab. Ruma atahori Yahudi, ma ruma atahori mia nusa-nusa feaꞌ mana masoꞌ agama Yahudi ena. Te ata rena atahori ia ra olaꞌ rendiꞌ hita dedꞌea tara. Ara olaꞌ manaseliꞌ fo Lamatualain tao helaꞌ ra. We! Hita titindindi ma!”
12 Ptali se mezi sebou: „Co se to děje?“
Basa se mbo-mboꞌ a, de esa natane mbali esa oi, “Taꞌo bee de dadꞌi onaꞌ naa, e? Ia, sosoa na saa, e?”
13 Ale někteří se tomu smáli a říkali: „Vždyť jsou opilí!“
Te hambu atahori feaꞌ ra raꞌaeꞌei se rae, “Woi! Afiꞌ fadꞌuli se! Te naa ra, mana mafuꞌ seli ena!”
14 Tu vystoupilo dvanáct apoštolů do popředí a Petr promluvil k zástupu: „Židé a vy všichni, kteří jste právě v Jeruzalémě! Vysvětlím vám, co se zde děje, ale prosím vás o pozornost.
Sia naa hambu Petrus no Lamatuaꞌ Yesus dedenu ka sanahulu esa nara. Petrus mata neu de olaꞌ neu atahori naeꞌ mana maꞌabꞌueꞌ sia naa. Olaꞌ nahereꞌ nae, “Ama-ina, toronoo nggare! Hei atahori Yahudi, ma hei atahori mana ima leo sia kota Yerusalem! Pasa ndiki mara malolole fo rena au oꞌolangga ia, te hambu saa mana seliꞌ au ae ufadꞌe nggi.
15 Určitě nejsme opilí, jak se nám někteří posmívají. Vždyť je teprve devět hodin, doba ranních modliteb.
Afiꞌ mae atahori ia ra mafu. Nda taꞌo naa sa! Misinedꞌa, nda hambu atahori rinu mafu fefetu anaꞌ sa. Oras ia feꞌe liiꞌ sio!
16 Tady se však plní, co předpověděl prorok Jóel:
Hei rena atahori ia ra ola-olaꞌ rendi hei dedꞌea mara. Matetu na, taꞌo ia: maꞌahulu na, Lamatulain nafadꞌe basa memaꞌ dalaꞌ ia, pake mana ola-ola Na Yoel, oi:
17 ‚Bůh říká: V posledních dnech sešlu svého Ducha na lidi, vaši synové a dcery budou prorokovat, mladí budou mít vidění a staří významné sny.
‘Lamatualain nae, “Mia fai mateꞌen, Au fee Dula-dale Ngga neu basa atahori. Hei ana touꞌ ma ana feto mara, Au pake dadꞌi mana ola-ola nggara. Hei ana soru mara, hambu rita saa fo Au ae utudꞌu neu se. Hei atahori lasi mara, ralamein saa fo Au ae fee se rita.
18 Moji služebníci a služebnice dostanou mého Ducha a stanou se proroky.
Nandaa no fai mateꞌen, Au fee Dula-dale Ngga neu Au atahori nggara. Au fee neu touꞌ, ma Au fee neu inaꞌ ra boe. Dei fo ara olaꞌ sa fo Au ufadꞌe neu se.
19 Na obloze i na zemi se objeví zvláštní úkazy, krev, oheň a sloupy dýmu,
Mateꞌen te, Lamatuaꞌ fai Na losa. Te aleꞌ ia faiꞌ naa nda feꞌe nema sa, de Au tao uꞌuhuluꞌ manadadꞌiꞌ ra sia lalai ata. Relo a dadꞌi maꞌahatuꞌ; ma fulan dadꞌi mbilas onaꞌ raaꞌ e. Au o tao saa-saa manaseliꞌ sia raefafoꞌ mbena na boe. Onaꞌ a raaꞌ, ai, no masuꞌ bubꞌue-bubꞌueꞌ hene ata reu. Losa Lamatuaꞌ fai mana seliꞌ Na naa ra, naa seka ra mana rameli roꞌe tulun Lamatulain, naa sira mana hambu masodꞌaꞌ.’” Yoel nafadꞌe basa naa ena, eniꞌ a maꞌahulu na.
