Židům 2
1 Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo.
Therefore we must give still more heed to what we were taught, so we do not drift away.
2 Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty,
For, if the message which was delivered by angels had its authority confirmed, so that every offence against it, or neglect of it, met with a fitting requital,
3 Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začavši vypravováno býti skrze samého Pána, od těch, kteříž jej slýchali, nám jest utvrzeno.
how can we, of all people, expect to escape, if we disregard so great a salvation? It was the Master who at the outset spoke of this salvation, and its authority was confirmed for us by those who heard him,
4 Čemuž i Bůh svědectví vydával skrze divy, a zázraky, a rozličné moci, i podělování Duchem svatým, podlé vůle své.
while God himself added his testimony to it by signs, and marvels, and many different miracles, as well as by imparting the Holy Spirit as he saw fit.
5 Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.
God has not given to angels the control of that future world of which we are speaking!
6 Osvědčilť pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš?
No; a writer has declared somewhere – “What are mere mortals that you should remember them? Or human beings that you should care for them?
7 Maličkos jej menšího než anděly učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých.
You have made them, for a while, lower than angels; with glory and honour you have crowned them; you have set them over all that your hands have made;
8 Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. Poddav pak jemu všecko, ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. I však nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.
you have placed all things beneath their feet.” This “placing of everything” under humanity means that there was nothing which was not placed under them. As yet, however, we do not see everything placed under humanity.
9 Ale toho Ježíše, kterýž maličko nižší byl nežli andělé, vidíme pro utrpení smrti slavou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.
What our eyes do see is Jesus, who was made for a while lower than angels, now, because of his sufferings and death, crowned with glory and honour; so that his tasting the bitterness of death should, in God’s loving kindness, be on behalf of all humanity.
10 Slušeloť zajisté na toho, pro kteréhož jest všecko, a skrze kteréhož jest všecko, aby mnohé syny k slávě přiveda, vůdce spasení jejich skrze utrpení posvětil.
It was, indeed, fitting that God, for whom and through whom all things exist, should, when leading many children to glory, make the author of their salvation perfect through suffering.
11 Nebo i ten, kterýž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,
For he who purifies, and those whom he purifies, all spring from One; and therefore he is not ashamed to call them his brothers and sisters.
12 Řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, u prostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě.
He says – “I will tell of your name to my brothers and sisters, in the midst of the congregation I will sing your praise.”
13 A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.
And again – “As for me, I will put my trust in God.” And yet again – “See, here am I and the children whom God gave me.”
14 Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla,
Therefore, since human nature is the common heritage of the children, Jesus also shared it, in order that by death he might render powerless him whose power lies in death – that is, the devil –
15 A vysvobodil ty, kteříž bázní smrti po všecken čas života podrobeni byli v službu.
and so might deliver all those who, from fear of death, had all their lives been living in slavery.
16 Neboť nikoli nepřijal andělů, ale símě Abrahamovo přijal.
It was not, surely, to the help of the angels that Jesus came, but to the help of the descendants of Abraham.
17 Pročež ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl, a věrný nejvyšší kněz v tom, což se u Boha k očištění hříchů lidu díti mělo.
And consequently it was necessary that he should in all points be made like his brothers and sisters, in order that he might prove a merciful as well as a faithful high priest in humanity’s relations with God, for the purpose of expiating the sins of his people.
18 Nebo že sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati.
The fact that he himself suffered under temptation enables him to help those who are tempted.
