Lukáš 5
1 Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podlé jezera Genezaretského.
Once, when the people were pressing round Jesus as they listened to God’s message, he happened to be standing by the shore of the Lake of Gennesaret, and saw two boats close to the shore.
2 I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali sítí.
The fishermen had gone away from them and were washing the nets.
3 I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
So, getting into one of the boats, which belonged to Simon, Jesus asked him to push off a little way from the shore, and then sat down and taught the people from the boat.
4 A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení.
When he had finished speaking, he said to Simon, ‘Push off into deep water, and throw out your nets for a haul.’
5 I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru síť.
‘We have been hard at work all night, Sir,’ answered Simon, ‘and have not caught anything, but, at your bidding, I will throw out the nets.’
6 A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, tak že se trhala síť jejich.
They did so, and enclosed such a great shoal of fish that their nets began to break.
7 I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, tak že se pohřižovaly.
So they signalled to their partners in the other boat to come and help them; and they came and filled both the boats so full of fish that they were almost sinking.
8 To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
When Simon Peter saw this, he threw himself down at Jesus’ knees, exclaiming, ‘Master, leave me, for I am a sinful man!’
9 Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
For he and all who were with him were lost in amazement at the haul of fish which they had made;
10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi budeš loviti.
and so, too, were James and John, Zebedee’s sons, who were Simon’s partners. ‘Do not be afraid,’ Jesus said to Simon, ‘from today you will catch people.’
11 A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
And, when they had brought their boats to shore, they left everything, and followed him.
12 I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
On one occasion Jesus was staying in a town, when he saw a man who was covered with leprosy. When the leper saw Jesus, he threw himself on his face and implored his help, ‘Master, if only you are willing, you are able to make me clean.’
13 I vztáhl ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
Stretching out his hand, Jesus touched him, saying as he did so, ‘I am willing; become clean.’ Instantly the leprosy left the man;
14 I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
and then Jesus impressed on him that he was not to say a word to anyone, ‘but,’ he added, ‘set out and show yourself to the priest, and make the offerings for your cleansing, in the manner directed by Moses, as evidence of your cure.’
15 Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
However, the story about Jesus spread all the more, and great crowds came together to listen to him, and to be cured of their illnesses;
16 On pak odcházel na pouště, a modlil se.
but Jesus used to withdraw to lonely places and pray.
17 I stalo se v jeden den, že on učil. A seděli také tu i farizeové a zákona učitelé, kteříž se byli sešli ze všech městeček Galilejských a Judských i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomna byla k uzdravování jich.
On one of those days, when Jesus was teaching, some Pharisees and Doctors of the Law were sitting near by. (They had come from all the villages in Galilee and Judea, and from Jerusalem; and the power of the Lord was on Jesus, so that he could work cures.)
18 A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
And there some men brought on a bed a man who was paralysed. They tried to get him in and lay him before Jesus;
19 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem u prostřed před Ježíše.
but, finding no way of getting him in owing to the crowd, they went up on the roof and lowered him through the tiles, with his pallet, into the middle of the people and in front of Jesus.
20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
When he saw their faith, Jesus said, ‘Friend, your sins have been forgiven you.’
21 Tedy počali přemyšlovati zákonníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, kterýž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
The teachers of the Law and the Pharisees began debating about this. ‘Who is this man who speaks so blasphemously?’ they asked. ‘Who can forgive sins except God?’
22 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl jim: Co přemyšlujete v srdcích svých?
When Jesus became aware of the way in which they were debating, he turned to them and exclaimed, ‘What are you debating with yourselves?
23 Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
Which is the easier? – to say “Your sins have been forgiven you”? Or to say “Get up, and walk”?
24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, řekl šlakem poraženému: Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
But so that you may know that the Son of Man has power on earth to forgive sins’ – he spoke to the paralysed man – ‘To you I say, Get up, and take up your pallet, and go to your home.’
25 A hned vstav před nimi, vzal, na čemž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
Instantly the man stood up before their eyes, took up what he had been lying on, and went to his home, praising God.
26 I užasli se všickni, a velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Viděli jsme dnes divné věci.
The people, one and all, were lost in amazement, and praised God; and in great awe they said, ‘We have seen marvellous things today!’
27 A potom vyšel a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Poď za mnou.
After this, Jesus went out; and he noticed a tax-gatherer, named Levi, sitting in the tax office, and said to him, ‘Follow me.’
28 A opustiv všecko, vstav, šel za ním.
Levi left everything and got up and followed him.
29 I učinil jemu hody veliké Léví v domě svém, a byl zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
And Levi gave a great banquet at his house, in honour of Jesus; and a large number of tax collectors and others were having dinner with them.
30 Tedy reptali zákonníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
The Pharisees and the teachers of the Law belonging to their party complained of this to the disciples of Jesus.
31 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
In answer Jesus said, ‘It is not those who are well who need a doctor, but those who are ill.
32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
I have not come to call the religious, but the outcast, to repent.’
33 A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
‘John’s disciples,’ they said to Jesus, ‘Often fast and say prayers, and so do the disciples of the Pharisees, while yours are eating and drinking!’
34 On pak řekl jim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
But Jesus answered them, ‘Can you make the groom’s friends fast while the groom is with them?
35 Přijdouť pak dnové, když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
But the days will come – a time when the groom will be taken away from them; and they will fast then, when those days come.’
36 Pravil pak jim i podobenství. Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak to nové roztrhuje, a vetchému nepřipadá záplata z nového.
Then, as an illustration, Jesus said to them, ‘No one ever tears a piece from a new garment and puts it on an old one; for, if they do, they will not only tear the new garment, but the piece from the new one will not match the old.
37 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
And no one puts new wine into old wine-skins; for, if they do, the new wine will burst the skins, and the wine itself will run out, and the skins be lost.
38 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
But new wine must be put into fresh skins.
39 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
No one after drinking old wine wishes for new. “No,” they say, “the old is excellent.”’