20 slunce se zatmí a měsíc zrudne. To bude znamením, že Pán přichází soudit všechny lidi.
21 Jenom ten, kdo ho uznává svým Pánem, bude zachráněn.‘
22 Izraelci, poslyšte! Žil tady mezi vámi Ježíš z Nazaretu, muž, kterému dal Bůh moc činit zázraky a znamení; mnozí z vás by to mohli dosvědčit. A tohoto muže jste se vy zmocnili a zabili jste ho na kříži rukama pohanů. Tím jste vlastně jen splnili Boží úmysl.
Dadꞌi toronoo atahori Israꞌel re! Pasa ndiki mara rena au oꞌola ngga. Lamatulain dudꞌu basa Yesus, atahori Nasaret naa. Hei mihine mae naa tebꞌe, huu mita basa Lamatualain pake Yesus tao mana dadꞌi ma mana seliꞌ ra. Hei o mihine basa ia ra, huu Yesus tao mana dadꞌi naa ra sia hei taladꞌa ma.
Te hei misa E. Hei kokoe atahori deꞌulakaꞌ ra fo mbaku risa E sia hau ngganggeꞌ ata. Tehuu, Lamatulain bubꞌuluꞌ basa naa mia dalahulu na neu, fo memaꞌ naa ndaa no dudꞌuꞌa Na.
24 Bůh však vyrval Ježíše z moci smrti, která ho nemohla udržet, a vzkřísil ho z mrtvých.
Memaꞌ hei tao doidꞌoso Yesus losa Ana mate. Te Lamatulain nda nau E mate nakandoo sa. De Ana lea nala E mia mamate Na, de fee Ne nasodꞌa baliꞌ.
25 To o něm zpívá David v žalmu: ‚Pána mám neustále před očima, stojí při mně, a tak nezakolísám.
Dalahulu na Mane Daud suraꞌ soal Yesus taꞌo ia: ‘Au bubꞌuluꞌ ae Lamatuaꞌ no au. Nda hambu saa saꞌ boe tao natudꞌaꞌ au, huu Lamatuaꞌ sia au bobꞌoa ngga.
26 Proto se mé srdce raduje, moje ústa zpívají, vždyť i pro mé mrtvé tělo zůstává naděje.
De au rala ngga namahoꞌo. Au koa-kio E ukundoo, ma umuhena E.
Ana nda hela au ao samana ngga sia atahori mates ra mamana na sa. Ana nda hela Atahori Meumare Na ao sisi na maꞌafo sia rates rala sa. (Hadēs g86)
28 Povedeš mne cestou života a dáš mi, abych se radoval u tebe.‘
Ana natudꞌu dala masodꞌa ndos neu au. Naa de, rala ngga namahoꞌo seli, huu Lamatualain no au.’ Mane Daud suraꞌ basa naa ena, eniꞌ a maꞌahulu na.
29 Je nám všem jasné, že dávný král David zemřel, byl pochován a jeho hrob je tady až dodnes.
Dadꞌi toronoo nggare! Fee isin au dei, fo olaꞌ relo-relo o nggi, soꞌal hita baꞌi Daud na. Baꞌi Daud olaꞌ taꞌo naa, te ana nda natudꞌu ao na sa. Hita bubꞌuluꞌ naa, huu ana mate, ma raꞌoi hendi ena. Rate na feꞌe sia hita taladꞌa na, losa faiꞌ ia.
