Skutky Apoštolů 19
1 I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
While Apollos was at Corinth, Paul passed through the inland districts of Roman Asia, and went to Ephesus. There he found some disciples, of whom he asked,
2 Řekl jim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
‘Did you, when you became believers in Christ, receive the Holy Spirit?’ ‘No,’ they answered, ‘we did not even hear that there was a Holy Spirit.’
3 Tedy řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
‘What then was your baptism?’ Paul asked.
4 I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
‘John’s baptism was a baptism on repentance,’ rejoined Paul, ‘and John told the people (speaking of the “one coming” after him) that they should believe in him – that is in Jesus.’
5 Kteříž pak uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
On hearing this, they were baptized in the name of the Lord Jesus,
6 A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky, a prorokovali.
and, after Paul had placed his hands on them, the Holy Spirit descended on them, and they began to speak in other languages and to preach.
7 A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
There were about twelve of them in all.
8 Tedy všed do školy, svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se, a uče o království Božím.
Paul went to the synagogue there, and for three months spoke out fearlessly, giving addresses and trying to convince his hearers, about the kingdom of God.
9 A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázaní čině v škole nějakého Tyranna.
Some of them, however, hardened their hearts and refused to believe, denouncing the Way before the people. So Paul left them and withdrew his disciples, and gave daily addresses in the lecture-hall of Tyrannus.
10 A to se dálo za dvě létě, tak že všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
This went on for two years, so that all who lived in Roman Asia, Jews and Greeks alike, heard the Lord’s message.
11 A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
God did miracles of no ordinary kind by Paul’s hands;
12 Tak že i na nemocné nosívali od jeho těla šátky a fěrtochy, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
so that people would carry home to the sick handkerchiefs or aprons that had touched his body, and their diseases would leave them and the wicked spirits go out of them.
13 Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, kteříž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
An attempt was made by some itinerant Jews, who were exorcists, to use the name of the Lord Jesus over those who had wicked spirits in them. ‘I order you,’ they would say, ‘by the Jesus, whom Paul preaches.’
14 A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
The seven sons of Sceva, a Jewish chief priest, were doing this;
15 Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
but the wicked spirit answered them, ‘Jesus I acknowledge, and Paul I know, but you – who are you?’
16 A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, opanovav je, zmocnil se jich, tak že nazí a zranění vyběhli z domu toho.
Then the man, in whom this wicked spirit was, sprang on them, mastered both of them, and so completely overpowered them, that they fled out of the house, stripped of their clothes, and wounded.
17 A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I osloveno jest jméno Pána Ježíše.
This incident came to the knowledge of all the Jews and Greeks living at Ephesus; they were all awe-struck, and the name of the Lord Jesus was held in the highest honour.
18 Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
Many, too, of those who had become believers in Christ came with a full confession of their practices;
19 Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
while a number of people, who had practiced magic, collected their books and burnt them publicly; and on reckoning up the price of these, they found it amounted to fifty thousand silver coins.
20 Tak mocně rostlo slovo Páně, a zmocňovalo se.
So irresistibly did the Lord’s message spread and prevail.
21 A když se to dokonalo, uložil Pavel v duchu, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
Sometime after these events Paul resolved to go through Macedonia and Greece, and then make his way to Jerusalem. ‘And after I have been there,’ he said, ‘I must visit Rome also.’
22 I poslav do Macedonie dva z těch, kteříž mu přisluhovali, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
So he sent to Macedonia two of his helpers, Timothy and Erastus, while he himself stayed for some time longer in Roman Asia.
23 Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
Just about that time a great disturbance arose about the Way.
24 Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
A silversmith named Demetrius, who made silver models of the shrine of Artemis, and so gave a great deal of work to the artisans,
25 Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
got these men together, as well as the workmen engaged in similar occupations, and said: ‘Men, you know that our prosperity depends on this work,
26 A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
and you see and hear that not only at Ephesus, but in almost the whole of Roman Asia, this Paul has convinced and won over great numbers of people, by his assertion that those Gods which are made by hands are not Gods at all.
27 A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kterouž ctí všecka Azia i světa okršlek.
So that not only is this business of ours likely to fall into discredit, but there is the further danger that the Temple of the great Goddess Artemis will be thought nothing of, and that she herself will be deprived of her splendour – though all Roman Asia and the whole world worship her.’
28 To uslyšavše, a naplněni byvše hněvem, zkřikli, řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
When they heard this, the men were greatly enraged, and began shouting – ‘Great is Artemis of the Ephesians!’
29 I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
The commotion spread through the whole city, and the people rushed together into the amphitheater, dragging with them Gaius and Aristarchus, two Macedonians who were Paul’s traveling companions.
30 Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
Paul wished to go into the amphitheater and face the people, but the disciples would not let him,
31 Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili, aby se nedával do toho hluku.
while some of the chief religious officials of the province, who were friendly to him, sent repeated entreaties to him not to trust himself inside.
32 A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla ta obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč se zběhli.
Meanwhile some were shouting one thing and some another, for the Assembly was all in confusion, most of those present not even knowing why they had met.
33 Z zástupu pak Alexandra nějakého táhli, kteréhož i Židé nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
But some of the crowd prompted Alexander, whom several of the Jewish leaders had pushed to the front, and he waved his hand to show that he wanted to speak in their defence to the people.
34 Ale jakž poznali, že jest Žid, stal se jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
However, when they recognised him as a Jew, one cry broke from them all, and they continued shouting for two hours – ‘Great is Artemis of the Ephesians!’
35 A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlé podobizně?
When the Recorder had succeeded in quieting the crowd, he said, ‘People of Ephesus, who is there, I ask you, who needs to be told that this city of Ephesus is the Warden of the Temple of the great Artemis, and of the statue which fell down from Zeus?
36 A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili, a nic kvapně nečinili.
As these are undeniable facts, you ought to keep calm and do nothing rash;
37 Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádcové ani rouhači bohyně vaší.
for you have brought these men here, though they are neither robbers of Temples nor blasphemers of our Goddess.
38 Jestliže pak Demetrius, a ti, kteříž jsou s ním, řemeslníci mají s kým jakou při, bývá obecný soud, a jsou konšelé. Nechať jedni druhé viní.
If, however, Demetrius and the artisans who are acting with him have a charge to make against anyone, there are court days and there are Magistrates; let both parties take legal proceedings.
39 Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
But if you want anything more, it will have to be settled in the regular Assembly.
40 Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto zběhli.
For I tell you that we are in danger of being proceeded against for today’s riot, there being nothing to account for it; and in that case we will be at a loss to give any reason for this disorderly gathering.’
41 A to pověděv, propustil lid.
With these words he dismissed the Assembly.
