Marek 10
1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
On leaving that place, Jesus went into the district of Judea on the other side of the Jordan. Crowds gathered about him again; and again, as usual, he began teaching them.
2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
Presently some Pharisees came up and, to test him, asked, ‘Has a husband the right to divorce his wife?’
3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
‘What direction did Moses give you?’ replied Jesus.
4 Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
‘Moses,’ they said, ‘permitted a man to draw up in writing a notice of separation and divorce his wife.’
5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
‘It was owing to the hardness of your hearts,’ said Jesus, ‘that Moses gave you this direction;
6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
but, at the beginning of the Creation, “God made them male and female.”
7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
“For this reason a man will leave his father and mother,
8 I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
and the man and his wife will become one;” so that they are no longer two, but one.
9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
What God himself, then, has yoked together no one must separate.’
10 A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
When they were indoors, the disciples asked him again about this,
11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
and he said, ‘Anyone who divorces his wife and marries another woman is guilty of adultery against his wife;
12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
and, if the woman divorces her husband and marries another man, she is guilty of adultery.’
13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
Some of the people were bringing little children to Jesus, for him to touch them; but the disciples rebuked those who had brought them.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
When, however, Jesus saw this, he was indignant. ‘Let the little children come to me,’ he said, ‘do not hinder them; for it is to the childlike that the kingdom of God belongs.
15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
I tell you, unless a person receives the kingdom of God like a child, they will not enter it at all.’
16 A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
Then he embraced the children, and, placing his hands on them, gave them his blessing.
17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
As Jesus was resuming his journey, a man came running up to him, and threw himself on his knees before him. ‘Good teacher,’ he asked, ‘what must I do to gain eternal life?’ (aiōnios g166)
18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
‘Why do you call me good?’ answered Jesus. ‘No one is good but God.
19 Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
You know the commandments – “Do not kill. Do not commit adultery. Do not steal. Do not say what is false about others. Do not cheat. Honour your father and your mother.”’
20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
‘Teacher,’ he replied, ‘I have observed all these from my childhood.’
21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
Jesus looked at the man, and his heart went out to him, and he said, ‘There is still one thing wanting in you; go and sell all that you have, and give to the poor, and you will have wealth in heaven; then come and follow me.’
22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
But the man’s face clouded at these words, and he went away distressed, for he had great possessions.
23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
Then Jesus looked round, and said to his disciples, ‘How hard it will be for people of wealth to enter the kingdom of God!’
24 Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
The disciples were amazed at his words. But Jesus said again, ‘My children, how hard a thing it is to enter the kingdom of God!
25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
It is easier for a camel to get through a needle’s eye, than for a rich person to enter the kingdom of God.’
26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
‘Then who can be saved?’ they exclaimed in the greatest astonishment.
27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
Jesus looked at them, and answered, ‘With people it is impossible, but not with God; for everything is possible with God.’
28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
‘But we,’ began Peter, ‘we left everything and have followed you.’
29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
‘I tell you,’ said Jesus, ‘there is no one who has left house, or brothers, or sisters, or mother, or father, or children, or land, for my sake and for the good news,
31 Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
But many who are first now will then be last, and the last will be first.’
32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
They were on the road going up to Jerusalem, with Jesus walking in front of them. The disciples were filled with awe, while those who were following behind were overwhelmed with fear. Gathering the Twelve round him once more, Jesus began to tell them what was about to happen to him.
33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
‘Listen!’ he said. ‘We are going up to Jerusalem; and there the Son of Man will be betrayed to the chief priests and the teachers of the Law, and they will condemn him to death, and they will give him up to the Gentiles,
34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
who will mock him, spit on him, and scourge him, and put him to death; and after three days he will rise again.’
35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
James and John, the two sons of Zebedee, went to Jesus, and said, ‘Teacher, we want you to do for us whatever we ask.’
36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
‘What do you want me to do for you?’ he asked.
37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
‘Grant us this,’ they answered, ‘to sit, one on your right, and the other on your left, when you come in glory.’
38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
‘You do not know what you are asking,’ Jesus said to them. ‘Can you drink the cup that I am to drink? Or receive the baptism that I am to receive?’
39 A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
‘Yes,’ they answered, ‘we can.’ ‘You will indeed drink the cup that I am to drink,’ Jesus said, ‘and receive the baptism that I am to receive,
40 Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
but as to a seat at my right or at my left – that is not mine to give, but it is for those for whom it has been prepared.’
41 A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
On hearing of this, the ten others were at first very indignant about James and John.
42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
But Jesus called the ten to him, and said, ‘Those who are regarded as ruling among the Gentiles lord it over them, as you know, and their great men oppress them.
43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
But among you it is not so. No, whoever wants to become great among you must be your servant,
44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
and whoever wants to take the first place among you must be the servant of all;
45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
for even the Son of Man came, not be served, but to serve, and to give his life as a ransom for many.’
46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
They came to Jericho. When Jesus was going out of the town with his disciples and a large crowd, Bartimaeus, the son of Timaeus, a blind beggar, was sitting by the roadside.
47 A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Hearing that it was Jesus the Nazarene, he began to call out, ‘Jesus, Son of David, take pity on me.’
48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
Many of the people kept telling him to be quiet; but the man continued to call out all the louder, ‘Son of David, take pity on me.’
49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
Then Jesus stopped. ‘Call him,’ he said. So they called the blind man. ‘Have courage!’ they exclaimed. ‘Get up; he is calling you.’
50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
The man threw off his cloak, sprang up, and came to Jesus.
51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
‘What do you want me to do for you?’ said Jesus, addressing him. ‘Rabboni,’ the blind man answered, ‘I want to recover my sight.’
52 Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
‘You may go,’ Jesus said, ‘Your faith has delivered you.’ Immediately he recovered his sight, and began to follow Jesus along the road.
