< Зәбур 81 >

1 Нәғмичиләрниң бешиға тапшурулуп «Гиттиф»та челинсун дәп, Асаф язған күй: — Күч-қуввитимиз болған Худаға күй ейтип яңритиңлар, Яқупниң Худасиға шатлинип тәнтәнә қилиңлар!
Aka mawt ham Asaph kah Gittith Mamih kah sarhi Pathen taengah tamhoe uh lamtah Jakob Pathen taengah yuhui uh lah.
2 Нахшини яңритип, дапни елип, Йеқимлиқ чилтар һәм равабни челиңлар!
Oldi te phoh uh lamtah kamrhing rhotoeng neh dingsuek thangpa tum uh.
3 Йеңи айда, бәлгүләнгән вақитта, Байрам-һейт күнимиздә нағра-сүнай челиңлар!
Hlasae, hlalum vaengkah mamih khotue hnin ah tuki te ueng uh lah.
4 Чүнки бу Исраил үчүн бекитилгән бәлгүлимә, Яқупниң Худасиниң бир пәрманидур.
Hekah he Israel ham Jakob Pathen kah laitloeknah oltlueh coeng ni.
5 У Мисир зиминида жүрүш қилғанлирида, (Шу йәрдә биз чүшәнмәйдиған бир тилни аңлап жүрәттуқ) У буни Йүсүпкә гува қилип бәрди;
Ka yakming mueh ol, Egypt kho la a caeh vaengah Joseph ham a khueh olphong ni.
6 — «Униң мүрисини жүктин сақит қилдим, Униң қоли севәт көтириштин азат болди;
A laengpang dongkah hnorhih te ka khoe pah tih a kut khaw voh khui lamkah loeih.
7 Қистақчилиқта нида қилдиң, Мән сени азат қилдим; Гүлдүрмама чиққан мәхпий җайдин саңа җавап бәрдим; «Мәрибаһ» сулири бойида сени синидим». (Селаһ)
Citcai khuiah nan khue tih nang kan pumcum sak. Khohum hlip lamkah nang kan doo tih Meribah tui ah nang kan loep kan dak. (Selah)
8 — «Тиңша, хәлқим, Мән сени гувалар билән агаһландурмән; И Исраил, Маңа қулақ салсаң еди!
Ka pilnam loh hnatun lamtah kai ol te na hnatun atah Israel nang taengah ka laipai ni.
9 Араңда ят илаһ болмисун, Ят әлдики илаһқа баш әгмигин!
Na khuiah rhalawt pathen om boel saeh lamtah kholong pathen te bawk boeh.
10 Сени Мисирдин елип чиққан Пәрвәрдигар Худайиңдурмән; Ағзиңни йоған ач, Мән уни толдуримән.
Kai tah Egypt kho lamkah nang aka doek na Pathen Yahweh ni. Na ka ang lamtah kan hah sak eh.
11 — Бирақ хәлқим садайимға қулақ салмиди, Исраилниң Маңа бағланғуси йоқ еди;
Tedae ka pilnam loh ka ol he ya pawt tih Israel loh kai taengah naep pawh.
12 Шуңа Мән уларни өз тәрсалиғиға қоювәттим; Улар өз мәслиһәтлири билән меңиверәтти.
Te dongah amih te lungbuei thinthahnah taengla ka hlah tih amih kah cilkhih dongah pongpa uh.
13 — Аһ, Мениң хәлқим Маңа қулақ салса еди! Исраил Мениң йоллиримда жүрсә еди!
Ka pilnam loh kai taengah hnatang koinih ka longpuei te Israel loh a vai sui dae.
14 Уларниң дүшмәнлирини тезла егилдүрәр едим, Қолумни рәқиплиригә бурап, уларни басар едим.
A thunkha rhoek te a loe la ka kunyun sak vetih a rhal te ka kut neh ka thuung pah suidae.
15 Пәрвәрдигарға нәпрәтләнгүчиләр Униң алдида зәиплишип бойсунар еди; Уларниң шу ахирити мәңгүгә болатти;
BOEIPA kah a lunguet rhoek loh anih taengah mai a tum uh vetih amih kah khohnin khaw kumhal duela puh suidae.
16 Саңа аш-буғдайниң әң есилини йегүзәр едим, Бәрһәқ, қорам таштин һәсәл аққузуп сени қандурар едим».
Tedae cang tha te anih a cah suitih lungpang khui lamkah khoitui nang kang kum sak sue.

< Зәбур 81 >