Matta 15
1 Bu chaghda, Tewrat ustazliridin we Perisiylerdin beziliri Yérusalémdin kélip Eysaning aldigha bérip:
Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou:
2 — Muxlisliring némishqa ata-bowilirimizning en’enilirige xilapliq qilidu? Chünki ular qollirini yumay tamaq yeydiken’ghu, — dédi.
„Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“
3 Lékin u ulargha mundaq jawab berdi: — Silerchu, siler némishqa en’enimizni saqlaymiz dep Xudaning emrige xilapliq qilisiler?
Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání?
4 Chünki Xuda: «Ata-anangni hörmet qil» we «Atisi yaki anisini haqaretligenler ölümge mehkum qilinsun» dep emr qilghan.
Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘
5 Lékin siler: — Herqandaq kishi «Atisi yaki anisigha: — Men silerge yardem bergüdek nersilerni alliqachan [Xudagha] atiwettim — désila,
Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz.
6 uning ata-anisigha hörmet-wapadarliq qilish mejburiyiti qalmaydu, — deysiler. Buning bilen en’en’englarni dep, Xudaning emrini yoqqa chiqiriwettinglar.
7 Ey saxtipezler! Yeshaya peyghember bergen mushu bésharet toptoghra siler toghruluq iken: —
Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:
8 «Mushu xelq aghzida méni hörmetligini bilen, Biraq qelbi mendin yiraq.
‚Tento lid říká, že mne ctí, ale jejich srdce je ode mne daleko.
9 Ular manga bihude ibadet qilidu. Ularning ögetken telimliri peqet insanlardin chiqqan petiwalarla, xalas».
Jejich uctívání je bezcenné, protože vyučují svým vlastním zákonům místo Božím.‘“
10 Andin u xalayiqni yénigha chaqirip, ulargha: — Qulaq sélinglar hem shuni chüshininglarki,
Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět:
11 Insanni napak qilidighini aghzidin kiridighini emes, belki aghzidin chiqidighinidur, — dédi.
Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“
12 Kéyin muxlisliri uning aldigha kélip: — Séning bu sözüngni Perisiyler anglap, uningdin bizar bolup renjigenlikini bildingmu? — dédi.
Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“
13 Lékin u mundaq jawab qayturdi: — Ershtiki Atam tikmigen herqandaq ösümlük yiltizidin yulunup tashlinidu.
On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo.
14 Siler ulargha pisent qilmanglar; ular korlargha yol bashlaydighan korlardur. Eger kor korgha yol bashlisa, her ikkisi origha chüshüp kétidu.
Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“
15 Lékin Pétrus uninggha: — Baya éytqan temsilni bizge chüshendürüp bergeysen, — dédi.
Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“
16 Lékin u: — Silermu téxiche chüshenchige érishimidinglar?! — dédi.
Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte?
17 Éghizgha kirgen barliq nersilerning ashqazan arqiliq teret bolup chiqip kétidighanliqini téxi chüshenmemsiler?
Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla?
18 Lékin éghizdin chiqidighini qelbtin chiqidu, insanni napak qilidighinimu shudur.
Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka.
19 Chünki yaman oylar, qatilliq, zinaxorluq, buzuqchiliq, oghriliq, yalghan guwahliq we töhmet qatarliqlar qelbtin chiqidu.
Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy.
20 Insanni napak qilidighanlar mana shulardur; yuyulmighan qollar bilen tamaq yéyish insanni napak qilmaydu.
To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“
21 Eysa u yerdin chiqip, Tur we Zidon sheherlirining etrapidiki yurtlargha bardi.
Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje.
22 Mana, u chet yerlerdin kelgen qananiy bir ayal uning aldigha kélip: — I Reb! Dawutning oghli, halimgha rehim qilghaysiz! Qizimgha jin chaplishiwalghaniken, qiynilip kétiwatidu! — dep uninggha nida qilip zarlidi.
Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“
23 Lékin u u ayalgha bir éghizmu jawab bermidi. Muxlisliri uning yénigha kélip: — Bu ayalni yolgha salsang! Chünki u keynimizdin egiship yalwurup nida qiliwatidu, — dédi.
Ale on na to nic neříkal. Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“
24 Emdi u jawab bérip: — Men peqet yoldin ténigen qoy padiliri bolghan Israil jemetidikilerge ewetilgenmen, — dédi.
Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“
25 Emma héliqi ayal uning aldigha kélip sejde qilip: — Reb, manga yardem qilghaysen! — dep yalwurdi.
Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“
26 U uninggha: — Balilarning nénini kichik itlargha tashlap bérish yaxshi emes, — dédi.
„Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“řekl.
27 Lékin héliqi ayal: — Durus, i Reb, biraq hetta itlarmu xojayinining dastixinidin chüshken uwaqlarni yeydighu, — dédi.
Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“
28 Shuning bilen Eysa uninggha: — Ey xanim, ishenching küchlük iken! Tiliginingdek bolsun! — dédi. U ayalning qizi shuan saqiyip ketti.
„Ženo, “řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“A od té chvíle byla její dcera zdravá.
29 Eysa u yerdin chiqip, Galiliye déngizining boyidin ötüp, taghqa chiqip olturdi.
Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera.
30 Uning aldigha top-top xalayiq yighildi. Ular tokur, qarighu, gacha, cholaq we nurghun bashqa xil késellernimu élip kélip, uning ayighi aldigha qoyushti; u ularni saqaytti.
Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval.
31 Shuning bilen xalayiq gachilarning sözliyeleydighan bolghanliqini, cholaqlarning saqayghinini, tokurlarning mangghanliqini we qarighularning köridighan bolghanliqini körüp, heyran boldi we Israilning Xudasini ulughlidi.
Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.
32 Andin Eysa muxlislirini yénigha chaqirip: — Bu xalayiqqa ichim aghriydu; chünki ular üch kündin béri yénimda boldi, yégüdek bir nersisimu qalmidi. Ularni öylirige ach qayturushni xalimaymen, yolda halidin kétishi mumkin, — dédi.
Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“
33 Muxlislar uninggha: — Bu chölde bunchiwala ademni toyghuzghudek köp nanni nedin tapimiz? — déyishti.
Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“
34 Eysa ulardin: Qanche néninglar bar? — dep soridi. — Yette nan bilen birnechche tal kichik béliq bar, — déyishti ular.
„Kolik jídla máte s sebou?“zeptal se Ježíš. „Sedm chlebů a několik ryb, “odpověděli učedníci.
35 Buning bilen u xalayiqni yerde olturushqa buyrudi.
Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili.
36 Andin, yette nan bilen béliqlarni qoligha élip [Xudagha] teshekkür éytip, ularni oshtup muxlislirigha berdi, muxlislar xalayiqqa üleshtürdi.
Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným.
37 Hemmeylen toyghuche yédi; andin [muxlislar] éship qalghan parchilarni yighip yette chong séwetni toshquzdi.
Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků.
38 Tamaq yégenlerning sani balilar we ayallardin bashqa töt ming kishi idi.
39 U xalayiqni yolgha salghandin kéyin, kémige chüshüp, Magadan yurtining chet yerlirige bardi.
Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.
