Marek 9
1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
‘I tell you,’ he added, ‘that some of those who are standing here will not know death until they have seen the kingdom of God come in power.’
2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
Six days later, Jesus took with him Peter, James, and John, and led them up a high mountain alone by themselves. There his appearance was transformed before their eyes,
3 A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
and his clothes became whiter than any launderer in the whole world could bleach them.
4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
And Elijah appeared to them, in company with Moses; and they were talking with Jesus.
5 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.
‘Rabbi,’ said Peter, interposing, ‘it is good to be here; let us make three tents, one for you, one for Moses, and one for Elijah.’
6 Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
For he did not know what to say, because they were much afraid.
7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Then a cloud came down and enveloped them; and from the cloud there came a voice – ‘This is my dearly loved son; listen to him.’
8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
And suddenly, on looking round, they saw that there was now no one with them but Jesus alone.
9 A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
As they were going down the mountainside, Jesus cautioned them not to relate what they had seen to anyone, until after the Son of Man had risen from the dead.
10 I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.
They seized on these words and discussed with one another what this “rising from the dead” meant.
11 I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?
‘How is it,’ they asked Jesus, ‘that our teachers of the Law say that Elijah has to come first?’
12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.
‘Elijah does indeed come first,’ answered Jesus, ‘and re-establish everything; and does not scripture speak, with regard to the Son of Man, of his undergoing much suffering and being utterly despised?
13 Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.
But I tell you that Elijah has come, and people have treated him just as they pleased, as scripture says of him.’
14 Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.
When they came to the other disciples, they saw a great crowd round them, and some teachers of the Law arguing with them.
15 A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.
But, as soon as they saw Jesus, all the people, in great astonishment, ran up and greeted him.
16 I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?
‘What are you arguing about with them?’ Jesus asked.
17 A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
‘Teacher,’ answered a man in the crowd, ‘I brought my son to see you, as he has a spirit in him that makes him mute;
18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
and, wherever it seizes him, it dashes him down; he foams at the mouth and grinds his teeth, and he is pining away. I asked your disciples to drive the spirit out, but they failed.’
19 A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
‘Faithless generation!’ exclaimed Jesus. ‘How long must I be with you? How long must I have patience with you? Bring the boy to me.’
20 I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
They brought him to Jesus; but no sooner did the boy see him than the spirit threw him into convulsions; and he fell on the ground, and rolled about, foaming at the mouth.
21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.
‘How long has he been like this?’ Jesus asked the boy’s father.
22 A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
‘From his childhood,’ he answered. ‘It has often thrown him into fire and into water to put an end to his life; but, if you can possibly do anything, take pity on us, and help us!’
23 A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
‘Why say “possibly”?’ Jesus replied. ‘Everything is possible for one who has faith.’
24 A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
The boy’s father immediately cried out, ‘I have faith; help my want of faith!’
25 Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
But, when Jesus saw that a crowd was quickly collecting, he rebuked the foul spirit, ‘Deaf and dumb spirit, it is I who command you. Come out from him and never enter him again.’
26 Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.
With a loud cry the spirit threw the boy into repeated convulsions, and then came out from him. The boy looked like a corpse, so that most of them said that he was dead.
27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.
But Jesus took his hand, and lifted him; and he stood up.
28 A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
When Jesus had gone indoors, his disciples asked him privately, ‘Why couldn’t we drive it out?’
29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.
‘A spirit of this kind,’ he said, ‘can be driven out only by prayer.’
30 A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.
Leaving that place, Jesus and his disciples went on their way through Galilee; but he did not wish anyone to know it,
31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.
for he was instructing his disciples, and telling them – ‘The Son of Man is being betrayed into the hands of his fellow men, and they will put him to death, but, when he has been put to death, he will rise again after three days.’
32 Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.
But the disciples did not understand his meaning and were afraid to question him.
33 I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
They came to Capernaum. When Jesus had gone into the house, he asked them, ‘What were you discussing on the way?’
34 Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
But they were silent; for on the way they had been arguing with one another which was the greatest.
35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.
Sitting down, Jesus called the Twelve and said, ‘If anyone wishes to be first, he must be last of all, and servant of all.’
36 A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:
Then Jesus took a little child, and placed it in the middle of them. Taking it in his arms, he said to them,
37 Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
‘Anyone who, for the sake of my name, welcomes even a little child like this is welcoming me, and anyone who welcomes me is welcoming not me, but him who sent me as his messenger.’
38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.
‘Teacher,’ said John, ‘we saw a man driving out demons by using your name, and we tried to prevent him, because he did not follow us.’
39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.
‘None of you must prevent the man,’ answered Jesus, ‘for no one will use my name in working a miracle, and yet find it easy to speak evil of me.
40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
He who is not against us is for us.
41 Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
If anyone gives you a cup of water because you belong to Christ, I tell you, he will assuredly not lose his reward.
42 A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
‘And, if anyone puts temptation in the way of one of these little ones who believe in me, it would be far better for him if he had been thrown into the sea with a great millstone round his neck.
43 A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
If your hand causes you to sin, cut it off. It would be better for you to enter the life maimed, than to have both your hands and go into Gehenna, into the fire that cannot be put out. (Geenna g1067)
44 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
45 A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
If your foot causes you to sin, cut it off. It would be better for you to enter the life lame, than to have both your feet and be thrown into Gehenna. (Geenna g1067)
46 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, (Geenna g1067)
If your eye causes you to sin, tear it out. It would be better for you to enter the kingdom of God with only one eye, than to have both eyes and be thrown into Gehenna, (Geenna g1067)
48 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
where their worm does not die, and the fire is not put out.
49 Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
For it is by fire that everyone will be salted.
50 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.
Salt is good, but, if the salt should lose its saltiness, what will you use to season it? You must have salt in yourselves, and live at peace with one another.’
