Římanům 15

1 Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti.

We, the strong, ought to take on our own shoulders the weaknesses of those who are not strong, and not merely to please ourselves.

2 A protož jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdělání.

Let each of us please our neighbour for our neighbour’s good, to help in the building up of their character.

3 Nebo i Kristus ne sám se sobě líbil, ale jakož psáno jest: Hanění hanějících tebe připadla na mne.

Even the Christ did not please himself! On the contrary, as scripture says of him – “The reproaches of those who were reproaching you fell upon me.”

4 Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze snášelivost a potěšení písem naději měli.

Whatever was written in the scriptures in days gone by was written for our instruction, so that, through patient endurance, and through the encouragement drawn from the scriptures, we might hold fast to our hope.

5 Bůh pak snášelivosti a potěšení dejž vám býti jednomyslnými vespolek podlé Jezukrista,

And may God, the giver of this patience and this encouragement, grant you to be united in sympathy in Christ,

6 Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista.

so that with one heart and one voice you may praise the God and Father of Jesus Christ, our Lord.

7 Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal nás v slávu Boží.

Therefore always receive one another as friends, just as the Christ himself received us, to the glory of God.

8 Neboť pravím, že Kristus Ježíš byl služebníkem obřízky pro Boží pravost, aby potvrdil slibů otcům,

For I tell you that Christ, in vindication of God’s truthfulness, has become a minister of the covenant of circumcision, so that he may fulfil the promises made to our ancestors,

9 A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu.

and that the Gentiles also may praise God for his mercy. As scripture says – “Therefore will I make acknowledgment to you among the Gentiles and sing in honour of your name.”

10 A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho.

And again it says – “Rejoice, you Gentiles, with God’s people.”

11 A opět: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé.

And yet again – “Praise the Lord, all you Gentiles, and let all Peoples sing his praises.”

12 A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a v tom, kterýž povstane, aby panoval nad pohany, pohané doufati budou.

Again, Isaiah says – “There will be a Scion of the house of Jesse, One who is to arise to rule the Gentiles; on him will the Gentiles rest their hopes.”

13 Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.

May God, who inspires our hope, grant you perfect happiness and peace in your faith, until you are filled with this hope by the power of the Holy Spirit.

14 Jist jsem zajisté, bratří moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplněni jsouce všelikou známostí, tak že se i napomínati můžete vespolek.

I am persuaded, my friends – yes, I Paul, with regard to you – that you are yourselves full of kindness, furnished with all Christian learning, and well able to give advice to one another.

15 A však psal jsem vám, bratří, poněkud směle, jako napomínaje vás, podlé milosti, kteráž jest mi dána od Boha,

But in parts of this letter I have expressed myself somewhat boldly – by way of refreshing your memories –

16 K tomu abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obět pohanů vzácná, posvěcena jsuci skrze ducha svatého.

because of the charge with which God has entrusted me, that I should be an assistant of Christ Jesus to go to the Gentiles – that I should act as a priest of God’s good news, so that the offering up of the Gentiles may be an acceptable sacrifice, consecrated by the Holy Spirit.

17 Mám se tedy čím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích věcech.

It is, then, through my union with Christ Jesus that I have a proud confidence in my work for God.

18 Neboť bych nesměl mluviti toho, čehož by skrze mne neučinil Kristus, ku poslušenství pohanů, slovem i skutkem,

For I will not dare to speak of anything but what Christ has done through me to win the obedience of the Gentiles –

19 V moci divů a zázraků, v síle Ducha Božího, tak že jsem od Jeruzaléma vůkol až k Illyrické zemi naplnil evangelium Kristovým,

by my words and actions, through the power displayed in signs and marvels, and through the power of the Holy Spirit. And so, starting from Jerusalem and going as far as Illyria, I have told in full the good news of the Christ;

20 A to tak byv žádostiv kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavěl,

yet always with the ambition to tell the good news where Christ’s name had not previously been heard, so as to avoid building on another’s foundations.

21 Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, kteříž neslýchali, srozumějí.

But as scripture says – “They to whom he had never been proclaimed will see; and they who have never heard will understand!”

22 A tímť jest mi mnohokrát překaženo přijíti k vám.

That is why I have so often been prevented from coming to you.

23 Nyní pak nemaje již více místa v těchto krajinách, a žádost maje přijíti k vám od mnoha let,

But now there are no further openings for me in these parts, and I have for several years been longing to come to you whenever I may be going to Spain.

24 Kdyžkoli půjdu do Hišpanie, přijdu k vám. Mámť zajisté naději, že tudy jda, uzřím vás, a že vy mne provodíte tam, a však až bych prvé u vás poněkud pobyl.

For my hope is to visit you on my journey, and then to be sent on my way by you, after I have first partly satisfied myself by seeing something of you.

25 Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu čině svatým.

Just now, however, I am on my way to Jerusalem, to take help to Christ’s people there.

26 Nebo za dobré se vidělo Macedonským a Achaiským, aby zbírku nějakou učinili na chudé svaté, kteříž jsou v Jeruzalémě.

For Macedonia and Greece have been glad to make a collection for the poor among Christ’s people at Jerusalem.

27 Takť sobě to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo poněvadž duchovním věcem jejich obcovali pohané, povinniť jsou jim také sloužiti tělesnými.

Yes, they were glad to do so; and indeed it is a duty which they owe to them. For the Gentile converts who have shared their spiritual blessings are in duty bound to minister to them in the things of this world.

28 A protož když to vykonám, a jim odvedu užitek ten, půjduť skrze vás do Hišpanie.

When I have settled this matter, and have secured for the poor at Jerusalem the enjoyment of these benefits, I will go, by way of you, to Spain.

29 A vímť, že když přijdu k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova přijdu.

And I know that, when I come to you, it will be with a full measure of blessing from Christ.

30 Prosímť pak vás, bratří, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažně,

I beg you, then, friends, by Jesus Christ, our Lord, and by the love inspired by the Spirit, to join me in earnest prayer to God on my behalf.

31 Abych vysvobozen byl od protivníků v Judstvu, a aby služba tato má příjemná byla svatým v Jeruzalémě,

Pray that I may be rescued from those in Judea who reject the faith, and that the help which I am taking to Jerusalem may prove acceptable to Christ’s people;

32 Abych k vám bohdá s radostí přišel, a s vámi poodpočinul.

so that, God willing, I may be able to come to you with a joyful heart, and enjoy some rest among you.

33 Bůh pak pokoje se všemi vámi. Amen.

May God, the giver of peace, be with you all. Amen.