Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jestli-liž to tak?
Then the high priest asked, ‘Is this true?’
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prvé než bydlil v Cháran.
Stephen replied, ‘Brothers and fathers, hear what I have to say. God, who manifests himself in the glory, appeared to our ancestor Abraham when he was in Mesopotamia, and before he settled in Haran, and said to him –
3 A řekl jemu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a poď do země, kterouž ukáži tobě.
“Leave your country and your people, and come into the country that I will show you.”
4 Tedy vyšed z země Kaldejské, bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréž vy nyní bydlíte.
And so Abraham left the country of the Chaldaeans and settled in Haran; and from there, after his father’s death, God caused him to migrate into this country, in which you are now living.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlepěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vládařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl syna.
God did not at that time give him any part of it, not even a foot of ground. But he promised to give him possession of it and his descendants after him, though at that time he had no child.
6 Mluvil pak Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
God’s words were these – “Abraham’s descendants will live in a foreign country, where they will be enslaved and ill-treated for four hundred years.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
But I myself will judge the nation, to which they will be enslaved,” God said, “and after that they will leave the country and worship me in this place.”
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák Jákoba, a Jákob dvanácte patriarchů.
Then God made with Abraham the covenant of circumcision; and under it Abraham became the father of Isaac, and circumcised him when he was eight days old; and Isaac became the father of Jacob; and Jacob of the Twelve Patriarchs.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním.
The Patriarchs, out of jealousy, sold Joseph into slavery in Egypt; but God was with him,
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří Faraona, krále Egyptského, kterýž ho ustanovil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
and delivered him out of all his troubles, and enabled him to win favour and show wisdom before Pharaoh, king of Egypt, who appointed him Governor of Egypt and of his whole household.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a ssoužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Then a famine spread over the whole of Egypt and Canaan, causing great distress, and our ancestors could find no food.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal otce naše jednou.
Hearing, however, that there was corn in Egypt, Jacob sent our ancestors there on their first visit.
13 A podruhé poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest Faraonovi rodina Jozefova.
In the course of their second visit, Joseph revealed himself to his brothers, and his family became known to Pharaoh.
14 Tedy poslav Jozef, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti pěti.
Then Joseph sent an urgent invitation to his father Jacob and to his relatives, seventy-five persons in all;
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a umřel on i otcové naši.
and so Jacob went down into Egypt. There he died, and our ancestors also,
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
and their bodies were removed to Shechem, and laid in the tomb which Abraham had bought for a sum of money from the sons of Hamor in Shechem.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
As the time drew near for the fulfilment of the promise which God had made to Abraham, the people increased largely in numbers in Egypt,
18 Až v tom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
until a new king, who knew nothing of Joseph, came to the throne.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, tak že musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
This king acted deceitfully towards our people and ill-treated our ancestors, making them abandon their own infants, so that they should not be reared.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýž chován jest za tři měsíce v domě otce svého.
It was just at this time that Moses was born. He was an exceedingly beautiful child, and for three months was brought up in his own father’s house;
21 A když vyložen byl, vzala jej dcera Faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
and, when he was abandoned, the daughter of Pharaoh found him and brought him up as her own son.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
So Moses was educated in all the learning of the Egyptians, and proved his ability both by his words and actions.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
When he was in his fortieth year, he resolved to visit his fellow Israelites;
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho, a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
and, seeing an Israelite ill-treated, he defended him, and avenged the man, who was being wronged, by striking down the Egyptian.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
He thought his own people would understand that God was using him to save them; but they failed to do so.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i vedl je ku pokoji, řka: Muži bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
The next day he again appeared on the scene, when some of them were fighting, and tried to make peace between them. “Men,” he said, “you are brothers; how is it that you are ill-treating one another?”
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
But the man who was ill-treating his fellow workman pushed Moses aside saying – “Who made you a ruler and judge over us?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Do you mean to make away with me as you did yesterday with that Egyptian?”
29 I utekl Mojžíš pro to slovo, a bydlil pohostinu v zemi Madianské, kdež zplodil dva syny.
At these words Moses took to flight, and became an exile in Midian; and there he had two sons born to him.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
Forty years had passed when there appeared to him, in the desert of Mount Sinai, an angel in a flame of fire in a bush.
31 A Mojžíš uzřev, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
When Moses saw it, he was astonished at the vision; but on his going nearer to look at it more closely, the voice of the Lord was heard to say –
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, nesměl patřiti.
