Lukáš 2
1 I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
About that time an edict was issued by the Emperor Augustus that a census should be taken of the whole Empire.
2 (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)
(This was the first census taken while Quirinius was Governor of Syria).
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
And everyone went to his own town to be registered.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy, )
Among others Joseph went up from the town of Nazareth in Galilee to Bethlehem, the town of David, in Judea – because he belonged to the family and house of David –
5 Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
to be registered with Mary, his engaged wife, who was about to become a mother.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.
While they were there her time came,
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
and she gave birth to her first child, a son. And because there was no room for them in the inn, she swathed him round and laid him in a manger.
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.
In that same countryside were shepherds out in the open fields, watching their flocks that night,
9 A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
when an angel of the Lord suddenly stood by them, and the glory of the Lord shone around them; and they were seized with fear.
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
‘Have no fear,’ the angel said. ‘For I bring you good news of a great joy in store for all the nation.
11 Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
This day there has been born to you, in the town of David, a Saviour, who is Christ and Lord.
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.
And this will be the sign for you. You will find the infant swathed, and lying in a manger.’
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
Then suddenly there appeared with the angel a multitude of the heavenly Host, praising God, and singing –
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
‘glory to God on high, and on earth peace among those in whom he finds pleasure.’
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.
Now, when the angels had left them and gone back to heaven, the shepherds said to one another, ‘Let us go at once to Bethlehem, and see this thing that has happened, of which the Lord has told us.’
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.
So they went quickly, and found Mary and Joseph, and the infant lying in a manger;
17 A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.
and, when they saw it, they told of all that had been said to them about this child.
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.
All who heard the shepherds were astonished at their story,
19 Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.
while Mary treasured in her heart all that they said, and thought about it often.
20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.
And the shepherds went back, giving glory and praise to God for all that they had heard and seen. It had all happened as they had been told.
21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo.
Eight days after the birth of the child, when it was time to circumcise him, he received the name Jesus – the name given him by the angel before his conception.
22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,
When the period of purification of mother and child, required by the Law of Moses, came to an end, his parents took the child up to Jerusalem to present him to the Lord,
23 (Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
in compliance with the Law of the Lord that every firstborn male will be dedicated to the Lord,
24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.
and also to offer the sacrifice required by the Law of the Lord – a pair of turtle-doves or two young pigeons.
25 A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
There was at that time in Jerusalem a man named Simeon, a righteous and devout man, who lived in constant expectation of Israel’s consulation, and under the guidance of the Holy Spirit.
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně.
It had been revealed to him by the Holy Spirit that he should not die until he had seen the Lord’s Christ.
27 Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm,
Moved by the Spirit, Simeon came into the Temple Courts, and, when the parents brought in the child Jesus, to do for him what was customary under the Law,
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
Simeon himself took the child in his arms, and blessed God, and said:
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji.
‘Now, Lord, you will let your servant go, according to your word, in peace,
30 Nebo viděly oči mé spasení tvé,
for my eyes have seen the salvation
31 Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí,
which you have prepared in the sight of all nations –
32 Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského.
a light to bring light to the Gentiles, and to be the glory of your people Israel.’
33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
While the child’s father and mother were wondering at what was said about him,
34 I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno,
Simeon gave them his blessing, and said to Mary, the child’s mother, ‘This child is appointed to be the cause of the fall and rise of many in Israel, and to be a sign much spoken against –
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
Yes, the sword will pierce your own heart – and so the thoughts in many minds will be disclosed.’
36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého.
There was also a prophet named Hannah, a daughter of Phanuel and of the tribe of Asher. She was far advanced in years, having lived with her husband for seven years after marriage,
37 A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
and then a widow, until she had reached the age of eighty-four. She never left the Temple Courts, but, fasting and praying, worshiped God night and day.
38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
At that moment she came up, and began publicly to thank God and to speak about the child to all who were looking for the deliverance of Jerusalem.
39 Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
When the child’s parents had done everything required by the Law of the Lord, they returned to Galilee to their own town of Nazareth.
40 Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
The child grew and became strong and wise, and the blessing of God was on him.
41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Every year the child’s parents used to go to Jerusalem at the Passover Festival.
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního,
When Jesus was twelve years old, they went according to custom to Jerusalem,
43 A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho.
and had finished their visit; but, when they started to return, the boy Jesus remained behind in Jerusalem, without their knowing it.
44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými.
Thinking that he was with their fellow travellers, they went one day’s journey before searching for him among their relatives and acquaintances;
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
and then, as they did not find him, they returned to Jerusalem, searching everywhere for him.
46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich.
It was not until the third day that they found him in the Temple Courts, sitting among the teachers, now listening to them, now asking them questions.
47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
All who listened to him marvelled at his intelligence and his answers.
48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
His parents were amazed when they saw him, and his mother said to him, ‘My child, why have you treated us like this? Your father and I have been searching for you in great distress.’
49 I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
‘What made you search for me?’ he answered. ‘Didn’t you know that I must be in my Father’s house?’
50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil.
His parents did not understand what he meant.
51 I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
However he went down with them to Nazareth, and submitted himself to their control; and his mother treasured all that was said in her heart.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
And Jesus grew in wisdom as he grew in years, and gained the blessing of God and people.