30 Nemluvil tedy o sobě, ale prorokoval to o Mesiáši, který podle Božího slibu měl být Davidovým potomkem.
Mane Daud ia, dadꞌi Lamatualain mana ola-ola Na. Ana bubꞌuluꞌ Lamatualain helu basa pake susumbaꞌ oi, dei fo Daud tititi-nonosi na esa toꞌu parendaꞌ. Lamatualain dudꞌu Atahori naa eniꞌ a dalahulu na.
31 A tak když říkal, že nezůstane mezi mrtvými a jeho tělo nepodlehne zkáze, viděl vlastně dopředu Kristovo vzkříšení z mrtvých. (Hadēs g86)
Leleꞌ naa, Daud mete dodꞌooꞌ neu ena. Nafadꞌe naꞌahuluꞌ soꞌal Atahori fo Lamatualain dudꞌu basaꞌ a. Dei fo Atahori naa mate, ma nasodꞌa baliꞌ. Daud o nafadꞌe nae Atahori naa nda leo nakandoo sia atahori mates ra mamanan sa, ma ao sisin o nda maꞌafo sa boe. (Hadēs g86)
32 Ano, právě Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.
Atahori fo Daud ola-olaꞌ a, naeni Yesus! Lamatualain tao nasodꞌa baliꞌ E mia mamate na. Ma basa hai o mita Ana nasodꞌa baliꞌ ena.
33 Nyní je na nebesích po Boží pravici a má právo dávat svatého Ducha. Všechno to zvláštní, co vidíte a slyšíte, pochází od něho.
Oras ia, Lamatualain soꞌu Yesus fo toꞌu panggat monaeꞌ. Ana endoꞌ sia Lamatualain bobꞌoa ona Na, sia mamanaꞌ fo Lamatualain sadꞌia helaꞌ a. Ama na o fee Ne Dula-dale Meumareꞌ, tungga hehelu Na mia dalahulu na neu. Ana o helu fee Dula-dale Meumare Na, neu hita boe. Dadꞌi saa fo hei rena no mita oras ia, naa, Lamatualain fee Dula-Dale Meumare Na.
34 A zase David nemluvil o sobě, když napsal: ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, až ti všechny nepřátele položím k nohám.‘
Daud nda hene sorga neu sa, te nafadꞌe oi, ‘Lamatualain olaꞌ no au malangga ngga oi, “Endoꞌ sia Au bobꞌoa ona ngga sia mamanaꞌ fo Au sadꞌia helaꞌ a,
losa au tao musu mara taꞌalok neu nggo.’”
36 Ať tedy ví každý Izraelec: Toho Ježíše, kterého jste ukřižovali, toho poslal Bůh jako Pána a Mesiáše!“
Naa de basa atahori Israꞌel ra musi rahine tebꞌe-tebꞌeꞌ soꞌal Yesus fo hei mbaku misa mia hau ngganggeꞌ a. Eni ia, Kristus fo Lamatualain dudꞌu eniꞌ a maꞌahulu na. Eni o dadꞌi hita malangga na!”
37 Petrova slova zasáhla mnoho posluchačů a ti se začali ptát apoštolů: „Bratři, co máme dělat?“
Rena taꞌo naa ma, atahori ra fale rala nara reuꞌ ena. De ara ratane Petrus no dedenu feaꞌ nara oi, “Aꞌa nggare! Hai musi tao saa fai?”
38 „Litujte svých hříchů, “volal Petr, „vyznávejte je a na znamení Božího odpuštění přijměte křest, který Ježíš Kristu určil pro své následovníky. Také vy dostanete Ducha svatého.
Petrus nataa oi, “Hei musi lao hela sala-singgo mara fo tungga Lamatualain. Basa naa, musi moꞌe sarani, dadꞌi neu bukti oi hei tungga Yesus Karistus Dala Masodꞌa Na ena. Naa o dadꞌi bukti oi Lamatualain ose hendi basa salaꞌ mara boe. Ma hei o hambu Lamatualain Dula-dale Meumare Na boe.
