Marek 7
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákonníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
One day the Pharisees and some of the teachers of the Law who had come from Jerusalem gathered round Jesus.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama, (to jest neumytýma, ) jísti chleby, reptali o to.
They had noticed that some of his disciples ate their food with their hands “defiled,” by which they meant unwashed.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
(For the Pharisees, and indeed all strict Jews, will not eat without first scrupulously washing their hands, holding in this to the traditions of their ancestors.
4 A po trhu nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby je zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
When they come from market, they will not eat without first sprinkling themselves; and there are many other customs which they have inherited and hold to, such as the ceremonial washing of cups, and jugs, and copper pans).
5 Potom otázali se ho farizeové a zákonníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
So the Pharisees and the teachers of the Law asked Jesus this question – ‘How is it that your disciples do not follow the traditions of our ancestors, but eat their food with defiled hands?’
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
His answer was, ‘It was well said by Isaiah when he prophesied about you hypocrites in the words – “This is a people who honour me with their lips, while their hearts are far removed from me;
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení a ustanovení lidská.
but vainly do they worship me, For they teach but human precepts.”
8 Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.
You neglect God’s commandments and hold to human traditions.
9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázaní Boží, abyste ustanovení svá zachovali.
Wisely do you set aside God’s commandments,’ he exclaimed, ‘to keep your own traditions!
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci neb mateři, ať smrtí umře.
For while Moses said “Honour your father and your mother,” and “Let anyone who abuses their father or mother suffer death,”
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, (totiž, dar jest to, ) čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo.
you say “If a person says to their father or mother ‘Whatever of mine might have been of service to you is Corban’” (which means “Set apart for God”) –
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému neb mateři své,
why, then you do not allow them to do anything further for their father or mother!
13 Rušíce slovo Boží ustanovením svým, kteréž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
In this way you nullify the words of God by your traditions, which you hand down; and you do many similar things.’
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
Then Jesus called the people to him again, and said, ‘Listen to me, all of you, and mark my words.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poškvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poškvrňuje člověka.
There is nothing external to a person, which by going into them can defile them; but the things that come out of a person are the things that defile them.’
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
When Jesus went indoors, away from the crowd, his disciples began questioning him about this saying.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poškvrniti?
‘What, do even you understand so little?’ exclaimed Jesus. ‘Don’t you see that there is nothing external to a person, which by going into a person, can defile them,
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
because it does not pass into his heart, but into his stomach, and is afterwards got rid of?’ – in saying this Jesus pronounced all food clean.
20 Pravil pak, že to, což pochází z člověka, to poškvrňuje člověka.
‘It is what comes out from a person,’ he added, ‘that defiles them,
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
for it is from within, out of the hearts of people, that there come evil thoughts – sexual immorality, theft, murder, adultery,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
greed, wickedness, deceit, indecency, envy, slander, haughtiness, folly;
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku, a poškvrňují člověka.
all these wicked things come from within, and do defile a person.’
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo věděl, ale nemohl se tajiti.
On leaving that place, Jesus went to the district of Tyre and Sidon. He went into a house, and did not wish anyone to know it, but could not escape notice.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejíž dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
For a woman, whose little daughter had a foul spirit in her, heard of him immediately, and came and threw herself at his feet –
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
the woman was a foreigner, from Syrian Phoenicia – and she begged him to drive the demon out of her daughter.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prvé nasytí dítky; nebť není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
‘Let the children be satisfied first,’ answered Jesus. ‘For it is not fair to take the children’s food, and throw it to dogs.’
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
‘Yes, Master,’ she replied. ‘Even the dogs under the table do feed on the children’s crumbs.’
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
‘For saying that,’ he answered, ‘you may go. The demon has gone out of your daughter.’
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
The woman went home, and found the child lying on her bed, and the demon gone.
31 Tedy vyšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
On returning from the district of Tyre, Jesus went, by way of Sidon, to the Sea of Galilee, across the district of the Ten Towns.
32 I přivedli jemu hluchého a zajikavého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
Some people brought to him a man who was deaf and almost dumb, and they begged Jesus to place his hand on him.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
Jesus took him aside from the crowd quietly, put his fingers into the man’s ears, and touched his tongue with saliva.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl a řekl jemu: Efata, to jest, otevři se.
Then, looking up to heaven, he sighed, and said to the man, ‘Ephphatha!’ which means “Be opened.”
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
The man’s ears were opened, the string of his tongue was freed, and he began to talk plainly.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, oni mnohem více ohlašovali.
Jesus insisted on their not telling anyone; but the more he insisted, the more perseveringly they made it known,
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
and a profound impression was made on the people. ‘He has done everything well!’ they exclaimed. ‘He makes even the deaf hear and the dumb speak!’