“I am the God of your ancestors, the God of Abraham, Isaac, and Jacob.” Moses trembled, and did not dare to look.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Then the Lord said to him – “Take your sandals off your feet, for the spot where you are standing is holy ground.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem, a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní poď, pošli tě do Egypta.
I have seen the oppression of my people who are in Egypt, and heard their groans, and I have come down to deliver them. Come now and I will send you into Egypt.”
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím? tohoť Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
This same Moses, whom they had disowned with the words – “Who made you a ruler and a judge?” was the man whom God sent to be both a ruler and a deliverer, under the guidance of the angel that had appeared to him in the bush.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři červeném, i na poušti za čtyřidceti let.
He it was who led them out, after he had shown wonders and signs in Egypt, in the Red Sea, and in the desert during forty years.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, jako mne; toho poslouchejte.
This was the Moses who said to the people of Israel – “God will raise up for you, from among yourselves, a prophet, as he raised up me.”
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvil k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
He, too, it was who was present at the assembly in the desert, with the angel who talked to him on Mount Sinai, and with our ancestors, and who received living truths to impart to you.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
Yet our ancestors refused him obedience; more than that, they rejected him, and in their hearts turned back to Egypt,
40 Řkouce Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
while they said to Aaron – “Make us Gods who will lead the way for us, since, as for this Moses who has brought us out of Egypt, we do not know what has become of him.”
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti té modle, a veselili se v díle rukou svých.
That was the time when they made the calf and offered sacrifice to their idol, and held festivities in honour of their own handiwork!
42 I odvrátil se Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
So God turned from them and left them to the worship of the Starry Host, as is written in the book of the prophets – “Did you offer victims and sacrifices to me, house of Israel, all those forty years in the desert?
43 Nýbrž nosili jste stánek Molochův, a hvězdu boha svého Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
You took with you the tent where Moloch is worshipped and the star of the god Rephan – the images which you had made to worship. Therefore I will exile you beyond Babylon.”
44 Stánek svědectví měli otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, kterýž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal podlé způsobu toho, kterýž byl viděl.
Our ancestors had the tent where they worshipped God in the desert, constructed, just as he who spoke to Moses had directed him to make it, after the model which he had seen.
45 Kterýž přijavše otcové naši, vnesli s Jozue tam, kdež bylo vládařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
This tent, which was handed down to them, was brought into this country by our ancestors who accompanied Joshua (at the conquest of the nations that God drove out before their advance), and remained here until the time of David.
46 Kterýž nalezl milost před oblíčejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
David found favour with God, and prayed that he might provide the God of Jacob with a place to reside.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
But it was Solomon who built a house for God.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v chrámích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Yet it is not in buildings made by hands that the Most High dwells. As the prophet says –
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi dům uděláte? praví Pán. Aneb jaké jest místo odpočívání mého?
“The heavens are a throne for me, and the earth a stool for my feet. What manner of house will you build me, asks the Lord, or what place is there where I may rest?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Was it not my hand that made all these things?”
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakž otcové vaši, tak i vy.
Stubborn people, heathen in heart and ears, you are for ever resisting the Holy Spirit; your ancestors did it, and you are doing it still.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, kteříž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehož vy nyní zrádci a vražedlníci jste.
Which of the prophets escaped persecution at their hands? They killed those who foretold the coming of the righteous one; of whom you, in your turn, have now become the betrayers and murderers –
53 Kteříž jste vzali zákon působením andělským, a neostříhali jste.
you who received the Law as transmitted by angels and yet failed to keep it.’
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých, a škřipěli zuby na něho.
As they listened to this, the Council grew frantic with rage, and gnashed their teeth at Stephen.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
He, filled as he was with the Holy Spirit, fixed his eyes intently on the heavens, and saw the glory of God and Jesus standing at God’s right hand.
56 I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
‘Look,’ he exclaimed, ‘I see heaven open and the Son of Man standing at God’s right hand!’
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
At this, with a loud shout, they stopped their ears and all rushed on him, forced him outside the city,
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
and began to stone him, the witnesses laying their clothes at the feet of a young man named Saul.
59 I kamenovali Štěpána modlícího se a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
And they stoned Stephen, while he cried to the Lord, ‘Lord Jesus! Receive my spirit!’
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul.
Falling on his knees, he called out loudly, ‘Lord! Do not charge them with this sin;’ and with these words he fell asleep.
