Luqa 14
1 We shundaq boldiki, bir shabat küni u Perisiylerdin bolghan bir hökümdarning öyige ghizagha bardi; emdi ular uni paylap yürüwatatti.
Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona.
2 We mana, u yerde suluq ishshiq késilige giriptar bolghan bir adem bar idi.
V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností.
3 Eysa Tewrat ehliliri we Perisiylerdin: — Shabat küni késel saqaytish Tewrat qanunigha uyghunmu-yoq? — dep soridi.
Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“
4 Biraq ular lam-jim démidi. U héliqi késelge qolini tegküzüp, saqaytip yolgha saldi.
To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč.
5 Andin u ulardin yene: — Aranglardin biringlarning mubada shabat künide éshiki ya kalisi quduqqa chüshüp ketse, uni derhal tartip chiqarmaydighan zadi kim bar? — dep soridi.
Pak jim ještě řekl: „Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?“
6 We ular uning bu sözlirige héch jawab bérelmidi.
A zase nevěděli, co na to odpovědět.
7 Eysa chaqirilghan méhmanlarning özlirige tördin orunlarni qandaq tallighinini körüp, ulargha mundaq bir temsilni éytip berdi:
Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim:
8 — Birsi séni toy ziyapitige teklip qilsa, törde olturmighin. Bolmisa, sendin hörmetlikrek birsi teklip qilin’ghan bolsa,
„Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?‘To ti bude v očích druhých ke cti.
9 U chaghda séni we uni chaqirghan sahibxana kélip sanga: «Bu kishige orun bergeysiz» dep qalsa, sen xijalette qélip pegahgha chüshüp qalisen.
10 Lékin sen chaqirilghanda, bérip pegahda olturghin. Shuning bilen séni chaqirghan sahibxana kélip: «Ey dostum, yuqirigha chiqing» déyishi mumkin we shuning bilen séning bilen dastixanda olturghanlarning hemmisining aldida sanga izzet bolidu.
11 Chünki herkim özini üstün tutsa töwen qilinidu we kimdekim özini töwön tutsa üstün qilinidu.
Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen.“
12 U özini méhman’gha chaqirghan sahibxanigha mundaq dédi: — Méhmanni tamaqqa yaki ziyapetke chaqirghiningda, dost-burader, qérindash, uruq-tughqan yaki bay qolum-qoshniliringni chaqirmighin. Chünki ularmu séni méhman’gha chaqirip, merhemitingni qayturushi mumkin.
A hostiteli řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni.
13 Shuning üchün ziyapet bérey déseng, ghérib-ghurwa, méyip-nakar, aqsaq-cholaq, kor-emalarni chaqirghin
Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé.
14 we bext-beriket körisen; chünki u kishilerning yaxshiliqingni qayturushning amali yoqtur. Shuning bilen heqqaniylarning qayta tirilgen künide qilghining özüngge qayturulidu.
Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti.“
15 Uning bilen hemdastixan olturghanlardin biri bu sözlerni anglap, uninggha: — Xudaning padishahliqida ghizalan’ghuchilar némidégen bextlik-he! — dédi.
Jeden z hostů ho slyšel a řekl: „Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království.“
16 Biraq u uninggha jawaben mundaq dédi: — Bir kishi katta ziyapetke tutush qilip, nurghun méhmanlarni chaqirip qoyuptu.
Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: „Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí.
17 Dastixan sélin’ghan shu saette, chakirini ewetip, chaqirilghan méhmanlargha: «Merhemet, hemme nerse teyyar boldi!» dep éytiptu.
Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!‘
18 Biraq, méhmanlarning hemmisi barmasliqqa bir-birlep özre-bahane körsetkili turuptu. Birinchisi uninggha: «Men hélila bir parche yer sétiwalghanidim, bérip körüp kelmisem bolmaydu. Méni epu qilghayla, baralmaymen» deptu.
Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.‘
19 Yene biri: «Men besh qoshluq öküz sétiwaldim, hazir bérip ularni sinap körüshüm kérek. Méni epu qilghayla, baralmaymen» deptu.
Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘
20 Yene birsi: «Men yéngi öylen’gen, shunga baralmaymen» deptu.
Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.‘
21 Chakar qaytip kélip, bu ishlarni xojayinigha melum qiptu. Xojayin ghezeplen’gen halda chakirigha: «Derhal sheherning chong-kichik kochilirigha kirip, ghérib-ghurwa, méyip-nakar, aqsaq-cholaq we kor-emalarni mushu yerge yighip kel» deptu.
Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘
22 Andin chakar qaytip kélip: «Xojayin, emr berginingdek ada qilindi, we yene bosh orun bar!» deptu.
Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.‘
23 Shuning bilen xojayin chakargha: — «Öyüm méhmanlargha tolush üchün yézilardiki chong-kichik yollarni, mehellilerni arilap, udul kelgen adimingni zorlap élip kelgin!
Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali.
24 Chünki men silerge shuni éytayki, bashta chaqirilghan ademlerning héchqaysisi dastixinimdin tétimaydu», deptu.
Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.‘“
25 Emdi top-top ademler uninggha hemrah bolup kétiwatatti. U burulup ulargha qarap mundaq dédi:
Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl:
26 — Manga egeshkenler [manga bolghan söyüshliridin] öz atisi we anisi, ayali we baliliri, aka-ukiliri we acha-singilliri, hetta öz jéninimu yaman körmise manga muxlis bolalmas.
„Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem.
27 Kimdekim özining kréstini yüdüp manga egeshmise u manga muxlis bolalmas.
Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem.
28 Aranglardin birsi munar salmaqchi bolsa, aldi bilen olturup bu qurulushni pütküzgüdek xirajet özümde barmu-yoq dep hésab qilmasmu?
Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil.
29 Undaq qilmighanda, ulni sélip pütküzelmise, körgenlerning hemmisi mazaq qilip: «Bu adem binani bashlap qoyup pütküzelmidi» — démey qalmaydu.
Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou:
‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.‘
31 Yaki bir padishah yene bir padishah bilen jeng qilghili chiqsa aldi bilen olturup: — Méning üstümge kélidighan yigirme ming kishilik qoshun igisige men on ming eskirim bilen taqabil turalarmenmu? dep mölcherlep körmemdu?!
A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům?
32 Eger u «Soqushalmaymen» dep oylisa, düshmen téxi yiraqtiki chaghda elchi ewetip, sulh shertlirini soraydu.
Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne?
33 Shuninggha oxshash, silerdin kimdekim [könglide] özining bar-yoqi bilen xoshlashmisa, manga muxlis bolalmas.
A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát.
34 Tuz yaxshi nersidur; halbuki, tuz öz temini yoqatsa, uninggha qaytidin tuz temini qandaqmu kirgüzgili bolidu?
Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě?
35 U tupraqqa ishlitishke yaki oghutqa arilashturushqimu yarimay, talagha tashlinidu. Anglighudek quliqi barlar buni anglisun!
Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám.“