39 Vždyť ten prorocký slib platí vám, vašim dětem, a dokonce lidem po celém světě, které si Pán Bůh zavolá.“
Lamatualain helu taꞌo naa neu basa atahori mana masoꞌ dadꞌi Eni atahori na. Ana helu taꞌo naa fee hei atahori Israꞌel mo tititi-nonosi mara. Ana o helu fee atahori mia nusa feaꞌ ra boe.
40 A ještě jim říkal mnoho dalších věcí a radil jim naléhavě: „Nemějte už nic společného s těmi, kteří se postavili proti Mesiáši!“
Petrus olaꞌ loa-naruꞌ neu se fo nafadꞌe se oi, “Ia naa, atahori naeꞌ raꞌadꞌodꞌooꞌ mia dalaꞌ masodꞌa ndos. De hei musi besa-bꞌesa, fo afiꞌ tungga atahori deꞌulakaꞌ ra dala na. Te tunggaꞌ a Lamatualain dala ndo-tetu na. Naa fo, hei hambu masodꞌaꞌ ma misodꞌa mikindoo mo E.”
41 Ti, kteří Petra poslechli, byli nakonec pokřtěni. Toho dne se připojilo k Ježíšovým následovníkům okolo tří tisíc lidí.
Boe ma atahori naeꞌ simbo Petrus oꞌola na. Ara tungga Yesus Dala Masodꞌa na, ma roꞌe sarani. Faiꞌ naa, atahori rifon telu masoꞌ dadꞌi Yesus atahori nara.
42 Všichni chtěli slyšet od apoštolů ještě více, bývali rádi pohromadě, společně stolovali, lámali chléb na památku Kristovy poslední večeře a modlili se.
Ara hii raꞌabꞌue ro atahori feaꞌ mana tungga Yesus ra. Ara malole esa no esa. Tungga fai ara manggate rena nenoriꞌ mia Yesus dedenu Nara. Ara o hii hule-oꞌe ma raa raꞌabꞌue boe.
43 Apoštolové činili mnoho mocných činů a divů, takže každý cítil, že tu působí Bůh.
Leleꞌ naa, Lamatuaꞌ Yesus dedenu Nara, tao manadadꞌi naeꞌ, losa atahori ra titiriri ma ramatau.
44 Věřící vytvořili pospolitost, ve které se o všechno dělili a dokonce majetek měli společný.
Atahori mana tungga Lamatuaꞌ Yesus Dala Masodꞌa Na, raꞌabꞌue ro ralaꞌ esa, losa saa fo sira ena na o, pake raꞌabꞌue.
45 Zámožní mezi nimi prodávali své nemovitosti a výtěžek dělili mezi všechny, jak kdo potřeboval.
Ruma o raseo sudꞌi a saa ma hata-heto nara, ma babꞌanggi doi na neu atahori mamahereꞌ ra, tungga esa-esaꞌ parlu na.
46 Všichni se společně shromažďovali každý den v jeruzalémském chrámu. V menších skupinách se pak scházeli po domech a jedli společně, s radostí a upřímností.
Tungga fai ara hii raꞌabꞌue sia Lamatualain Ume Hule-Oꞌe Huu Na. Ara raa tungga-tungga ume no rala nemehoꞌot. Basa se rasodꞌa hii tulu-fali esa no esa, ma ara o nda deꞌu sa.
47 Svou vděčnost Bohu vyjadřovali modlitbami a zpěvem, a kdo to slyšel, tomu se to líbilo. Pán jim denně přidával další, kteří uvěřili a byli zachráněni.
Tungga fai, ara koa-kio Lamatualain nda namaetuꞌ sa. Basa atahori deaꞌ ra hii-nau ro se. Tungga fai, Lamatualain fee masodꞌaꞌ neu atahori, de ara raꞌabꞌue ro Lamatuaꞌ Yesus atahori Nara. Naa de, ara ramaheta rakandooꞌ a.
